úvalská wikipedia
Roku 1832 byla na obecním pozemku postavena za 205 zlatých pazderna, na kterou se složili úplně všichni úvalští sousedé. Pazderna sloužila pro zpracování lnu a sušení švestek. Venkovská budova stála tehdy vedle hornoúvalského rybníka. Tehdejším nájemcem se stal Tomáš Macháček.
Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.
Na území Čech se mýto vybíralo od konce 13. Století. Název „mýto“ vznikl zřejmě tak, že okolí cesty muselo být „vymýceno, co by kamenem dohodil“.
V pondělí o státní svátek 28.10.2024 večer proběhlo odhalení dvou pamětních desek se jmény československých legionářů, kteří měli vztah k Úvalům. Desky a slavnostní odhalení připravil po několikaletém úsilí Spolek pro postavení pomníku odboje.
Na nedávném srazu spolužáků úvalské Základní školy našeho ročníku 1959 jsme vzpomínali, jak část z nás nastoupila do první třídy do školy na Úvaláku a část do malého baráčku na dvoře tehdejšího Národního výboru. Ptal jsem se vrstevníků, zda věděli, jaká byla nedávná historie této nemovitosti. Nikdo nevěděl.
Viktor Šulc se narodil 4. března 1897 v Úvalech do české rodiny Aloise Šulce a Hedviky rozené Lövové. Jeho otec v Úvalech působil jako obchodník (mj. byl legionář). Ale v rodině se dbalo na vzdělání a lásku k literatuře. Dědeček jako člen delegace Matice české požadoval v Říšském sněmu založení českých měšťanských škol. Šulcovi byli známí jako čeští vlastenci.
Výrobna Tuklatka vznikla na začátku třicátých let 20. století jako sodovkárna a vyráběla se zde limonáda „Tuklatka“.
Přehled udělení titulu čestný občan města Úvaly.
Cihlářská výroba má v Úvalech dlouhou tradici. Je to dáno bohatými ložisky vhodné hlíny. Dosud nepopsanou cihelnou je druhá kruhová úvalské cihelna pana Benešovského, původně Hellerova.
Cihelna byla postavena v roce 1908 úvalským statkářem, rychtářem Josefem Hladíkem. Cihelna měla na tehdejší dobu moderní kruhovou pec, v níž se ročně vyrábělo 3 000 000 výrobků (plných a dutých cihel a střešních tašek). V roce 1911 cihelnu koupil statkář Adolf Vojtěchovský, který se tehdy navrátil z carského Ruska. Po roce 1918 cihelnu koupil Samuel Sterzik.
V letech 1921 – 1922 vybudovala v Úvalech pražská akciová společnost Petrolea, založená firmou F. Uhlík a spol., chemickou továrnu na výrobu olejů, tuků a mazadel pro průmysl, která nesla název Petrolea. Technickou duší projektu vybudování rafinerie byl významný akcionář firmy RNDr. Federer. Podílníkem byl také ing. Nechvíle.
Stráně kolem Výmoly v historii sloužily jako pastviny pro ovce. Na území Úval je poprvé ovčín zmíněn v roce 1783 v Hodově. Druhý ovčín vznikl na dvoře Hostín – tedy na pravém břehu Výmoly.
1850 zřízení synagogy Mýto se u nás vybíralo nepřetržitě od r. 1489. V josefinském katastru z r. 1782 se udává, že v domě č. 40 je vrchnostenská mýtnice. Nejstarším mýtným je znám Jakub Gerson, z jehož odkazu měla být mýtovna se sýpkou přestavěna na synagogu a židovskou školu roku 1850. Zřejmě se však nejdříve využíval dům pro výuku židovského náboženství. V roce 1854 se zmiňuje, že zde vyučuje rabín Benjamin Synek. Další rabíni jsou uváděni Isák Roubíček a Herman Brod. Synagoga byla zřízena zřejmě později z nevyužívané sýpky u domu. K použití budov pro synagogu možná pomohla i velká povodeň v roce 1845, která postihla celý Malechov a voda strhla i silniční most na škvoreckém číst dál
V Úvalech kromě továrny na kosmetiku Cléo existovala na začátku 20. století ještě jedna výroba kosmetiky.
S příchodem průmyslové revoluce se stavební a průmyslový rozvoj nevyhnul ani městu Úvaly. V roce 1850 v Úvalech vzniká první cihelna.