8. března od 15 h před základní školou v Úvalech, po 16. hodině v č.p. 65 a 12. března od 15 hod. v Praze – tři akce v rámci vzpomínkové akce „Pamatuj“…
S kupci židovského vyznání se setkáváme v Praze již v 10. století. Od roku 1215 museli Židé žít v ghetech v královských městech a živili se obchodem či půjčováním peněz, protože půjčka s úrokem se příčila křesťanské morálce. Židé si stavěli domy, synagogy pro shromažďování k modlitbě a čtení z tóry. Nesměli však kupovat půdu nebo studovat s křesťany. Privilegium věnovat se řemeslné výrobě a učit se řemeslům získali Židé až na konci 16. století od císaře Rudolfa II., po roce 1627 se směli usazovat v celém království, odkud neměli být nikdy vyhnáni. Židé v úvalském okolí žili dříve než ve druhé polovině 18. století. Úvalská synagoga a škola vznikla v r. 1850 přestavbou mýtnice na rohu ulic 5. května a Škvorecké. Ve dvacátých letech 20. století již začaly děti navštěvovat obecní školu, staly se členy Sokola, jezdily na skautské tábory,… Úvalští občané židovského vyznání se živili především jako obchodníci. Občanským svobodám se těšili v letech 1848 až 1939.
Fašistické hnutí potřebovalo nepřítele a našlo ji v lidech, jejichž kultura je o 4000 let starší a tolik ovlivňovala křesťanskou kulturu. Podle norimberských zákonů byli Židé s rokem 1939 vyloučeni ze společenského života (spolků), propuštěni ze státní správy, do roku 1941 uzavřít své obchody, ze svých bankovních účtů si směli vybrat jen omezené množství peněz a následně přišli i o ostatní majetek. Od věku 6 let museli být označeni… 5. června 1942 byli shromážděni v Kolíně a odvezeni do Terezína. Ze všech odvlečených občanů se z táborů v Terezíně, Treblinky, Dachau,… do Úval vrátila jen jedna dívka.
Připomeňme si 8. 3. několik reálií židovské kultury, z níž naše křesťanská tolik čerpala. Mezi úvalskými oběťmi holokaustu byl i vynikající divadelní režisér Viktor Šulc, jehož odkazu si cení české a ještě více slovenské Národní divadlo. Nejen na něho chceme vzpomenout 8. března od 15 h před školou při vzpomínce „Pamatuj“.
8. března po 16. hodině v č.p. 65 následuje kratší přednáška o části německé židovské kultury v Praze, kde mezi lety 1848 až 1939 působilo přes 140 spisovatelů. Tématem bude několik nejznámějších jmen, přátelé Franze Kafky, které Max Brod nazval Pražským kruhem. Přijďte si poslechnout do domu čp. 65 na místě bývalého Rosenbaumova statku několik životních osudů, několik čtených ukázek z literárních děl.
Pro větší zájemce pořádá Pražská informační služba pravidelné vycházky po stopách spisovatelů. Poslední spisovatelkou pražské německé literatury byla Lenka Reinerová, překlady mnohých knih vytvořil Pavel Eisner. O něm a jeho lásce k češtině se více dozvíte v Praze 12. března od 15 hod. u hlavní vrátnice Olšanských hřbitovů nebo před nakladatelstvím Orbis.
Na všechny tři akce vás zve VIP průvodkyně Pražské informační služby úvalská PhDr. Lenka Mandová.
FOTO: pamětní deska na domě č.p. 58 na náměstí v Úvalech – Viktor Šulc byl český divadelní režisér a zakladatel tradice slovenského moderního divadla
Úvod sestaven podle textu PhDr. Lenky Mandové z knihy Úvaly v průběhu staletí.