Rozhovor s Lenkou Mandovou o nově vznikající knize a prosba o další vzpomínky, fakta a půjčení fotografií.
V roce 2018 vyšla vaše knížka Českoslovenští legionáři a Úvaly, kde jste zmínila nejdůležitější všeobecná fakta o legionářích…
Napsala jsem fakta, která by měla být Čechům všeobecně známá, ale v dobách obou totalit zamlčovaná: země, kde legionáři bojovali včetně známých bitev, jejich počet, nejdůležitější důstojníci, úloha a význam pro vytvoření Československa, jejich působení za Masarykovy republiky a následný boj proti nacistům. Bez nich bychom teď rozhovor vedli německy.
Vedle odborné literatury mi velice pomohla databáze všech legionářů Československé obce legionářské. Objevování legionářů v Úvalech byla detektivní téměř roční práce, měla jsem k dispozici jen menší tablo z roku 1936. Mnohdy šlo o náhodné setkání s Úvalskými. Pokud nebylo známo datum narození, pomohlo povolání legionáře, domovská obec. Fotografie velmi ochotně zapůjčily rodiny. Pouze Josefa Soukupa se mi nepodařilo identifikovat. Nakonec jsem našla 64 legionářů, dnes jich je o dobrých 15 více. Za pomoci pracovnice MěÚ je připraven seznam jejich hrobů na úvalském hřbitově.
Českoslovenští legionáři a Úvaly
Lenka Mandová, vydalo Město Úvaly, 2018
Několik výtisků knížky je ještě k dostání v podatelně radnice a v knihovně.
Zatím jako jediná se pouštíte do dokumentace nejsložitějších období českých dějin novodobé historie pohledem dění v Úvalech. Proč jste nyní vybrala zrovna téma 2. odboje?
Připravuji knihu o národním a komunistickém odboji na Českobrodsku v letech 1939-1945, hlavně v Úvalech. Pokusím se popsat obyčejný život za protektorátu v obci. Zmíním se o totálním nasazení Úvaláků ročníků 1918 až 1924, na nucené práci ve Třetí říši, o několika vojácích zahraniční armády usazených v Úvalech.
K lokálním dějinám podávám širší vysvětlení průběhu 2. světové války a práce ilegálních organizací: Politické ústředí, Petiční výbor Věrni zůstaneme, Obrana národa, ÚVOD, ÚV KSČ a dalších, založení zahraniční armády nebo stručného průběhu Pražského povstání s úlohou vlasovců, na což jsem v rozmluvách dotazována.
Téma vyplynulo z kusých písemných vzpomínek Josefa Strnada, věnovaných mi jeho dcerou. Velitel druhé garnitury Obrany národa v Úvalech vzpomínal na 32 odbojářů a prvého velitele Josefa Chalupeckého. Uvězněný úvalský zakladatel Obrany Národa a Václav Tourek na gestapu nepromluvili. Oba úvalští a většina pražských velitelů byli bývalí legionáři. Hodně archiválií s fakty se dochovalo ohledně uvězněných komunistů nebo neorganizovaného odboje.
Jména všech perzekvovaných a krátce legionářů se objevila v náhodně objevené knize zápisů ZO Svazu bojovníků za svobodu, později Svazu protifašistických bojovníků. Jejich jména nesmí být zapomenuta.
Od osvobození v roce 1945 uplynulo 76 let. Kdo si ještě něco pamatuje? Už nejsou známi ani členové komunistického odboje, natož národního, jehož členové byli po roce 1948 perzekvováni. Bez otevření třetí fronty bychom se opravdu nenarodili, genocida českého národa už postupovala.
Lenka Mandová popsala klíčová období dějin jako kronikářka i jako polistopadová šéfredaktorka měsíčníku Život Úval. Je mj. autorkou dosud jediného popisu událostí roku 1968 v Úvalech … Třetí okupace (pro Život Úval 8/1998)
Jaké zdroje máte k dispozici? Je v úvalských rodinách ještě živá vzpomínka na toto období?
Po téměř ročním prostudování a zpracování desítek knih jsem se mohla zaměřit na dění v Úvalech, kde se dochovaly písemné vzpomínky hlavně na dobu Květnového povstání, které jsem popsala hodinu po hodině na různých místech. Vedle kronik obce Úvaly, které jsou někde faktograficky nepřesné, jsem čerpala z rozhovorů s asi 50 pamětníky nebo jejich dětmi, od nichž získávám dobové fotografie. Zatím studuji rozsudky v Archivu bezpečnostních složek, obhajovací zprávy v Národním archívu a fakta budu kontrolovat ve Vojenském ústředním archívu. Potom už zbydou oblastní, okresní a další archívy. Velmi mi vycházejí vstříc Němci v International Suchdienst v Arolsenu či ve věznici v Ebrachu. Fakta čerpám z databází Památníku Terezín a archívu Židovského muzea. Velmi děkuji pracovníkům MěÚ za archivní materiály. Zatím jsem se mimo Úval seznámila s odbojem v Tismicích a Horoušanech.
Co vás při studiu nejvíce překvapilo?
Překvapilo mě množství dostupné erudované literatury a množství odbojářů v každém městečku. O osvědčení požádala jen část, téměř 150 000 mužů a žen. V Úvalech jsem zatím objevila šest mužů vyznamenaných Československým válečným křížem 1939.
Nejvíce traumatizující je historie rodiny Baumanovy, Břetislav a Emilie pomáhali v Nehvizdech seskočivším Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi, takže obšírněji popisuji atentát na Reinharda Heydricha a nesmírnou pomoc sokolů padákovým agentům. Přeživší syn mi poskytl album, články, archívní materiál.
Foto: Pilská cesta do Hodova a Úval, kterou mlynář Břetislav Bauman z Horoušan převážel bryčkou veškeré vybavení parašutistů na úvalské nádraží. Odtud Jan Kubiš a Jozef Gabčík odváželi vybavení parašutistů do Prahy.
Ve sborníku Úvaly v průběhu staletí jsem psala o obětech šoa /holokaustu/ v Úvalech, ale tehdy mi nebylo známo, kde a kdy zemřel statkář Pavel Rosenbaum, sokol a bývalý velitel hasičů, jenž byl zatčen 1. 9. 1939 jako rukojmí českého národa, podobně jako Josef Čapek či Ferdinand Peroutka. Archív v Arolsenu poslal fakta, podle nichž byl objeven Rosenbaumův hrob. Nyní jsem přesvědčena, že kulturní stánek Pětašedesátka v Úvalech by se opravdu měl nazývat podle statku Rosenbaum.
Podle Vašich plánů je zřejmé, že na knize budete pracovat ještě následující rok. Máte zájem o další svědectví a fotografie?
Nechci nic uspěchat, je to opravdu běh na delší trať. Celonárodní propojení odbojové činnosti KSČ, Obrany národa nebo sokolské organizace Jindra a také událostí Květnového povstání sahá do okolních městeček. Uvidím, zda identifikuji všechna jména včetně důvodu jejich uvěznění. Proč byl zastřelen Vl. Jankovský, kde byla vězněna B. Šimečková, J. Peřina, odbojáři z Přistoupimi?
Přivítala bych vzpomínky na obyčejný život; na školu, zábavu (koncerty a divadla jsou zmapována), zásobování či chování udavačů a vojáků, bez pomoci pamětníků nenajdu jména s datem narození a adresou totálně nasazených. Kdo žádal o jakékoliv osvědčení, má doma písemné vzpomínky. Za vzpomínky, fakta a půjčení fotografií předem děkuji. Napište, přijedu.
Vzpomínky či fotografie jsou vítány na mailové adrese: mandova@centrum.cz