V rámci dne otevřených dveří hotelu Budka jsme si mohli projít od sklepa až po věž kdysi nejhonosnější úvalskou budovu.
Zchátralý stav budovy a prohlídka potemnělých interiérů byla skličujícím zážitkem. Prohlídku díky komentovanému videozáznamu úvalské blogerky můžete zvládnout z pohodlí domova.
Video: www.youtube.com
Pan řídící jako karbaník
Na videu Jarka Broki ve sklepení hotelu odhaluje i staré měděné potrubí vedoucí do původního výčepu. V této místnosti byla před časem provozována večerka, kde regály s potravinami před zraky návštěvníků zcela schovaly zajímavou nástěnnou malbu.
FOTO: facebook Jan Nehasil
Pochází posled signatury „NB 13.6.1933“ z předválečného období minulého století. Je na ni zachycen výhled z okna na starou budovu nádraží proti hotelu od plného stolu štamgastů, kde snad nechybí ani „pan řídící školy s berním úředníkem“. – Najde se pamětník, který by pomohl rozklíčovat osoby na obrazu?
Plesnivé zdi obložené nikotinem vyuzenými dřevěnými obklady pouze na jednom místě zdobí původní obložky dveří.
FOTO z videa
Ludmila Jiřincová
Mezi zbytkem tuctových obrázků, fotografií z časopisů však visel i černobílý obrázek špitálu Kuks. Malý grafický list v hodnotě řádově stokorun je však zatím jediným pojítkem města Úvaly s jeho autorkou Ludmilou Jiřincovou (*9. května 1912, + 22. ledna 1994 Praha), významnou českou malířkou, ilustrátorkou a grafičkou.
FOTO: litografie „Kuks“, číslovaný výtisk. Dnes je obraz již uložen v archivu města Úvaly.
Ludmila Jiřincová neměla potomky a její kompletní pozůstalost má ve svých sbírkách Národní Muzeum v Praze.
Ludmila vystudovala školu malířskou, keramickou a krajinářskou. Věnovala se volné grafice, ilustracím, kreslenému filmu, exlibris, malířství, známkové a plakátové tvorbě. Ilustrovala asi 360 knih, vytvořila přes 1200 grafických listů a namalovala přes 2000 obrazů. Uvádí se, že: „Pozitivní vztah k přírodě si Ludmila Jiřincová vybudovala již jako dítě, také díky výletům do okolí Prahy, hlavně do Úval.“ /wikipedia/ Otec vlastnil v Praze velký obchod na Ferdinandově třídě (dnešní Národní). V proluce nechal postavit moderní dům ve stylu art deco, kde nad obchodem v patře sídlila od r. 1913 Rubešova galerie (dnešní Špálova galerie). Otec, který měl vliv na stavební rozvoj Prahy měl také smysl pro umění a duchovní hodnoty. Matka, výborná klavíristka a malířka, vštěpovala dětem lásku k hudbě a umění.
Rodina, když byla Ludmila malá, si v Úvalech pronajímala na celé léto vilu se zahradou. Nejmladší ze třech dětí se od sourozenců (starší Emílie a Stanislava) naučila číst a psát tak, že nastoupila rovnou do druhé třídy. Mj. 9.8.1920 Jiřincovi posílají z Úval pozdrav na pohlednici a podepisují se: Stanislav, Ema, Lída, Stanislav, Milena Jiřincovi a František Staněk. Ludmile v té době bylo 8 let a Úvalech ji zůstali určitě dobré kamarádky, vracela se do Úval i v dospělosti. Možná později přebývala i v hotelu Budka.
….. Najdou se pamětníci a další vazby s naším městem?
Rub pohlednice ze soukromé sbírky.
Zuzana Křováková
Co s hotelem bude dál? Připravuje se dokumentace pro rekonstrukci pro účely Domu dětí a mládeže. Na dni otevřených dveří mohli návštěvníci na čisté plakáty psát náměty na možné využití hotelu. Jedna mladá dáma byla z prostor přepaženého sálu tak nadšená, že by jej využila na galerii. Zuzana Křováková si hotel nepřijela prohlédnout náhodně. Stavitel Jan Křovák postavil hotel v Úvalech v roce 1912 a do změny majitele nesl i jeho jméno.
FOTO: „Galerie moderního umění“ jako tip pro využití prostor hotelu Budka od galeristky Zuzany Křovákové
Zuzana bydlící ve Škvorci je jednou z nejvýraznějších českých abstraktních malířek. Kromě toho, že se dobře prodávají její vlastní díla, tak se věnuje i výstavnictví. Několik let organizovala například výstavu Prague Art Cocktail v galerii U Zlatého kohouta v centru Prahy. V rozhlehlém ponurém prostoru úvalského hotelu už zřetelně viděla krásnou galerii. Při pohledu z okna na vlak odjíždějící do Prahy nahlas přemýšlela, že by neměl být problém do Úval přitáhnout dostatek návštěvníků….
Držme palce, ať se podaří hotel nastartovat správným směrem ku prospěchu města.
průběžně doplňovanou historii hotelu najdete na stránce „Hotel Budka„