Nejstarší zprávy o očkování pocházejí z Východní Asie a Indie. Ochrana proti pravým neštovicím očkováním se prováděla zřejmě již 1000 let před naším letopočtem.
V Evropě na začátku 18. století se anglická aristokratka Mary Wortley Montagu, která prodělala neštovice, snažila neúspěšně prosadit očkování díky seznámení s tímto postupem v Osmanské říši. Skotský lékař Edward Jenner v roce 1770, ve svých 21 letech před ukončením studií medicíny, zpozoroval, že dojičky krav, které prodělaly kravské neštovice, neonemocněly, když nastala epidemie pravých neštovic. Aby si ověřil své domněnky, podal v roce 1789 svému synovi a dvěma dalším lidem virus kravských neštovic. Všichni tři nejprve lehce onemocněli. O rok později se všem pokusil podat původce pravých neštovic. Nikdo z nich pravými neštovicemi neonemocněl. Odborná Královská společnost Edwardovi doporučila nepublikovat své zjištění. Výsledky publikoval na vlastní náklady až v roce 1798. Očkování bylo ve Velké Británii v roce 1840 dokonce zakázáno. Vývoji vakcín se ale věnovali vědci na celém světě. V roce 1885 bylo spuštěno očkování proti vzteklině, v roce 1896 proti břišnímu tyfu, 1896 proti choleře, 1897 proti moru, 1923 proti záškrtu, 1926 proti černému kašli, 1926 proti tetanu, 1927 proti tuberkulóze, …. Díky několika případům selhání vakcín v 19. a 20. století se rozvinul systém vývoje a testování vakcín a stanovili se celosvětové standardy.
Sto let očkování v Česku
Císařským dokumentem bylo v českých zemích umožněno poprvé očkovat v roce 1821, a to proti pravým neštovicím. Očkovaný obdržel ručně psaný certifikát o absolvování očkování. Očkování bylo nabízeno zdarma a všem. Další očkování bylo od roku 1918 proti vzteklině, od roku 1923 proti tuberkulóze. Tato očkování však nebyla povinná a plošná. Kronika města Úvaly očkování nezmiňuje. Lidé se očkování, které bylo zdarma, nebránili. Nedůvěra zpočátku odezněla díky výsledkům.
První plošné očkování celé populace bylo spuštěno až v roce 1946 a to proti záškrtu. Tím trpělo 300 lidí na sto tisíc obyvatel. Po zahájení očkování nemoc během čtyř let téměř vymizela. V roce 1958 se začalo plošně očkovat proti černému kašli. Ročně onemocnělo průměrně 350 lidí na sto tisíc obyvatel. V tomto případě trvalo přibližně sedm let, než se nemoc podařilo téměř vymýtit. V roce 1969 se v Československu začalo plošně očkovat proti spalničkám a výskyt nemoci o pár let později klesl na nulu. Proti zarděnkám se nejprve začaly očkovat dívky (1982), až následně i chlapci (1986).
Nyní se děti v Česku povinně očkují proti devíti nemocem: záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B (od 2. do 13. měsíce věku – 3 dávky hexavakcíny, Spalničky, zarděnky, příušnice (5. – 11. rok věku). Doporučené je očkování ve 14. letech proti papilomaviru, v dospělosti pak očkování proti dalším onemocněním – tetanus, varicella, virová hepatitida, herpes zoster, chřipka,… Další informace Česká vakcinologická společnost Jana Evangelisty Purkyně … Očkovací kalendář pro dospělé – podle věku
Proti rozvinutí plné infekce se používá několik typů vakcín. Oslabená vakcína je tvořena živými patogeny, dalším typem je vakcína s usmrcenými patogeny,…atd. Zcela novou je RNA vakcína, která donutí několik buněk očkovaného, aby dočasně produkovaly fragmenty patogenu, proti kterým imunitní systém vytvoří imunitní odpověď. Tento typ vakcíny je nyní použit proti onemocnění COVID-19, které trápí svět již od loňského roku. V Česku dosud touto nemocí onemocnělo přes 850 tis. lidí. Za sledované období asi 10 měsíců jde o 8500 případů na 100 tis. obyvatel. Plošného dobrovolného očkování se snad dočkáme letos i v Úvalech.
Informace Středočeského kraje k očkování proti COVID 19. Spádovým očkovacím místem pro Úvaly pro první dvě fáze je nemocnice Brandýs nad Labem. Leden až únor – očkování seniorů 80+, zdravotníků… Únor až červen – očkování věkové skupiny 65+ a lidí s rizikovými onemocněními. Červenec 2021 až 2022 – očkování široké veřejnosti.
… podrobněji v letáku Střč.kraje…
