Synagoga, Úvaly

1850 zřízení synagogy

Mýto se u nás vybíralo nepřetržitě od r. 1489. V josefinském katastru z r. 1782 se udává, že v domě č. 40 je vrchnostenská mýtnice. Nejstarším mýtným je znám Jakub Gerson, z jehož odkazu měla být mýtovna se sýpkou přestavěna na synagogu a židovskou školu roku 1850.

Zřejmě se však nejdříve využíval dům pro výuku židovského náboženství. V roce 1854 se zmiňuje, že zde vyučuje rabín Benjamin Synek. Další rabíni jsou uváděni Isák Roubíček a Herman Brod. Synagoga byla zřízena zřejmě později z nevyužívané sýpky u domu.

K použití budov pro synagogu možná pomohla i velká povodeň v roce 1845, která postihla celý Malechov a voda strhla i silniční most na škvoreckém potoce. Jak byla postižena mýtnice není známo, ale uvádí se její přesunutí níže k vjezdu do města k domu č. 65 a 71.

Židovská komunita v Úvalech byla malá a nejbližší synagoga pro region Českého Brodu byla v Přistoupimi. Synagoga je v Přistoupimi doložena již v roce 1724. Nová budova byla postavena v roce 1842 v novorománském stylu. Po druhé světové válce nebyla obnovena a budova byla uvnitř přestavěna a slouží jako obecní úřad. V těsné blízkosti se nachází židovský hřbitov, kde jsou pohřbeni i Židé z Úval. /zdroj: wikipedia/


Mapa: 1841 … indikační skica se zakreslením domu č.p. 40
zdroj: Národní archiv, Stabilní katastr – indikační skici, sign. KRM 9.
Indikační skica je příruční mapa, je jedním z produktů mapování stabilního katastru. Jedná se o zběžnou kopii originální mapy.

1867 oprava synagogy

Po 17 letech zahájení výuky židovského náboženství se uvádí, že synagoga byla stavebně opravena.  V roce 1867 byla synagoga ozdobena románsko-gotickou fasádou nákladem Antonína Rosenbauma.
K synagoze připojeném domku bydlel šamaš (synagogální sluha, řídil modlitby a zpěvy při čtení z tóry v době nepřítomnosti rabína). Tímto způsobem vznikla v Úvalech samostatná židovská obec, jejíž představitelé aktivně ovlivňovali zdejší společenské dění.

Známy jsou jen dvě fotografie synagogy v Úvalech publikované v knize Úvaly jindy a nyní a obě jsou pořízené po stavebním vylepšení synagogy.


Foto: synagoga, zdroj: archiv města Úvaly
Vlevo podél synagogy dnes vede ulice 5. května (ke hřbitovu) a vpravo ulice Dvořákova (od náměstí k Penny)


Foto: uvnitř synagogy v Úvalech, desky, zdroj: Úvaly jindy a nyní

1925 zboření synagogy v Úvalech

Po vzniku republiky lze u potomků také místních židovských rodin pozorovat zřetelné ochlazení zájmu o víru jejich předků. Tento sekularizační trend se v Úvalech rozvinul na přelomu 19. a 20. století, kdy byl vyvolán snahou ambiciózních židovských podnikatelů splynout se zdejší českou občanskou společností. Židovské děti navštěvovaly od začátku 20. let úvalskou školu. Mladší generace již přestaly být vzdělávány v judaismu, rodiny pravidelně nenavštěvovaly ani bohoslužby. Ve dvacátých letech 20. století klesl počet věřících na 16. Pro čtení z tóry je potřeba přítomnost alespoň devíti mužů.

Židovská škola sloužila do začátku dvacátých let 20. století, poté děti, vychovávané v českém jazyce, navštěvovaly úvalskou obecnou školu jako ostatní děti, cvičily v Sokole či jezdily na skautské tábory.

Synagoga přestala sloužit svému účelu, nezbývaly na ni peníze a 1. dubna 1925 byla synagoga zbořena, pozemek byl prodán. Na místě byl postaven rodinný dům.


Foto: stavba rodinného domu, zdroj: archiv města Úvaly

Úvalští se stali součástí židovské náboženské obce v Přistoupimi. Do přistoupimské synagogy z roku 1842 docházelo o Šabatu i 74 osob z Českého Brodu, 10 z Přistoupimi, věřící z Kostelce nad Černými lesy a Úvalští. Rabín žil od roku 1917 v Českém Brodě, kde se nacházelo sídlo náboženské obce včetně pohřebního bratrstva.

použité zdroje: