Karel Böhm
Květnové povstání začalo na venkově 1. 5. 1945. V Praze se spontánně rozhořelo 5. května. Do květnových bojů v Praze se zapojil také člen národního odboje, legionář Karel Böhm z Úval.
Květnové povstání začalo na venkově 1. 5. 1945. V Praze se spontánně rozhořelo 5. května. Do květnových bojů v Praze se zapojil také člen národního odboje, legionář Karel Böhm z Úval.
Květnové povstání začalo na venkově 1. 5. 1945. V Praze se spontánně rozhořelo 5. května. Do květnových bojů v Praze se zapojil také sociální demokrat a ilegální pracovník, pplk. Ferdinand Šrůta (narozený 7. 3. 1910 na Táborsku, původně příjmením Schrutta).
Bojovníci z Úval v Květnovém povstání 5. až 9. 5. 1945 v Praze Povstání proti nacistům bylo připravováno od raného léta roku 1939, kdy mobilizační a vojenskostrategické plány připravili důstojníci československé armády v ilegální skupině „Obrana národa“.
20. VÝROČÍ HISTORICKÝCH DNŮ REVOLUČNÍCH BOJŮ 5.-10. KVĚTNA 1945 NA OKRESE PRAHA – VÝCHOD SEPSALA T. ZÁMIŠOVÁ – VYDAL OV KSČ PRAHA VÝCHOD A SPB PRAHA VÝCHOD /Text části publikace věnující se městu Úvaly. Ponecháno v původní podobě vč. pravopisných chyb, se zapracováním ručně vepsané korektury./ ÚVALY Počátkem roku 1945 MUDr. B. Fiedler, jako poslední předseda Čs.Č.K. svolává dobrovolné sestry s.Horálkovou, příkladně obětavou s. H. Bilanskou a s. Bebrovou k tajné poradě, kde si vymezují rayony pro svou působnost a slibují poskytování první pomoci potřebným. V bouřných dnech převratových jsou to oni, kteří se ochotně dávají do služeb RNV. 6. května kdy v Úvalech zmateně pobíhali – jedni číst dál
Svaz protifašistických bojovníků MÍSTNÍ ORGANISACE ÚVALY okres Praha-východ Bedrna J. DNY, JEŽ OTŘASALY NITREM ČLOVĚKA
15. března 1939 okupovala německá nacistická vojska Čechy a Moravu s bohatým Ostravskem, 16. 3. 1939 založili nacisté protektorát Böhmen und Mähren a zahájili akci Gitter (akce Mříž).
S vlnou zdražování elektrické energie v závěru roku 2021 a 2022 obce zhasínají veřejná osvětlení. Úvaly předběhly dobu a přírodu již šetří od světelného smogu v nočních hodinách, kdy utichne ruch na ulicích a ubyde lidí vracejících se domů. Ne vždy se v ulicích Úval svítilo.
Naše procházka časem po okolí starých Úval se pomalu chýlí ke konci. Započali jsme ji více než před rokem a vinou autora nabyla řada těchto článků nežádoucí délky. Bylo to způsobeno častým odbočováním od popisného způsobu vyprávění a někdy i nevhodnými komentáři. Autor si trochu pozdě uvědomuje, že vyčerpal již trpělivost čtenářů a jejich zájem. Zároveň se za zmíněné nedostatky omlouvá a prosí ještě o malé strpení: příští kapitola bude již poslední.
V roce 1919 pronajala naše obec pole ve výměře asi 5 korců tehdy právě vzniklému Sportovnímu klubu Ouvaly na zřízení hřiště pro kopanou.
V dobách feudálních náležely Úvaly s okolím ke kraji Kouřímskému. Toto větší území bylo rozděleno na panství čili dominia, z nichž každé bylo samostatnou správní jednotkou s pravomocí soudní i berní. Každé panství mělo svého feudálního majitele, který vykonával svou moc prostřednictvím vrchnostenské správy. V našem případě to bylo panství Škvorecké, které od roku 1623 patřilo Liechtensteinům stejně jako sousední panství Černokostelecké, Uhříněveské a Kounické.
Kdybychom před 50 lety kráčeli kolem tehdejší synagogy směrem ke Škvorci, ocitli bychom se za ní mimo obec. Tam, kde je dnes prodejna stavebnin a vedlejší domky, byla neoplocená ovocná zahrada, po pravé straně byla role.
Dnešní svoji pozornost věnujme okolí bývalého cukrovarského rybníku.
Dnešní článek bude pro většinu čtenářů trochu nudným čtením, protože v zájmu dalšího vyprávění je třeba uvést zde trochu statistiky a jiných suchých údajů. A s ohledem na některé čtenáře, kterým nejsou běžně známy určité časové souvislosti a události posledních let, nelze se vyhnout ani opakování věcí velmi známých, i když třeba polozapomenutých.
Pokračování stati o našem háji.
Dnešní vyprávění věnujeme historii našeho háje, který se kdysi podobal přírodnímu parku a také bývával – jak bude ještě pověděno – chloubou městyse Ouval.