Obyčejná obálka na dopis z roku 1876. Obálku před zahozením zřejmě zachránila známka, poštovní razítko a filatelista, který si ji zařadil do sbírky.
Nejstarší razítko poštovního úřadu Úval
Na známce najdeme nejstarší razítko poštovního úřadu Úval. Pošta byla v Úvalech zprovozněna od 1. 7. 1750. Poštovní razítko se na korespondenci začalo používat až o sto let později, v Úvalech od 1. 5. 1854.
Osobní poštovní obálka
Se strojovou výrobou papíru a výrazném poklesu jeho ceny rostlo množství korespondence. Zlevnění dopisů přinesla také změna ceny poštovného podle váhy místo kusu korespondence. Změnu a zjednodušení doznalo i balení dopisů. Rovnou můžeme doplnit další letopočet, který odstartoval masivní používání poštovních obálek. V roce 1845 získali v Británii patent na zařízení sloužící k výrobě poštovních obálek konstruktéři Edwin Hill a Warren De la Rue. Do té doby se dopis několikrát přehnul a ohyby zasunuly do sebe. Proti otevření dopisů do té doby sloužila nejčastěji vosková pečeť.
Tato obálka byla vyrobena v tiskárně na míru s předtiskem odesílatele na rubu, kterým byl „Paul Rosenbaum“ z Úval.
Nedělní vlaková pošta do Vídně
I po 150 letech můžeme obdivovat, že dopis Pavel Rosenbaum posílá vlakovou poštou z Úval v neděli 18. 6. 1876 a dopis je přijat na doručovací poštu následující den. Pošta ve Vídni orazítkovala dopis v pondělí 19.6. 1876.
Leopold Katz
Bez zajímavosti však není ani osoba, které Pavel Rosenbaum psal. Adresátem byl „Leopold Katz, junst“ bydlící dočasně ve Vídni. Ohledně odesílatele lze připomenout, že členové rodiny Rosenbaumů jsou v Úvalech spojeni s velkostatkem Hostýn, cihelnou, cukrovarem i podporou společenského a spolkového života ve městě, vznikem záložny nebo vedením města (a jméno Pavel se v generacích opakuje).
A kdo byl Leopold Katz? Do poměrně chudých poměrů židovské rodiny vlasteneckého poštmistra Hynka Katze a jeho manželky Terezie Rosenbaumové se 29. září 1854 v Jistebnici narodil syn Leopold. Tento dopis obdržel, když mu bylo 22 let a studoval. Za sebou měl však již významný objev. Čtyři roky před tím, za studia na gymnáziu v létě roku 1872 sháněl pro školní úkol o dějinách Jistebnice podklady také na místní faře. Objevil se starými spisy i Jistebnický kancionál z 15. století. Jde o vzácnou národní památku, která se dostala až k Františku Palackému a následně do Národního muzea. Díky ní známe dnes mj. husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci,…
Více informací na Wikipedia.cz … Leopold Katz
I po studiích byl Leopold velmi aktivní. Založil Česko-židovské asimilační hnutí, které ovlivnilo tisíce českých Židů. Ti se stali neorganizovanými, spontánními Čechy bez ohledu na náboženské vyznání svých předků. Stal se významným právníkem, advokátem i mecenášem umění. Byl členem Jednoty právnické a také napsal knihu Dějiny města Jistebnice. Díky své práci advokáta věnoval velkorysou podporu představitelům vědy a umění. Za vydělané peníze nashromáždil rozsáhlou sbírku výtvarného umění, kterou odkázal Moderní galerii v Praze. Leopold založil ve prospěch České akademie věd a umění Nadaci Jiřího Katze nazvané jménem svého zemřelého syna. Pro podporu výtvarných umělců založil Nadaci Leopolda Katze. Na jeho počest byla později každoročně udělována prestižní Cena JUDr. Leopolda Katze.
Ze společného příjmení matky snad můžeme odvodit rodinnou příslušnost úvalského Pavla Rosenbauma a Leopolda Katze.
Do Prahy i do Vídně to je z Úval vlakem kousek, tehdy i dnes.
Máte doma listiny, dopisy, pohlednice nebo předměty týkající se města Úvaly? Prosím, poskytněte jejich kopii nebo fotografii.