Pazderna v Úvalech

Roku 1832 byl na obecním pozemku postaven za 205 zlatých domek, na který se složili úplně všichni úvalští sousedé. Venkovská budova stála tehdy vedle hornoúvalského rybníka. Šlo o pazdernu, která sloužila pro zpracování lnu a sušení švestek. Tehdejším nájemcem se stal Tomáš Macháček.

Len je jednoletá bylina, pěstovaná pro lněné vlákno a pro olejnatá semena. Dnes se len pěstuje zejména pro olejnatá semena. Dříve se zpracovával i pro cenné vlákno. Len se nejprve močil buď rosením na louce nebo máčením. Umočený len se pak sušil na slunci nebo v pazdernách při teplotě asi 35 stupňů. Len se třel nebo ohýbal tak, aby se oddělilo lýko od dřevnaté části stonku. Malým rozdrceným částem dřevnaté části stonku se říkalo pazdeří. Proto název zpracovny – pazderna.

Protože v pazdernách bylo zvýšené nebezpečí požáru při sušení, stavěly se dostatečně daleko od ostatních obydlí. Osamocená stavení často též sloužila jako chudinská obydlí.

Do Evropy se len dostal v období středověku a na konci 18. století v Evropě tvořil 18 % z celkové spotřeby textilních vláken, svůj spotřební vrchol zažil v 19. Století. Ve srovnání s bavlnou se lněné vlákno pyšní až trojnásobnou životností. Len má oproti jiným textilním vláknům velmi vysokou odolnost, vlákno je velice pevné (až o 30% pevnější než bavlna, za mokra dokonce až o 60%) a jeho degradace užíváním je velmi nízká. Lněné výrobky jsou odolné mechanickému poškození.
zdroj: wikipediahd-homedesign.cz


Na kresbě viaduktu po jeho dokončení v roce 1844 může být osamoceným domkem, který zůstal po stavbě viaduktu na druhé straně tratě,  právě pazderna postavená 12 let před viaduktem. Na obrázku vlevo za topoly.
zdroj: archiv města Úvaly

kompletní informace o pazderně v úvalské wiki

Written by