Umístit na nejvyšší místo na Vinici nad Úvaly zvané „Na Vyhlídce“ Observatorio byl nápad členů spolku Zachraňme koupaliště. Na tomto místě totiž již před 2 roky vysázeli stromořadí třešní, které k Úvalům patří a na Vinici historicky rostly.
Již v této době vzklíčila myšlenka a po měsících plánování, souhlasu města, vlastního návrhu laviček „štokrlátka“ a jejich výroby a modelu panoramatu byly 24. 4. 2021 vykopány základy Observatoria.
Observatorio Na Vyhlídce, na kopci Vinice nad městem Úvaly
Článek o výsadbě stromořadí třešní na Vinici
Při zemních pracích došlo k nečekanému objevu. Pobořen, schován v porostu a zasypán hlínou čekal léta na znovuobjevení. Historický triangulační kámen z roku 1937 byl očištěn, narovnán a důstojněji usazen. Kámen potvrdil, že místo pro vyhlídku bylo vybráno správně.
Triangulační kámen z roku 1937
K čemu Observatorio slouží? Je to vlastně pomůcka k identifikaci hor na severním panoramatu od Vinice. Při příznivém počasí a dobré viditelnosti je zde překrásný výhled do okolí a na česká pohoří. Místo na Vinici je unikátní tím, že dohlédnete až na hranice země České, a to od Krušných hor, Lužických a Jizerských hor až po Krkonoše a při viditelnosti nad 100 km možná i hor Orlických. Takových míst v republice mnoho není. Observatorio vám pomůže určit, co vidíte na obzoru, jak je místo od vás daleko, určit azimut i nadmořskou výšku. Zde si potvrdíte na co všechno se díváte. Odbornou gesci nad výrobou Observatoria převzal certifikovaný inženýr zeměměřič Jaroslav Rydlo, který je také kartograf.
Slavnostní odhalení observatoria bylo naplánováno na 16. 5. 2021. Předpověď počasí slibovala mlhu, tak se mohl realizovat recesistický duch spolku a na slavnostní odhalení byl připraven i transparent s panoramatem hor… Ale počasí bylo jako na objednávku, včetně výhledů. I Sněžka byla vidět…
Observatorio jako papírová vystřihovánka
K poznávání českých pohoří použít papírovou zmenšeninu Observatoria ve formě vystřihovánky. PDF pro vytištění (nejlépe na papír A3) složíte podle návodu, slepíte a můžete se kochat z místa mezi třešněmi „březen“ a „duben“.
foto: spolek Zachraňme koupaliště
Observatorio vybudovali pro veřejnost dobrovolníci ze spolku Zachraňme koupaliště ze sponzorských darů a prostředků spolku.
Přejí vám skvělou viditelnost a pěkný zážitek z poznávání České země.
Úlohu historického triangulačního kamene z roku 1937 vysvětluje Jaroslav Rydlo:
I pro mne, jakožto geodeta, bylo nalezení triangulačního kamene již geodetická archeologie, a proto si nález zaslouží trochu vysvětlení a zasazení do kontextu doby. Vlivem hospodářské činnosti a někdy i vandalismu docházelo a stále dochází k poškození povrchové stabilizace trigonometrických bodů. Pro zachování použitelnosti trigonometrické sítě proto bylo a stále je nutné provádět její údržbu. Při jedné takové údržbě došlo k výměně poškozeného kamene. Vzhledem k tomu, že váha tohoto kamene může být cca 100 kg, byl zřejmě poškozený kámen z prozaických důvodů zahrabán pouze několik metrů od své původní polohy.
Vykopání triangulačního kamene, foto: spolek Zachraňme koupaliště
My jsme tento kámen vyzvedli, zpřístupnili a vrátili do života již jen jako žulový patník se zajímavou historií.
Obdobnými kameny byly označovány body trigonometrických sítí, které se začaly vytvářet začátkem 19. století. Vytváření trigonometrických sítí nejenom na území bývalého Rakouska – Uherska byl rozhodující počin pro tvorbu skutečně kvalitních map. Do této doby byly mapy pouhé obrázky, které byly kresleny podle vyprávění kupců, záznamů mořeplavců nebo účastníků vojenských výprav. V 18. století byly vytvářeny především pro vojenské účely mapy v měřítku 1 : 28 800, které byly již přesnější, ale stále neměly pevný geometrický základ, tj. trigonometrickou síť. Na rozhraní mezi jednotlivými mapovými listy byly velké rozdíly a deformace zobrazené situace.
Vytvoření trigonometrické sítě umožnil a současně si vynutil technický a hospodářský rozvoj v 19. století. První a rozhodující požadavek na tvorbu kvalitních map ovšem vznesli vojenští stratégové. Spolu se snahou vytvořit objektivní podklad pro výběr pozemkových daní, rozhodl císař František II. patentem z 23. prosince 1817 o zahájení prací na vojenské triangulaci a triangulaci pro stabilní katastr. Triangulační práce v závislosti na postupu mapování trvaly více jak půl století.
Usazení triangulačního kamene, foto: spolek Zachraňme koupaliště
Jeden z trigonometrických bodů, který v této době vznikl, byl umístěn cca 20 metrů severozápadním směrem od stávajícího trigonometrického bodu č. 24 Na Vinici na kótě 295. Na území Čech bylo těchto bodů 2623.
Po vzniku Československé republiky bylo započato s budováním trigonometrické sítě navržené výhradně pro nově vzniklý stát. Síť má vlastní souřadnicový systém a v tomto systému byla vytvořena nová trigonometrická síť nazvaná – Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální.
Při budování této sítě byly některé body původní císařské triangulace použity, ale většina bodů byla umístěna a stabilizována nově. Dochované body původní císařské triangulace byly nově zaměřeny a použity pro porovnání původních map Stabilního katastru se současnými mapami.
foto: spolek Zachraňme koupaliště