Nejméně šest let se v Úvalech setkávají lidé k připomenutí událostí listopadu 1989 a 1939. Svíčky byly zapalovány a kytice pokládány na náměstí, pod stožáry vlajek nebo v podloubí domu 65 v Riegerově ulici.
Kromě odboje protinacistického a protikomunistického není v Úvalech významně připomínáno hrdinství československých legionářů. Již několik let se v Úvalech skládá mozaika fungování odboje v Úvalech. Podkladem jsou vzpomínky pamětníků, jejich potomků a písemné záznamy. Dokumentováním úvalského dění v kritických letech českých dějin se zabývá PhDr. Lenka Mandová, hledající v českých i zahraničních archivech. Iniciovala založení spolku, který by v Úvalech zrealizoval „pomník odboje“. Odpoví na několik otázek k tomuto záměru.
Účastníci pietní akce se v minulých letech v Úvalech setkávali na náměstí, u stožárů pro vlajky nebo pod podloubím domu č.p. 65.
Zdroj: facebook 2018- 2022 PRO Úvaly, TOP 09, Jan Černý, Miloš Ulrich
Co si v malých Úvalech mohu představit pod pojmem odboj?
Odbojem je myšlen odboj protihabsburský, protinacistický a protikomunistický s cílem národní samostatnosti a občanské svobody.
Ve Velké válce (1. světové válce) bojovalo ve Francii, Rusku a Itálii za naši samostatnost jen z Úval 95 legionářů včetně několika dobrovolníků. Od počátku protektorátu stál v čele úvalské pobočky Obrany národa ruský legionář Josef Chalupecký, po jeho zatčení francouzský legionář Josef Strnad. Národní odboj tehdy spolupracoval s komunistickým odbojem pod vedením členky okresního výboru Boženy Šimečkové.
Úvalští občané byli v druhé světové válce zapojeni také v naší zahraniční armádě. Na západě bojoval Josef Chejn, František Hájek a štábní kapitán Miloslav Hladík, do armádního sboru v SSSR vstupovali volyňští Češi, kteří v Úvalech po válce bydleli: desátník Mikuláš Svítek a jeho budoucí žena Emilie, rozená Krejčíková, a Václav Šlégr.
Při přípravě knihy o revoluční historii Úval autorka prozatím našla v Úvalech devět nositelů vysokého vojenského vyznamenání Čsl. válečný kříž 1939 uděleného prezidentem E. Benešem roku 1945.
Ochutnávka témat z připravované knihy:
Bojovníci z Úval v Květnovém povstání 1945
Za účelem zastrašení českého obyvatelstva
Ferdinand Šrůta
Karel Böhm
Akce Gitter
Autorka prosí vnuky o fotografie odbojářů do připravované publikace, stačí naskenovat a poslat. Znáte ještě další hrdiny z Úval a okolí? Podělte se i o osudy ovlivněné komunistickou perzekucí.
Byli válečným děním postiženi v Úvalech i lidé mimo ozbrojený odboj?
Bylo by vhodné vzpomenout i utrpení pracovního (totálního) nasazení v Říši za druhé světové války. Jednalo se o ročníky 1921-1923, později byly povolány ročníky 1918-1920 a 1924. Nacisté potřebovali otroky nejen do zbrojní výroby či k odklízení trosek, dokonce povolali i výpravčí a odborníky z pošt ve vyšším věku. Vedle zpravodajské činnosti, podpory perzekvovaných rodin, roznášení ilegálních časopisů nebo sabotáží poslouchali lidé cizí rozhlas, při prozrazení hrozil koncentrační tábor. Někdy pro exekuci stačilo být Čechem.
Legionáři významně přispěli ke vzniku samostatného Československa v roce 1918, odbojáři bojovali v průběhu druhé světové války za znovuobnovení ČSR, vystoupili po roce 1948 někteří lidé proti další totalitě, tentokrát komunistické?
Nejznámějšími úvalskými vězni svědomí jsou učitel Bohumil Trnka a PhDr. Vladimír Struska. Komunistickým režimem byli postiženi také další lidé. Jedná se o vyhnané rolníky z jejich usedlostí nebo propuštěné odborníky, také o mladé muže v pracovně technických praporech, často syny legionářů. Politicky nepohodlní lidé byli často odsuzováni za hospodářskou kriminalitu.
V roce 2022 jste iniciovala založení „Spolku pro postavení pomníku odboje“. Co má plánovaný pomník v Úvalech připomínat?
Odbojáři nám pomohli získat státní samostatnost, užívání rodného jazyka a kultury a dočasně demokratické svobody. Někteří zemřeli v koncentračním táboře, na popravišti či v Květnovém povstání. Desítky Úvalských bojovaly 6. 5. 1945 proti Reimannovým hrdlořezům, kteří se snažili projet na Prahu, již chtěli zničit. Bojovníci je zastavili na 36 hodin. Nic nesmí být zapomenuto.
Další generace mají nalézt příklady morálního čestného chování s daným imperativem, že zlu se musí odporovat, jinak se staneme jeho součástí.
U městského soudu v Praze byl zaregistrován Spolek pro postavení pomníku odboje, z.s. (IČ 1419644). Účelem založení a fungování spolku je realizace pomníku ve městě Úvaly k vyjádření úcty k obětem, připomenutí příkladu obětavého chování českých vlastenců a jejich touhy po pravdě a svobodě i za cenu života a zachování historického povědomí regionu. Pomník by měl přispět ke zkrášlení města Úvaly a měl mít význam i edukační.
Mezi třemi zakladateli jsou: PhDr. Lenka Mandová (historička, zakladatelka Občanského fóra v Úvalech po listopadu 1989, dlouholetá šéfredaktorka Života Úval, bývalá kronikářka města, autorka knih Čsl. legionáři a Úvaly, Od Panenství k Divokému západu, pracující v penzi jako pedagog a průvodkyně), ing. Tomáš Bašta (auditor a konzultant, bývalý člen redakce Života Úval), ing. Vladislav Procházka (technik, fotograf, amatérský badatel úvalské historie, přispěvovatel do Života Úval a jeho mnohaletý šéfredaktor, nyní v penzi).
Transparentní bankovní účet pro sbírku darů na postavení pomníku: 7614387002/5500
Kde bude pomník umístěn?
Spolek bude potřebovat pro umístění pomníku vhodné a důstojné místo nejlépe v majetku města. Proto jsme se již obrátili na vedení města a jeho poradní komise a výbory, zda by tomuto záměru vyšly vstříc, případně nalezly vhodné místo a v případě realizace podpořily terénní úpravy v rámci možností města.
Zastupitelé na veřejném zasedání 21.12.2022 projevili s myšlenkou vybudování pomníku odboje v Úvalech souhlas.
Postavení navrhujeme v centru města, kudy šly boje v Květnovém povstání 1945, které zastavilo na 36 hodin postupující nacistická vojska včetně oddílů SS. Vhodným místem by mohl být vzniknuvší park u závor v Jiráskově ulici na kraji plánovaného dopravního terminálu (jižní park), pokud bude pozemek od ČD vykoupen. Uvítáme však jakoukoliv diskusi na toto téma.
Pro umístění pomníku zatím vítězí travnatá plocha, která vznikne při stavbě dopravního terminálu mezi železničním přejezdem a vlakovým nádražím. Na obrázku jde o zelenou plochu vedle závor, kde dnes ještě stojí původní (první) budova úvalského nádraží.
Grafika: zdroj facebook OV-architekti
Jak si mám připravovaný pomník představit?
Vedli jsme jednání s architektem, se sochaři a kováři. Přikláníme se k práci kovářské z materiálu corten, který nevyžaduje žádnou údržbu. Návrh tří desek nestejné velikosti s daty, jmény a informacemi působí velmi moderně. Stožár pro českou vlajku by vycházel ze tří pramenů (všech tří odbojů) spojených do jednoho uzlu a stožáru (symbol republiky). Podoba pomníku není rozhodnutá a není to uzavřená záležitost.
Kolik bude výstavba pomníku stát a kdy se dá počítat s jeho realizací?
Spolek odhaduje cenu materiálu a práci v případě uměleckého kováře od 300 000 do 350 000 Kč (při aktuálních cenách). K pokrytí nákladů pomníku a jeho instalace bude probíhat veřejná sbírka. Přispět lze i pomocí sponzorských darů, grantů z nadací, dotačních programů… Ještě před zahájením sbírky na pomník na účet přispěli první dárci.
Odhalení pomníku směřujeme k 8. 5. 2025, kdy proběhnou oslavy 80 let od ukončení 2. světové války, záchrany českého národa.
Děkuji za informace. Těšíme se na realizaci.