Petr Ježek, seminární práce 1995
Směrem ku Praze, v poloze Na kostelíku, je zaniklá ves Lhota, nebo také Vidrholec (německy Witerholz), která je připomínána z let 1352 a 1402 jako součást brandýského děkanátu. V roce 1402 byla majetkem Petra z Květnice (měšťan Většího města pražského). Ve vsi byl farní kostel. Roku 1558 prodal Jan Smiřický zámek Květnici a spolu s ní již pustou ves Vidrholec.
V jižní části katastru na ostrohu nad Výmolou stával středověký hrádek Skara, dnes téměř nezřetelný.Jeho půdorysné schéma je doloženo v tzv. Čížkově sbírce v archivu Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Během výstavby ohradní zdi Škvorecké obory nechal Lichtenštejn použít kámen z hradu na stavbu a hrádek byl prakticky rozebrán. O kus dál, v rámci ohradní zdi, nechal postavit romantickou zříceninu o dvou věžích, která do dnešní doby také prakticky zmizela, ale je dokladována na dobových kresbách K. H. Máchy a F. A. Hebera z počátku čtyřicátých let minulého století. Areál Škvorecké obory i poloha Na kostelíku je vyhlášenou archeologickou lokalitou.
Původní ves Ouvaly, postupně narůstající v tržní městečko, byla z velké části zničena za třicetileté války. Větší rozvoj nastal až se stavbou železnice Olomouc – Praha. První vlak z Olomouce projel Úvaly roku 1845. Ve městě byl brzy potom zřízen poštovní úřad a postavena fara. Spolu se založením cukrovaru a výstavbou dalších továren rostl také význam města.
Za první republiky zde byly dvě cihelny a šest větších výrobních závodů:
Válcový mlýn Boh. a Em. Prokůpkových Kučerův cementářský závod
Frešlova továrna – strojní truhlářství
Firma Holan – skladiště minerálních olejů, benzínu a nafty
Petrolea – chemická továrna
Vega – továrna na umělé tuky a pekařské sklady Cleo – továrna na kosmetické výrobky
Na základě „Zákona o stavebním ruchu“ spojeného s daňovými výhodami ve dvacátých letech byl dán podnět k většímu stavebnímu ruchu. Stavební družstva „Budoucnost“ a „Domovina“ zahájily výstavbu rodinných domků v nových lokalitách.
Výměra a rozdělení
Výměra katastru je 1096 ha, z toho je 56,9% zemědělský půdní fond, 25,3% lesní půdní fond, 11,4% ostatní plochy, 4,9% zastavěné plochy a 1,5% vodní plochy.
Funkční členění – kvalitní bytový fond, který se skládá z 1362 obytných domů, z toho 1276 rodinných domů, 77 bytových a 11 ostatních domů (v nich je 1657 bytů). Obložnost bytů je 2,77 obyvatele/byt. V současné době mají Úvaly 4604 obyvatel. Pro další zástavbu jsou již vymezena území, a to včetně dlouhodobé rezervy (bude použita až po vyčerpání ostatních území) s předpokladem růstu obyvatel až na počet 6000.
Zemědělskou výrobu po privatizaci zajištuje Agrochemický podnik Mstětice, a. s. Je zachována rostlinná i živočišná výroba (chov dojnic a výroba hovězího masa). Provoz je rozložen do dvou farem (okolo nich je výhledově počítáno s rezervní plochou pro zástavbu a ochranným pásmem).
Průmyslovou výrobu tvoří Masný průmysl Úvaly, Bohemia produkt (dřevovýroba), Benzina (výroba konstrukcí pro čerpací stanice), TMP (telekomunikační montáže Praha), Multitec (výroba kontejnerů), L. Votava (cementářské zboží/, Technická pryž, Elektromechanika Úvaly (náhradní díly pro tramvaje) a Nový Interiér Praha (nábytkové zásuvky).
Občanské vybavení
1) školství a tělovýchova: ve městě jsou 2 školky (140 míst), základní škola (493 míst), speciální rodinná škola (32 žáků) a zvláštní škola (38 žáků).
2) kultura: stávající kulturní dům je v soukromém vlastnictví, v současné době neplní svoji funkci, dobře funguje dům mládeže
3) tělovýchova, sport, rekreace: SK Úvaly (fotbalové hřiště), TC Úvaly (2 tenisové kurty – připravuje se rozšíření, Sokol Úvaly (házená, tělocvična), v zástavbě je rozmístěno několik dětských hřišť, ve městě funguje koupaliště, na okraji je zahrádková osada, přes město vede několik turistických tras a cyklistická stezka Klánovickým lesem.
4) zdravotnictví a sociální péče: poměrně nové zdravotní středisko, (ékárna, nový dům s pečovatelskou službou (je ohrožen restitucí, proto je v plánu výstavba nového).
5) zařízení správy a státní služby: městský úřad, pošta, úřadovna České policie, hasičská zbrojnice
Památkově chráněné objekty a soubory
1) areál kostela Zvěstování Panny Marie (kostel a socha sv. Jana Nepomuckého – baroko, s hodnotným barokním oltářem)
2) areál statku číslo popisné 6
3) rodný dům Marie Majerové
4) socha Arnošta z Pardubic
5) archeologická lokalita Vidrholec
6) technická památka devítiobloukový viadukt
Geologicky významné je návrší Na Vinici, kde se nachází výchozy mílinského a klabavského souvrství s poměrně hojnou faunou, a návrší „Kostelík“ s výchozy šáreckého souvrsNí, obsahující křemičité konkrence s hojnou faunou (trilobitovou).
Inženýrské sítě
Voda: zásobování vodou je prováděno vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu, napájejícího i ostatní obce. Voda se vede z prameniště Jirenského potoka, kvalita vody je vyhovující. Na vodovod je napojeno velká čóst obce.
Kanalizace: v obci je vybudována dešřová kanalizace, která vznikala zatrubňováním příkopů odvádějících vodu z komunikací – podle možností gravitačního spádu.
Místní kanalizační sběrače jsou bez jakéhokoli předčištění zaústěny přímo do vodoteče potoka Výmoly (do dešřové kanalizace jsou zaústěny i odpadní vody splaškové). Dále je vybudována splašková kanalizace, která je zakončena čističkou odpadních vod, část dešťových vod je také napojeno na tuto čistírnu. Kal z čistírny je odvážen ke konečné likvidaci do čistírny odpadních vod v Říčanech. Současným největším problémem městské čistírny odpadních vod je nárazové vypouštění fekálních vozů přímo do nátoku na čistírnu. Vyčištěné vody jsou vypouštěny do potoka Výmola. Dešťová kanalizace je ve správě MÚ Úvaly, splaškovou kanalizaci včetně čistírny odpadních vod spravují Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav.
Rozvod elektrické energie: je v silně dezolátním stavu. Mimo minimální část území, kde byla provedena rekonstrukce transformátorů (většinou jen v zájmu podnikatelů), dochází k silnému kolísání napětí a velmi častému vypínání.
Plyn: v Úvalech je velmi progresivně budován STL rozvod v souladu s Generelem plynofikace z roku 1985. Rozvod byl nejdříve budován ocelovými trubkami, v současné době se používají trubky polyethylenové. Cílem je plynofikovat celou stávající zástavbu (kromě několika málo špatně přístupných lokalit). V současné době je vybudováno 8,5 km plynového rozvodu a další výstavba je již jak projekčně tak finančně zajištěna.
Zásobování teplem: v Úvalech není centrální zásobování teplem, což je zapříčiněno hlavně místním terénem a rozdělením města železnicí a silnicí. V dalším období se kvůli plošné plynofikaci počítá s nepovolováním vytápění na tuhá paliva. Konečným záměrem je přechod na ekologicky příznivé topení minimálně na 90% plochy města, s podporou netradičních řešení vedoucích ke snížení nečistot v ovzduší (solární zdroje energie, malé vodní elektrárny, zateplování apod.)
Telefonizace: v nedávné době byla vybudována satelitní telefonní ústředna, která spolu s rekonstrukcí telefonní sítě zajistí přiměřenou telefonizaci.
Obyvatelstvo
K poslednímu sčítání obyvatel (1991) žilo v Úvalech 4604 obyvatel (v letech 1961 až 1991 pokles na 92,1 % – v průměru 13,2 osob ročně, 1 980 až 1991 úbytek 29,2 osob ročně, 1991 až 1993 růst počtu obyvatel).
Rozdělení obyvatel: Rozdělení obyvatel: Muži / Ženy
Věk
Předproduktivní 398 / 41 6
Produktivní 1 400 / 1 221
Poproduktivní 41 9 / 750
Celkem 2 217 / 2 387
0 – 19 606 / 587
Velikost cenzované domácnosti je 2,46 a bytové domácnosti 2,78.
Bilance pracovních příležitostí k roku 1991:
Ekonom.
Vyjížďka / Dojíždka / Bilance prac. příležitostí / aktivní obyvatelstvo / Absolutní %
Muži 1302 / 954 / 239 / 587 / 48,9
Ženy 1122 / 690 / 181 / 613 / 51,1
Hromadná doprava – hlavně železnice, doplňkově autobusová doprava.
Ovzduší
Na území Úval nejsou prováděna žádná pravidelná měření základních meteorologických parametrů, důležitých pro posouzení rozptylu a šiření znečišřujících látek, stejně jako pravidelná měření jejich přízemních koncentrací. Veškeré dále uvedené údaje jsou pouze odborným odhadem, provedeným specializovanou organizací na základě zobecnění zkušeností s chováním rozhodujících meteorologických prvků v jiných topograficky podobných aglomeracích.
Zastavěná část Úval leží na svazích a v údolí potoka Výmoly, krajinný val není sice příliš hluboký, ale je dosti sevřený a tudíž nepříznivý pro rozptylové podmínky. Podle provedeného odborného posudku má parametr ventilace území hodnotu 25, což je významně nepříznivý ventilační faktor. V topném období se tudíž v oblasti vyskytuje ve 40 – 50% dnů údolní inverze, kdy v uzavřeném a prostorově omezeném údolí nedochází k výměně s ovzduším nad inverzí. Výška inverze je 1 0 – 1 5 m nad dnem údolí a tím pádem asi 1 /3 objektů obytné zástavby emituje znečištění do této přízemní inverzní vrstvy. S ohledem na převládající směr větru (západní až jihozápadní, 2 – 3 m/s, ve 20% – v údolí potoka Výmoly až 30% – případů za rok je bezvětří, nelze počítat se zlepšenímrozptylových podmínek – naopak je ještě nutno počítat s přísunem emisí z průmyslové oblasti Praha – Vysočany. Ventilace v okolí města je přijatelná.
Imisní situace: Průměrné roční koncentrace S02 jsou 25 až 30 mikrog/m3 (nižší ve vyšších partiích města, vyšší hodnota je v údolí), oxidu dusíku od cca 25 mikrog/m3 v obytné zástavbě, do 100 mikrog/m3 (i vyšší u silnice I/12. Koncentrace NOx závisí na vzdálenosti od komunikace a intenzitě dopravy – 100 m od komunikace je to 1/10 hodnoty, 300 m už 1/100 atd.
Hodnotu průměrné roční koncentrace polétavého prachu je obtížné odhadnout, protože závisí na úrovni tzv. sekundární prašnosti (charakter aktivního povrchu, úroveň klidu…).
Pokud budou podmínky pro špatnou ventilaci území (údolní přízemní radiační inverze v chladné polovině roku), potom znečištující látky emitované minimálně z části vytápěného území obce zůstávají v téměř uzavřeném a prostorově omezeném území pod inverzí, bez významné možnosti vzájemné výměny s okolním vzduchem nad údolím kolem Výmoly.
Imisní bilance: ve městě je 1500 domů, z toho 80% dvoupodlažních rodinných domků, 20% bytových domů. 995 domů je vytápěno tříděným hnědým uhlím a briketami, 505 zemním plynem. Palivo s průměrně jakostními znaky paliva obsahuje v sušině 29% popela, obsah síry je 1,5% a obsah vody 15%. Předpoklad je, že k vytápění jednoho domu je ročně třeba 8t paliva.
Lokální zdroje se podílejí na znečištění S02 ze 60% (v níže položených místech je to až 80%), silniční doprava má vliv na zvýšené koncentrace dusíku hlavně v okolí komunikací. Realizace investičního záměru plynofikace sníží příspěvky lokálních zdrojů k celkové imisní zátěži ve městě u koncentrací polétavého prachu a S02 až o 85% a u NOX asi o 60%. Snížení celkové průměrné roční imisní zátěže u S02 0 50% (na 15 mikrog/m3) a NOx na 50% současného stavu (13 mikrog/m3).
Stupeň znečištění města – závěr: Největší podíl na místním znečištění ovzduší mají místní malé zdroje topení v rodinných domcích – ale nezanedbatelný není ani vliv přísunu emisí z průmyslových částí Praha Vysočany a Malešice. Největším zdrojem oxidů dusíku je provoz na místních silnicích I/12 a II/101 . Tyto komunikace obklopují většinu obytné části Uval. U oxidů dusíku jsou dlouhodobé průměry koncentrací překračovány až dvojnásobně.
Odpady
V Úvalech je největším druhem odpadu odpad komunální, produkovaný souvislou výstavbou, drobnou výrobou, obchody, administrativou apod. Možnost snížení objemu komunálního odpadu se nabízí přechodem k vytápění plynem, případně elektřinou. Pro stávající počet obyvatel je objem komunálního odpadu 1 300 tun/rok (po plynofikaci se počítá s objemem asi 1 000 tun/rok). Odpad ze staveb (např. zemina) je třeba řešit už v projektu stavby a likvidovat mimo zájmové území. K tomu se také přidává povinnost pro podnikatele zpracovat program odpadového hospodářství s maximálním využitím separace a recyklace.
Svoz tuhých komunálních odpadů se provádí v létě 1 x 14 dní, v zimě jednou za týden a to na celoměstskou skládku Ďáblice. V budoucnu se uvažuje o vybudování místní skládky.
Městský úřad zajišťuje 2x ročně bezplatný sběr železného šrotu a odpadu z domácností. Ve městě jsou umístěny kontejnery na separovaný sběr bílého a barevného skla, papíru. Uvažuje se také o vymezení plochy pro třídění komunálního odpadu, což by snížilo objem vyváženého odpadu.
Hluk
Nejvýznamnějšími zdroji hluku jsou automobilová a železniční doprava. Vlaky projíždějí 24 hodin denně a to asi v počtu 302 vlaků – 220 za den a 82 za noc. Průměrná délka vlaků je 10 vozů, průměrná rychlost je 60 km/h. Trať je elektrifikována. Okolo železniční tratě jsou ve většině případů umístěny plochy výroby a skladů. Město nemá vypracovanou hlukovou mapu.
Vodní toky
Potok Výmola je hlavním přirozeným recipientem území po odvod vod z celé zájmové oblasti. Výmola pramení v Mukařově, ve východní části Říčanského lesa a vlévá se do Labe. Přítoky jsou Sibřinský potok (6,502 km2), Dobročovický potok (8,829 km2), Škvorecký potok (9,385 km2), Tuklatský potok (6,894 km2) a Jirenský potok (32,767 km2). Celková plocha povodí Výmoly (až do Labe) je 120,600 km2, její délka je 35,3 km. Uvedené vodní toky mají poměrně malou vodnost a značně rozkolísané průtoky (např. ve Výmole je poměr průměrného průtoku k průtoku „stoleté“ vody 1 : 125).
V zájmovém území je koryto Výmoly bez výraznějších úprav, v některých místech v poměrně dobrém stavu, místy značně porušené. Kapacita koryta je 5 – 28 m3/s. Díky umístění okolní zástavby nedochází při záplavách k ohrožení lidských sídel ani komunikací.
V řešeném území se dále nacházejí následující vodní plochy: rybníky Horní úvalský, Dolní úvalský, Lhoták (na Škvoreckém potoce), Kalák (na Přišimaském potoce) a na pravém břehu Výmoly rybník Fabrák. Výmola protéká Mlýnským rybníkem a na levém břehu v severní oblasti Úval se nachází Hodovský rybník. Mezi Mlýnským a Hodovským rybníkem je na levém břehu Výmoly veřejné koupaliště. Tyto vodní plochy mají každý plochu do 1 ha. U většiny rybníků je nutné provést rekonstrukci výpustných a bezpečnost jejich zařízení a vyčistit je od bahna.
Kvalita vody ve výše uvedených tocích je velmi proměnlivá s ohledem na roční období a dále závislá na zemědělské činnosti, která je provozována v území ovlivňujícím tok. Veskrze je ale kvalita vody špatná, do Výmoly i jejích přítoků se na horních tocích dostávají odpady a splachy z objektů občanské zástavby a zemědělské činnosti. Ve městě znečišťuje tok čistírna odpadních vod, která je z hlediska města Úvaly umístěna nevhodně – tj. nad městem), povrchová kanalizace a čistírna odpadních vod podniku Masna, v které neprobíhá dokonalé čištění, ale i splašky z části obce kanalizace.
Určitým zklidňujícím prvkem jsou vodní plochy rybníků a nádrží, které mají příznivý vliv na kvalitu vody v tocích.
Zdroje pitné vody jsou studny u pramene Jirenského potoka, jejichž kvalita vody je vyhovující.
Půda
Kvarterním pokryvem jsou spraše, zvětralinový plášť mechanických a jílovo-písčitých zvětralin, původně vzniklých za tropického klimatu. Půdní typ: převážně hnědozemě, půdní druh: půdy hlinité, jílovito-hlinité až jílovité.
V severní části (Horoušánky) se nachází několik studní vodního zdroje v blízkosti těžby křemene, na jihu se nachází výhradní ložisko cihlářských hlín, které se téměř dotýká městské části Slovany.
Vegetace, příroda a krajina
Výměra katastrálního území je 1096 ha, střední část je zastavěna, západní okraj tvoří Klánovický les Vidrholec a Škvorecká obora, ostatní plochy tvoří pole, louky, mokřady a drobné lesíky (liniového typu). Ekologická stabilita zájmového území je vyjádřena koeficientem ekologické stability 0,6, což je intenzivně využívané území.
Vegetační stupeň je dubový, buko-dubový, dubo-bukový. Vyskytující se rostlinná společenstva jsou dubohabrové háje, subxerofilní doubravy, luhy a olšiny, ojediněle i šípákové doubravy.
V oblasti se nacházejí 2 prvky regionálního systému ekologické stability:
1) Klánovický les a Škvorecká obora – jde o přírodní rezervace, komplexy lesních porostů s poměrně zachovalou dřevinnou skladbou, která je jen částečně změněná – jedná se o regionální biocentrum.
2) údolí potoka Výmoly – což je soustava rybníků, břehových porostů na stanovištích různého typu a různého dřevinného složení, nivních luk a mokřadů – jedná se o regionální biokoridor. Dosud zachované biokoridory jsou degradovány skládkami a důsledky hospodářské činnosti (rybářství apod.)
.