O úvalském okolí – 4. díl

Dnes se vydáme na procházku, která pěkně začne, ale jaksi neradostně skončí.

Barvírna

Minulé naše vyprávění jsme věnovali prostoru dnešního koupaliště a zde se ještě maličko zdržíme. Jsme-li obráceni k severu, máme po levé ruce stráň s lesíkem, který byl nazýván „Chroustův“. Zde při úpatí kopce, v blízkosti nynějšího čerpadla SPM stávala ona „barvírna“, o níž byla již zmínka v tomto časopise /“Úvaly jindy a nyní, str.240/.

Bylo to stavení čp.104, z větší části dřevěné, kde pracovalo až 10 zaměstnanců. Zde se rozemílaly zemité barvy odjinud dovážené a ovšem i úvalský červenavý okr z dolů za Úvalákem. Barvírna zanikla patrně současně se skončením pokusů o těžbu železné rudy (1892), neboť oba provozy v té době patřily témuž majiteli. Staří Úvaláci pamatují jen to, že při okraji louky bývala půda všelijak zbarvená od zbytků různých hlinek.

Střelnice Svazarmu

Prostředkem louky vedla dříve vozová a hojně používaná cesta do Hodova; byla to nejkratší spojnice s Úvaly. Kráčíme-li dnes po této pomyslné cestě ve směru toku Výmoly, řijdeme za jejím ohybem k cvičné střelnici SVAZARMU. Zřídili ji zde v roce 1957 členové střeleckého oddílu místní odbočky jmenované organizace. Je to ohrazený prostor ve velikosti necelé poloviny hektaru, uzavřený na východní straně ochranným valem. Podél hrazení vede jen stezka, vyúsťující do hořejší polní cesty. Cvičná nebo i závodní střelba se tu ozývá zpravidla o sobotách a nedělích a v té době jsou prý okolní cesty střeženy; z cesty bývá vidět varovný červený praporek.

Hodov

Polní cestou se teď vydáme směrem k farmě státního statku Hodov. Než tam dojdeme, povíme si velmi krátce něco o jeho minulosti. Kdysi tu bývala tvrz s malou osadou a dvěma rybníky, mlýnským a pilským. O zdejší pile jsme neslýchali ani za svého mládí.

Les Vydrholec, který kdysi dávno býval neprostupným hvozdem, rozkládajícím se mezi Běchovicemi a Úvaly a sahajícím až kamsi k Hodovu, byl postupně vykácen a tím patrně zanikla i pila. Zbylo jen místní pojmenování jedné lokality, která se nachází ve vzdálenosti asi 1/2 kilometru od statku po levém břehu Výmoly ve směru toku. Zde se podnes říká „Na pile“. Jméno Hodov vyskytuje se v archívních pramenech poprvé v roce 1226 /V.Sommer: „Úvaly jindy a nyní, str.332/, tedy o 135 let dříve než prvá zmínka o Úvalech (1361). Půda zdejších polí byla vždy a patrně je dosud poměrně mělká a nepříliš výnosná. Dříve tu bylo dosti pastvin a ještě v devadesátých letech minulého století (19. století) za bývalé knížecí správy se tu hospodařilo extenzívně. Blížíme se však již k hospodářským budovám statku a vidíme, že se na nich za těch 30 let co jsme tu nebyli, mnoho nezměnilo. Vlastně by nebylo tedy o čem psát.

Demolice Hodovského mlýna 1961

Překvapení nás ale přece jen nemine. Nepotřebujeme se ani mnoho rozhlížet a ustrneme. Tento koutek úvalského okolí osobitě půvabný a dosti vyhledávaný i přes svou odlehlost, je změněn k nepoznání. Zmizely všechny mlýnské budovy (provozní a obytná, chlévy, stodola), stojí jen část ohradní zdi a nastojte ! vstupní brána. Všude kolem je tu jen plno rozvalin, přesně jako v té známé písničce, jen blín tu dosud neroste. Zmizela i stříbrná hladina poměrně rozlehlého a výnosného rybníka, zmizel mostek s propustí, zmizela lávka se stavidly a snad i celý splav, zmizela samozřejmě i cesta po hrázi. Něco z toho vzala velká voda, větší díl ale spadá na vrub lidské lhostejnosti a také „údržby“, kterou během let věnovalo tomuto rybníku Státní rybářství v Benešově. Pokud jde o mlýnské budovy, nezasvěcený čtenář se všetečně táže, proč musely během 15 let tak zchátrat, že bylo třeba je již v roce 1961 demolovat.

Rozpadávající se zbytky zdí byly arci ponechány osudu. Vše stojí za zhlédnutí – čtenář se aspoň přesvědčí, že tento článek je psán bez přehánění a bez jakékoliv zaujatosti. Je to ale stejně smutná podívaná.

Uvalum speciosum smrdutum

Na místě rybníka je dnes zarostlé bahnisko, které obtéká jakási špinavá stoka. Při bližším pohledu zjistíme, že to není stoka, ale naše kdysi stříbropěnná Výmola; ta ale vypadá! Skutečnost je taková, že postřehy a stesky, dotýkající se tohoto problému, uvedené v aktuálním článku s podivným názvem“Uvalum speciosum smrdutum“, který byl uveřejněn pod šifrou DK již ve 12. čísle Života Úval z roku 1963, neztratily dodnes ničeho na významu ani na časovosti. Autor uvedené aktuality nechť tedy dovolí, abychom z ní ocitovali několik vět, které se vztahují k námětu, o němž je tu řeč:

„Coural jsem v neděli s myslivci v těch místech. Bylo mi bezútěšně. Do krásy přírody vstoupila pokřivená technika. Jak krásně by se vyjímaly v těchto místech všechny porady a schůze, hromady protokolů o této hnusnosti! O mostech bylo rovněž mnoho namluveno. Po demolici starého mlýna statek mosty nepotřebuje. Vše ponecháno hlodání času, pustošivému řádění průmyslového odpadu“.

Čas ovšem mezitím pokročil o dalších šest roků a k dějinám Hodova byla napsána nová kapitola.

Jaroslav Rajnyš, 1969, publikováno v Životě Úval

-> pokračování

 

Seriál článků „o úvalském okolí“:

  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 1. díl
    Na přelomu století
    Konec starých Ouval v roce 1918 nebo 1921?
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 2. díl
    Vybudování koupaliště v r. 1894
    1927 – Druhé koupaliště
    Horní mlýnský rybník
    1873 – Fabrák, Kalák, Kaberna
    Horní mlýn
    Zavezení Kaberny
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 3. díl
    Dokončení historie koupališť
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 4. díl
    Barvírna
    Střelnice Svazarmu
    Hodov
    Demolice Hodovského mlýna 1961
    Uvalum speciosum smrdutum
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 5. díl
    Pozůstatky Pilského rybníka
    Jeskyňka
    Mrchoviště
    Na ztraceném korci
    Vykácené duby na Holé Hostyni 1864
    Ztracený místní obecní archív z roku 1929
    Regionální tisk
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 6. díl
    Úvalský háj
    Obecní pastouška
    První část úvalského háje – Císařský sad
    1886 vysázení lip na Ouvalák
    1892 postaven dřevěný pavilon
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 7. díl
    Na Paviloně
    Masarykův Háj a Háj legionářů
    Zbourání chalupy Pod Vinicí v r. 1969
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 8. díl
    První družstevní dům
    Trampské chaty v Králičině
    Třetí kolej a přeložka
    V setých
    Zbořen Stříbrňák
    7 domů ročně, žlutá čísla pro chaty
    U široké louky
    Nouzové stavby Pod Slovany na místě cihelny
    Velké sucho 1947 a rybník Lhoták z roku 1949
    Kruhová cihelna V Rohožni
    Třetí úvalská cihelna
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 9. díl
    Cukrovar a fabrák
    Horní mlýn
    Devět kanálů
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 10. díl
    Dvůr Hostín
    Hrušeň z vojenských map
    Hostína a podzemní chodba
    Arnošt z Pardubic
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 11. díl
    Zrušena panská dominia
    Lom na Hrobce
    Studánka
    Pohled z Vinice
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 12. díl
    SK Ouvaly a Pařezina
    Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená
    Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST
    Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 13. díl
    Háj
    Osázení luk topolovými kulturami
    Zalesnění mlýnského údolí