O úvalském okolí – 12. díl

V roce 1919 pronajala naše obec pole ve výměře asi 5 korců tehdy právě vzniklému Sportovnímu klubu Ouvaly na zřízení hřiště pro kopanou.

SK Ouvaly a Pařezina

Bylo to v místě, kde se v té době ne až počítalo s parcelací pozemků, „až u lesa“ a v okruhu půl kilometru nebyl ani jediný dům. Brzo poté vznikly v sousedství 2 průmyslové závody: PETROLEA akc. spol./nyní BENZINA n.p./ a CLEO bratří Janoušků/nyní ČKD z. Trakce/, Během 20 let vyrostla kolem hřiště celá velká čtvrt Pařezina.

Hřiště zůstalo neohrazeno 7 let. Později tu SK Úvaly zřídil i tenisové dvorce, klubovní budovy, malou tribunu a kluzištní plochu s osvětlením. Zmíněná sportovní organizace se rozšířila na několik oddílů a trvá dnes pod názvem T.J.SLAVOJ ÚVALY. V loňském roce oslavila 50. výročí svého založení a vzpomněla svých sportovních úspěchů v minulosti i pestré činnosti na poli tělovýchovy. Z jejich řad vyšla tenistka Zora Nechvílová, účastnice „Wimbledonu“ a známý běžec – vytrvalec Josef Paul.

Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená

Také místní T.J.SOKOL obdržela od obce pozemek na stavbu sokolovny, a to darem. Bylo to rovněž v roce 1919 a zmíněný pozemek byla část lesíka pod Úvalákem. SOKOL však se stavbou nepospíchal a po jistém váhání se rozhodl jinak: v r.1922 zakoupil budovu čp.164 s hostincem na náměstí a k tomu blízký kus louky a začal úspěšně adaptovat. Darovaný pozemek pod Úvalákem rozprodal na stavební místa. Lesní porost byl vykácen a pak postupně vznikla skupinka budov nad zdravotním střediskem. (Skautskou chatu zde postavila junácká organizace na pozemku propůjčeném obcí v roce 1936).

I úvalská T.J.SOKOL, trvající nyní v rámci sjednocené tělovýchovy již plných 63 roků, může se ve své činnosti vykázat četnými tělovýchovnými úspěchy; mj. zřídila hřiště pro házenou, v roce 1927 koupaliště, v roce 1936 postavila sokolovnu. Z řad jejího členstva vyšel gymnasta-olympionik Vladimír Kejř a také členové družstva házené, které obsadilo v celostátní I. lize házené 1.-2.místo.

Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST

Druhá místní předpřevratová tělovýchovná organizace Dělnická T.J. ROVNOST, která byla podle počtu členstva přibližně tak velká jako jednota sokolská /v jednom čase ji dokonce předstihla/ rovněž obdržela od obce zdarma pozemek pro své tělovýchovné účely. Byla to opět část lesíka na Úvaláku, tam kde je dnes škola. DTJ ROVNOS která, mimochodem řečeno, byla majitelkou kinematografické koncese a kina „Lido-bio“ v Úvalech, nebude moci již nikdy oslavit výročí svého trvání, neboť zanikla před 30 lety. Čtenář o tom najde zmínku v č.4,5,6/1961 ŽU a zde ji jen doplníme několika podrobnostmi.

Rozkol v místní organizaci soc. dem. strany, který nastal v letech 1920-21 se projevil samozřejmě i mezi členstvem jednoty ROVNOST. Početné komunistické skupině zvané marxistická levice byla po soudním rozhodnutí upírána jakákoliv práva na majetku Jednoty a také obecní správa po určité době rozhodla, že nárok na darovaný pozemek přísluší té skupině členstva, která setrvává při pravicovém vedení s.d. strany. Komunistická tělovýchova sice později vytvořila své vlastní samostatné Federorované DTJ a taková byla ustavena i v Úvalech (několik členů se zúčastnilo I. dělnické spartakiády na Maninách), ale vegetovala jen nějaký čas bez cvičiště, bez nářadí a bez přístřeší; jakékoliv další vyhlídky zmařila okupace. Mezitím se oslabená soc.dem.

Jednota konsolidovala. Bývalý masový elán sice zprvu dosti polevil, ale situace se přesto vyvíjela slibně. Kdežto SOKOL mohl darovaný pozemek prodat z volné ruky a tak si opatřit určitý kapitál na další investice, DTJ ROVNOST tu možnost neměla; byla jí dána podmínka, že pozemek obci vrátí, nebude-li použit pro stanovený účel. A tak bylo v r. 1926 zřízeno letní cvičiště a spolková místnost. Později bylo usneseno postavit tu větší tělocvičný sál, kde by mohlo promítat i kino. Bylo to rozhodnutí osudné. Stavba byla dokončena v r.1932 s velkým pracovním úsilím i finančními obětmi členstva a také se značným úvěrovým zatížením. Dobře prosperující kino uvolnilo sál ve středu obce a přesídlilo na periférii, kterou tehdy Úvalák byl. Jeho návštěvnost silně poklesla, neboť mezitím vzniklo druhé úvalské kino, sokolské. Dosavadní finanční rovnováha Jednoty byla porušena. Pak přišla okupace a válka, což situaci dále zhoršilo. Kino, hospodářská opora Jednoty, neplnilo svou funkci a naopak samo se ještě zadlužilo u berlínské filmové agentury UFA. Ta se nakonec ukázala jako tvrdý a bezohledný věřitel: Po soudní žalobě bylo na její návrh veškeré movité i nemovité jmění DTJ ROVNOST prodáno r.1940 ve veřejné dražbě. To znamenalo pro tu dobu konec dělnické tělovýchovy v Úvalech.

Je třeba konstatovat, že i přes nepříznivou finanční situaci plnila Jednota své tělovýchovné poslání se zdarem, zejména v období let 1925 – 1939. Mezinárodní dělnická olympiáda v Praze roku 1927 byla obeslána 140 cvičenci (včetně těch nejmladších), na olympiádě v roce 1935 cvičilo na 100 dětí a na MD olympiádu v Antverpách bylo roku 1939 vysláno 10 cvičenců.

Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech

Nyní zbývá ještě se zmínit o další zaniklé místní tělovýchovné organizaci, kterou byl Sportovní klub SLOVAN. Také jemu pronajala obec v roce 1930 kus pole ve výměře asi 3 korců, a to na Slovanech, na konci Chorvatské ulice, nad strání. Klub tu zřídil pro kopanou a postavil zděnou klubovnu a malý byt.

Hřiště zůstalo neohrazeno. Aby jméno klubu v historii zdejší tělovýchovy zcela nezaniklo, připomeňme si tu něco z jeho minulosti. Vznikl v roce 1927 z původního volného sdružení mladých sportovců a pěstována byla hlavně kopaná. Hrálo se zprvu všude, kde se dalo, a teprve od r.1930 na vlastním hřišti. Klub byl zpočátku registrován v ústředí zvaném STAK při sport. redakci Svobodného slova, později pak v celostátní fotbalové asociaci.

Naposled byly hrány mistrovské soutěže III. tř. Zadíváme-li se na skupinovou fotografii z roku 1932, připomeneme si i několik jmen zakládajících členů. Byli to ovšem tehdy mladí hoši, např. bratři Eliášové, Josef a Václav Josef Eliáš, Václav Fau, Josef a František Formanovi, Ant. Lorenc, Frant. Páv, Josef Polák, Jan Pekárek, Ant. Souček, Jinř. Votava, Václ. a Vlast. Židlických a další.

Ale na prvém místě měl být jmenován Jaroslav Elznic, zemřelý v roce 1963, nejvýznamnější klubový pracovník. Z jeho iniciativy se klub věnoval za války i činnosti osvětové, o čemž by mohl vyprávět podrobněji šéfredaktor t.l.s. V. Budař. Spolková místnost byla v restauraci Jana Žáčka, která byla tehdy vpravdě společenským střediskem celé čtvrti a okolí.

Z podnětu J. Elznice a členů dorostu SK SLOVAN vznikla i prvá úvalská loutková scéna; o tom psal podrobně s. Slav. Kýn v č.2,4-10/1960 ŽU. Klub skončil svou poměrně krátkou, ale nikoliv nevýznamnou činnost v roce 1948, kdy, jak známo, došlo u nás ke všeobecnému sjednocení tělovýchovných složek. Část členstva přestoupila do SOKOLA, v té době jediné místní tělovýchovné organizace. Je však třeba litovat toho, že se nezachoval klubovní archív ani žádné klubovní památky či trofeje. Dokonce prý byly nalezeny na Vinici střepy jednoho z klubovních pohárů…

V dnešním článku jsme zaměřili svou pozornost zejména na ty změny, které vznikly přidělením pozemků pro tělovýchovné účely. /K nim patří i hřiště pro odbíjenou, které místní sportovci zřídili na Úvaláku v roce 1960, a také cvičná střelnice SVAZARMU, o níž byla v tomto vyprávění zmínka již dříve/. Přitom bylo záměrně soustředěno více zájmu na ty organizace, jejichž působení cele již náleží historii.

Jaroslav Rajnyš, 1969, publikováno v Životě Úval

-> pokračování

 

Seriál článků „o úvalském okolí“:

  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 1. díl
    Na přelomu století
    Konec starých Ouval v roce 1918 nebo 1921?
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 2. díl
    Vybudování koupaliště v r. 1894
    1927 – Druhé koupaliště
    Horní mlýnský rybník
    1873 – Fabrák, Kalák, Kaberna
    Horní mlýn
    Zavezení Kaberny
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 3. díl
    Dokončení historie koupališť
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 4. díl
    Barvírna
    Střelnice Svazarmu
    Hodov
    Demolice Hodovského mlýna 1961
    Uvalum speciosum smrdutum
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 5. díl
    Pozůstatky Pilského rybníka
    Jeskyňka
    Mrchoviště
    Na ztraceném korci
    Vykácené duby na Holé Hostyni 1864
    Ztracený místní obecní archív z roku 1929
    Regionální tisk
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 6. díl
    Úvalský háj
    Obecní pastouška
    První část úvalského háje – Císařský sad
    1886 vysázení lip na Ouvalák
    1892 postaven dřevěný pavilon
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 7. díl
    Na Paviloně
    Masarykův Háj a Háj legionářů
    Zbourání chalupy Pod Vinicí v r. 1969
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 8. díl
    První družstevní dům
    Trampské chaty v Králičině
    Třetí kolej a přeložka
    V setých
    Zbořen Stříbrňák
    7 domů ročně, žlutá čísla pro chaty
    U široké louky
    Nouzové stavby Pod Slovany na místě cihelny
    Velké sucho 1947 a rybník Lhoták z roku 1949
    Kruhová cihelna V Rohožni
    Třetí úvalská cihelna
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 9. díl
    Cukrovar a fabrák
    Horní mlýn
    Devět kanálů
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 10. díl
    Dvůr Hostín
    Hrušeň z vojenských map
    Hostína a podzemní chodba
    Arnošt z Pardubic
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 11. díl
    Zrušena panská dominia
    Lom na Hrobce
    Studánka
    Pohled z Vinice
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 12. díl
    SK Ouvaly a Pařezina
    Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená
    Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST
    Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech
  • O ÚVALSKÉM OKOLÍ 13. díl
    Háj
    Osázení luk topolovými kulturami
    Zalesnění mlýnského údolí