Za názvem „Avro Canada CF-105 Arrow“ (předchůdce nadzvukového Concorde) se skrývá ohromný vojenský projekt vývoje a výroby nadzvukového letadla. A také technický pokrok, který se mohl týkat Úval…
Společnost A. V. Roe v roce 1953 začala pracovat na studii záchytného stíhače, který by dokázal zničit sovětská útočná letadla směřující na severní Ameriku. Likvidaci útočníka ještě před dosažením cíle mělo zajistit výjimečné letadlo „Avro Canada CF-105 Arrow“.
Firma A. V. Roe byla založena jako pobočka britského holdingu Hawker Siddeley v roce 1945. A. V. Roe Canada se roku 1954 přejmenovala na Avro Canada a pracovala na vojenském projektu výkvětu tehdejší letecké techniky. U letadla CF-105 byly poprvé použity prvky, které se znovu začaly používat o mnoho let později např. u moderních bombardérů. Také systém fly-by-wire byl použit o více než deset let později u civilního nadzvukového letadla Concorde. V poválečných letech nebylo neobvyklé, že některé vojenské projekty v USA, v Británii i jinde končily z důvodu vysokých finančních nákladů. Původně neplánovanou součástí vývoje moderního letadla se tak musel stát i vývoj vlastního motoru, který se stal, jak jinak, také výjimečným. Titanový motor byl v tu dobu jedním z nejvýkonnějších – dosahoval tahu až 130 kN a měl být použitý i v dalších letadlech.
Náčrtek Avro Arrow. /www.historieblog.cz/
Technické parametry letadla CF-105:
Dvousedadlové letadlo mělo rozpětí křídel 15,24 m, délku 23,71 m, vzletovou hmotnost 31 t, schopnost vzlétnout a přistát na dráze dlouhé 1800 m, maximální rychlost 2104 km/hod., výzbroj až 8 raket nebo až 4 neřízené jaderné rakety.
Osud tomuto projektu nečekaně zpečetily federální kanadské volby v roce 1957. Vítěz voleb John Diefenbaker podepsal dohodu s Američany o společném obranném projektu NORAD. Na jihozápadě Kanady vznikly dvě základny radarů schopných navádět na útočící cíl rakety s jadernými hlavicemi, případně záchytné stíhače, které ale nedosahovaly výkonů CF-105. Systém byl v Kanadě rozmístěn tak, že umožňoval obranu Spojených států, nikoli však Kanady, která by byla zasažena i radioaktivním spadem. Letadla AVRO se stávala nadbytečná, přestože o ně původně projevila zájem britská strana a motory mohly najít použití i ve francouzských letadlech.
Slavnostní roll-out prvního prototypu dne 4. října 1957. /wikipedia.org/
25. března 1958 proběhl první let AVRO CF-105. O rok později na 31. března 1959 bylo naplánováno zhodnocení projektu a volba dalšího postupu. Pár týdnů před tím (20. února 1959) však John Diefenbaker před sněmovnou oznámil zrušení celého projektu a zapsal se do historie jako „vrah technologického rozvoje Kanady“.
Cena byla veliká. Splátky za nezrealizované zakázky skoro dosahovaly výše ceny nasmlouvané výroby. Ve třetí největší firmě Kanady přišlo o práci 14500 zaměstnanců. Lidé z vývojového týmu AVRO se později objevili v programech NASA, ve společnosti Lockheed, nebo u zrodu letadla Concord,… Kromě zaměstnanců však přišlo o práci ještě dalších 15000 pracovníků u dodavatelských firem. Není pochyb, že za vznikem špičkového letadla stál tým špičkových techniků. Jednou z firem, kde vznikaly součástky do leteckého technologického zázraku, byla firma pana Josefa Chmela založená v kanadském Torontu se začátkem druhé světové války.
Vzniku a úspěchu kanadské továrny však předcházel obchodní a technický úspěch v Čechách. Firma Elektronspol moderně smýšlejícího obchodníka původem z Hustopečí byla důležitým dodavatelem nejslavnějších českých firem. S novými lehkými materiály se prosadila po celých Čechách již v předválečných letech. Strmě rostoucí výroba pražské firmy se přesunula do prostor továrny Elektronspolu v Úvalech. S rokem 1948 „Pionýři lehkých a ultralehkých kovů“ – firma na letecké a automobilové součástky“ však definitivně přišla o svého progresivního majitele. Růst technicky vyspělé výroby se v rukou dosazeného komunistického správce v Úvalech rozplynul.
Ing. Josef Chmel a letadlo Avro Arrow CF-105
Vraťme se však ještě ke kanadskému příběhu. V roce 1959 museli dodavatelé AVRO „odevzdat“ všechny plány pro výrobu součástek moderního letounu AVRO CF-105, stejně jako stroje k výrobě kanadského technologického zázraku. Podobně tomu bylo i v továrně pana Chmela, která v Torontu dodnes funguje a prosperuje jako rodinná firma s českými kořeny a historickou vazbou na Úvaly.
Maketa letadla, Kanadské muzeum letectví a kosmonautiky /casmuseum.org/
Traduje se, že jedno letadlo bylo „schováno“ před rozřezáním a v novodobé historii Kanady se o něm s nostalgií mluví jako o „Blanickém rytíři“, který někde čeká, až bude Kanadě nejhůře.
Význam firmy Elektronspol není v úvalské historii vůbec zmapován. Dosud existuje o firmě Elektronspol Úvaly jen strohá zmínka v publikaci Úvaly v průběhu staletí. K historii a úspěchům české firmy Elektronspol se tak ještě vrátíme.
Prosíme čtenáře, pokud máte k dispozici jakékoli materiály, vzpomínky nebo jen informace z vyprávění, obraťte se na redakci.
Série tří článků o firmě Elektronspol:
- Spojitost kanadského „Blanického rytíře“ a Úval
- Elektronspol Úvaly
- Elektronspol, Úvaly a paní Viezner