Lesní restaurace DTJ a kino
Lesní restaurace Dělnické tělovýchovné jednoty s kinem byla postavena na okraji Úval u silnici do Prahy.
Lesní restaurace Dělnické tělovýchovné jednoty s kinem byla postavena na okraji Úval u silnici do Prahy.
K hostinci a koloniálu U Nedvědů na rohu Havlíčkovy a Nerudovy ulice provozovaný zřejmě ještě před rokem 1919 patřil i velký sál. Pro úvalské kulturní dění šlo o nejdůležitější a největší sál ve městě. Používané názvy: hostinec a koloniál U Nedvědů – sokolovna Josefy Peterkové
Antonín Schönfeld jeden z otců českého včelařství bydlel v Úvalech.
10 let po stavbě železnice vedoucí kolem Úval byl postaven v roce 1854 na okraji města na začátku dnešní ulice Smetanova hostinec U Nádraží s velkým sálem v patře. Používány byly názvy: U Nádraží – Na Štacióně – Hotel Praha – U Komberců – kulturní dům Marie Majerové
Pro Úvaly bylo přelomové zřízení samostatné úvalské farnosti v roce 1856. Do té doby Úvaly patřily do farnosti Tuklatské, od roku 1734 pod faru Hradešínskou a mše se v úvalském kostele konaly jednou za tři týdny.
Pomník padlých na náměstí v Úvalech je poctou padlým v první světové válce. Tvoří jej prostý jednoduchý žulový jehlanec.
„Pomník padlým“ v první světové válce byl odhalen na náměstí v Úvalech 1. listopadu 1924. Je tvořen jednoduchým jehlanem.
Dne 15. května 1869 byl posvěcen základní kámen pro připravovanou sochu Arnošta z Pardubic. Do základního kamene byly vloženy „dějiny pomníku“ psané rukou pana Charbuského a statistika obce. pohlednice, původní umístění sochy Arnošta z Pardubic zdroj: ze sbírky Miloslava Klicpery Dějepis pomníku Arnošta z Pardubic, vydáno 1869 v Praze
Při přemisťování sochy sv. Jana Nepomuckého z náměstí ke kostelu v roce 1919 byly při rozebírání pískovcového soklu nalezeny dvě mince z roku 1699 a mariánský medailonek, které měly být odevzdány na faru. Foto: socha sv. Jan Nepomucký, březen 2019
Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna vedle kostela. Na betonovém podloží je pískovcový sokl a socha. Sv. Jan Nepomucký má svatozář s šesticípými hvězdami. Jde o jednu z nejstarších památek ve městě Úvaly.
V pondělí navečer státního svátku 28. 10. 2024 uspořádal Spolek pro odhalení pomníku odboje odhalení dvou pamětních desek se jmény československých legionářů, kteří měli vztah k Úvalům.
V Úvalech byl postaven se souhlasem krále Vladislava II. Jagellonského most přes Výmolu v dnešní Riegrově ulici. Ke stavbě mostu se vztahuje 11. září 1489 panovníkem udělené dědičné právo vybírat zde mýto. Foto: pamětní deska v podloubí domu Riegrova 65, Úvaly Text na pamětní desce: NA TOMTO MÍSTĚ JINDŘICH ZE STĚŽOVA A NA HOSTÍNĚ V MĚSTEČKU ÚVALY POSTAVIL SE SOUHLASEM KRÁLE VLADISLAVA II. JAGELLONSKÉHO ZE DNE 11. 9. 1489 MOST PŘES VÝMOLU. KRÁLOVSKÝM MAJESTÁTEM MU PANOVNÍK ZÁROVEŇ UDĚLIL DĚDIČNÉ PRÁVO VYBÍRAT MÝTO. Výmola byla vždy popisována a to až do přelomu 19. a 20. století jako říčka a teklo v ní více vody než teče běžně dnes. Stavba mostu byla podmínkou pro používání číst dál
Při bouracích pracích při rekonstrukci mostu přes splav u Fabráku byla podle údajů v knize „Úvaly jindy a nyní“ nalezena v roce 1994 časová schránka s dokumenty.
Při příležitosti generální opravy viaduktu a železniční tratě v letech 2014 – 2016 byla 11. 11. 2015 do pilíře mostu starostou města Úvaly za hojné účasti a zájmu občanů města vložena nová časová schránka.
Nad klenák ve třetím oblouku ve směru od Prahy byla 30. listopadu 1844 slavnostně uložena schránka se seznamem všech, kteří se na stavbě podíleli, plánky a mince a stavbu oslavující báseň Jana Pravoslava Koubka „Ohlas radostných citů“. Stalo se tak za účasti lidu ze širokého okolí, duchovních hodnostářů, samotného arcibiskupa, arcivévody Štěpána a arcivévody Ferdinanda Karla.