Cihelna byla postavena v roce 1908 úvalským statkářem, rychtářem Josefem Hladíkem. Cihelna měla na tehdejší dobu moderní kruhovou pec, v níž se ročně vyrábělo 3 000 000 výrobků (plných a dutých cihel a střešních tašek).
V roce 1911 cihelnu koupil statkář Adolf Vojtěchovský, který se tehdy navrátil z carského Ruska.
Po roce 1918 cihelnu koupil Samuel Sterzik.
Cihelna měla zařízení: míchač na hlínu, podavač, lis na cihly a duté cihly, tašky, dieselův motor, generátor, polní drážku. Kruhová pec byla 12 komorová s přívody, topení mourem. Roční výroba byla milion kusů každého druhu.
Pan Sterzik v cihelně využíval sil všech členů rodiny a další zaměstnance tvořili zde ubytovaní vězni. Za války byla výroba zastavena. Po válce cihelnu prodal.
FOTO: Skeříkova cihelna na pohlednici (výřez), zdroj: soukromá sbírka
Sterzik – Skeřík
Samuel Sterzik se narodil v Prusku roku 1881, měl statek a přístav v Bzinci na Visle. Hovořil několika jazyky a dcery posílal na „handl“ do Prahy učit se česky. Po první světové válce, kde bojoval, pod tlakem národnostních problémů ve 20. letech pan Sterzik svůj majetek prodal, a protože se mu v Čechách líbilo, přišel do Úval a koupil zde cihelnu a dva domy čp. 190 a 663, které stojí dosud.
V menším tehdy bydleli deputátníci a v jedné místnosti bylo vězení, protože v cihelně pracovali lehčí vězni, kteří zůstávali přes noc v zamřížované místnosti s kuchyňkou. Celkem měl dům asi 6 místností. Ve větším domě bydlela rodina, která byla poměrně rozvětvená. Pan Sterzik měl tedy 4 dcery a dva syny. Byl velmi podnikavý, s důsledným postojem k práci. Pro provoz cihelny využíval i sil celé rodiny. Těžce vyslovitelné jméno majitele bylo místními vyslovováno jako Skeřík.
Po válce, jako občan s německou národností, vytušil problémy, proto majetek prodal a sám s novou manželkou se odstěhoval do Bzenice, odkud pocházela, pak byl vysídlen Poláky do Oelde ve Vestfálsku, kde opět podnikal. Zemřel v roce 1970. V Úvalech a v Čechách zůstaly dcery, které byly provdány za občany české národnosti.
Foto: rodina pana Sterzika, rodinný archiv
Foto: pracovníci cihelny a pan Sterzik, rodinný archiv
Skeříkov – Radlická
K cihelně založené v polích patřily velké pozemky. Roku 1925 zakoupila několik stavebních parcel pod cihelnou Radlická a postavila zde ve vlastní režii postavila 3 dvojdomky, 3 malé domky a 3 velké domy patrové. Tyto domy jsou základem této čtvrti zvané Skeříkov nebo Radlická. Další výstavba byla již individuální.
Zastavení provozu za 2. světové války
Za 2. světové války byl provoz v cihelně na čas zastaven. Němci tu údajně skladovali jakýsi strategický materiál. V blízké vile bydlel tehdy jeden z významnějších nacistických činitelů, jakýsi Hartmann, který byl v Úvalech značně „oblíben“. Svědčí o tom skutečnost, že na vyšší příkaz musela o jeho bezpečnost pečovat obec, a proto každou noc střežila jeho obydlí občanská hlídka.
Za války se také v cihelně na Skeříkově, patrně z nouzových důvodů, vyráběly primitivním způsobem z uhelného prachu lisované brikety s malou výhřevností. Rozšířilo se tehdy i topení v pilinových kamnech.
FOTO: Skeříkova cihelna na pohlednici, zdroj: soukromá sbírka
Národní správa a likvidace cihelny
Po válce se ujal provozu v cihelně pražský stavitel Melzer a cihly byly dodávány zejména do Prahy. Kromě cihel se zde vyráběla i antuka pro tenisové kurty. Na podnik byla uvalena národní správa a pracovali zde trestanci. Asi po 2 letech byl provoz v cihelně definitivně zastaven, přestože zásoby cihlářského jílu zůstaly nevytěženy. Na začátku 50. let 20. století byla cihelna zrušena. Stroje byly nešetrně demontovány a zužitkovány pouze jako 25 tun kvalitního železného šrotu.. Z cihelny zůstal jen komín.
Na čas sloužil objekt zemědělským účelům pro chov drůbeže a vepřů. Kolem roku 1980 byl i komín, poslední pozůstatek cihelny, zlikvidován. Pozemky přešly do vlastnictví Československých spojů, které zde vybudovaly skladové haly. V 90. letech 20. stol. patřil skladový komplex firmě Telekomunikační montáže Praha, nyní je jeho vlastníkem firma VEGACOM Praha.
FOTO: Skeříkova cihelna na letecké fotografii v roce 1946,
zdroj: Letecký měřický snímek 1946 – VGHMÚř Dobruška © MO ČR
Skeříkova cihelna – další informace na Uvaly.cz
Zdroj: