V roce 1919 pronajala naše obec pole ve výměře asi 5 korců tehdy právě vzniklému Sportovnímu klubu Ouvaly na zřízení hřiště pro kopanou.
SK Ouvaly a Pařezina
Bylo to v místě, kde se v té době ne až počítalo s parcelací pozemků, „až u lesa“ a v okruhu půl kilometru nebyl ani jediný dům. Brzo poté vznikly v sousedství 2 průmyslové závody: PETROLEA akc. spol./nyní BENZINA n.p./ a CLEO bratří Janoušků/nyní ČKD z. Trakce/, Během 20 let vyrostla kolem hřiště celá velká čtvrt Pařezina.
Hřiště zůstalo neohrazeno 7 let. Později tu SK Úvaly zřídil i tenisové dvorce, klubovní budovy, malou tribunu a kluzištní plochu s osvětlením. Zmíněná sportovní organizace se rozšířila na několik oddílů a trvá dnes pod názvem T.J.SLAVOJ ÚVALY. V loňském roce oslavila 50. výročí svého založení a vzpomněla svých sportovních úspěchů v minulosti i pestré činnosti na poli tělovýchovy. Z jejich řad vyšla tenistka Zora Nechvílová, účastnice „Wimbledonu“ a známý běžec – vytrvalec Josef Paul.
Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená
Také místní T.J.SOKOL obdržela od obce pozemek na stavbu sokolovny, a to darem. Bylo to rovněž v roce 1919 a zmíněný pozemek byla část lesíka pod Úvalákem. SOKOL však se stavbou nepospíchal a po jistém váhání se rozhodl jinak: v r.1922 zakoupil budovu čp.164 s hostincem na náměstí a k tomu blízký kus louky a začal úspěšně adaptovat. Darovaný pozemek pod Úvalákem rozprodal na stavební místa. Lesní porost byl vykácen a pak postupně vznikla skupinka budov nad zdravotním střediskem. (Skautskou chatu zde postavila junácká organizace na pozemku propůjčeném obcí v roce 1936).
I úvalská T.J.SOKOL, trvající nyní v rámci sjednocené tělovýchovy již plných 63 roků, může se ve své činnosti vykázat četnými tělovýchovnými úspěchy; mj. zřídila hřiště pro házenou, v roce 1927 koupaliště, v roce 1936 postavila sokolovnu. Z řad jejího členstva vyšel gymnasta-olympionik Vladimír Kejř a také členové družstva házené, které obsadilo v celostátní I. lize házené 1.-2.místo.
Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST
Druhá místní předpřevratová tělovýchovná organizace Dělnická T.J. ROVNOST, která byla podle počtu členstva přibližně tak velká jako jednota sokolská /v jednom čase ji dokonce předstihla/ rovněž obdržela od obce zdarma pozemek pro své tělovýchovné účely. Byla to opět část lesíka na Úvaláku, tam kde je dnes škola. DTJ ROVNOS která, mimochodem řečeno, byla majitelkou kinematografické koncese a kina „Lido-bio“ v Úvalech, nebude moci již nikdy oslavit výročí svého trvání, neboť zanikla před 30 lety. Čtenář o tom najde zmínku v č.4,5,6/1961 ŽU a zde ji jen doplníme několika podrobnostmi.
Rozkol v místní organizaci soc. dem. strany, který nastal v letech 1920-21 se projevil samozřejmě i mezi členstvem jednoty ROVNOST. Početné komunistické skupině zvané marxistická levice byla po soudním rozhodnutí upírána jakákoliv práva na majetku Jednoty a také obecní správa po určité době rozhodla, že nárok na darovaný pozemek přísluší té skupině členstva, která setrvává při pravicovém vedení s.d. strany. Komunistická tělovýchova sice později vytvořila své vlastní samostatné Federorované DTJ a taková byla ustavena i v Úvalech (několik členů se zúčastnilo I. dělnické spartakiády na Maninách), ale vegetovala jen nějaký čas bez cvičiště, bez nářadí a bez přístřeší; jakékoliv další vyhlídky zmařila okupace. Mezitím se oslabená soc.dem.
Jednota konsolidovala. Bývalý masový elán sice zprvu dosti polevil, ale situace se přesto vyvíjela slibně. Kdežto SOKOL mohl darovaný pozemek prodat z volné ruky a tak si opatřit určitý kapitál na další investice, DTJ ROVNOST tu možnost neměla; byla jí dána podmínka, že pozemek obci vrátí, nebude-li použit pro stanovený účel. A tak bylo v r. 1926 zřízeno letní cvičiště a spolková místnost. Později bylo usneseno postavit tu větší tělocvičný sál, kde by mohlo promítat i kino. Bylo to rozhodnutí osudné. Stavba byla dokončena v r.1932 s velkým pracovním úsilím i finančními obětmi členstva a také se značným úvěrovým zatížením. Dobře prosperující kino uvolnilo sál ve středu obce a přesídlilo na periférii, kterou tehdy Úvalák byl. Jeho návštěvnost silně poklesla, neboť mezitím vzniklo druhé úvalské kino, sokolské. Dosavadní finanční rovnováha Jednoty byla porušena. Pak přišla okupace a válka, což situaci dále zhoršilo. Kino, hospodářská opora Jednoty, neplnilo svou funkci a naopak samo se ještě zadlužilo u berlínské filmové agentury UFA. Ta se nakonec ukázala jako tvrdý a bezohledný věřitel: Po soudní žalobě bylo na její návrh veškeré movité i nemovité jmění DTJ ROVNOST prodáno r.1940 ve veřejné dražbě. To znamenalo pro tu dobu konec dělnické tělovýchovy v Úvalech.
Je třeba konstatovat, že i přes nepříznivou finanční situaci plnila Jednota své tělovýchovné poslání se zdarem, zejména v období let 1925 – 1939. Mezinárodní dělnická olympiáda v Praze roku 1927 byla obeslána 140 cvičenci (včetně těch nejmladších), na olympiádě v roce 1935 cvičilo na 100 dětí a na MD olympiádu v Antverpách bylo roku 1939 vysláno 10 cvičenců.
Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech
Nyní zbývá ještě se zmínit o další zaniklé místní tělovýchovné organizaci, kterou byl Sportovní klub SLOVAN. Také jemu pronajala obec v roce 1930 kus pole ve výměře asi 3 korců, a to na Slovanech, na konci Chorvatské ulice, nad strání. Klub tu zřídil pro kopanou a postavil zděnou klubovnu a malý byt.
Hřiště zůstalo neohrazeno. Aby jméno klubu v historii zdejší tělovýchovy zcela nezaniklo, připomeňme si tu něco z jeho minulosti. Vznikl v roce 1927 z původního volného sdružení mladých sportovců a pěstována byla hlavně kopaná. Hrálo se zprvu všude, kde se dalo, a teprve od r.1930 na vlastním hřišti. Klub byl zpočátku registrován v ústředí zvaném STAK při sport. redakci Svobodného slova, později pak v celostátní fotbalové asociaci.
Naposled byly hrány mistrovské soutěže III. tř. Zadíváme-li se na skupinovou fotografii z roku 1932, připomeneme si i několik jmen zakládajících členů. Byli to ovšem tehdy mladí hoši, např. bratři Eliášové, Josef a Václav Josef Eliáš, Václav Fau, Josef a František Formanovi, Ant. Lorenc, Frant. Páv, Josef Polák, Jan Pekárek, Ant. Souček, Jinř. Votava, Václ. a Vlast. Židlických a další.
Ale na prvém místě měl být jmenován Jaroslav Elznic, zemřelý v roce 1963, nejvýznamnější klubový pracovník. Z jeho iniciativy se klub věnoval za války i činnosti osvětové, o čemž by mohl vyprávět podrobněji šéfredaktor t.l.s. V. Budař. Spolková místnost byla v restauraci Jana Žáčka, která byla tehdy vpravdě společenským střediskem celé čtvrti a okolí.
Z podnětu J. Elznice a členů dorostu SK SLOVAN vznikla i prvá úvalská loutková scéna; o tom psal podrobně s. Slav. Kýn v č.2,4-10/1960 ŽU. Klub skončil svou poměrně krátkou, ale nikoliv nevýznamnou činnost v roce 1948, kdy, jak známo, došlo u nás ke všeobecnému sjednocení tělovýchovných složek. Část členstva přestoupila do SOKOLA, v té době jediné místní tělovýchovné organizace. Je však třeba litovat toho, že se nezachoval klubovní archív ani žádné klubovní památky či trofeje. Dokonce prý byly nalezeny na Vinici střepy jednoho z klubovních pohárů…
V dnešním článku jsme zaměřili svou pozornost zejména na ty změny, které vznikly přidělením pozemků pro tělovýchovné účely. /K nim patří i hřiště pro odbíjenou, které místní sportovci zřídili na Úvaláku v roce 1960, a také cvičná střelnice SVAZARMU, o níž byla v tomto vyprávění zmínka již dříve/. Přitom bylo záměrně soustředěno více zájmu na ty organizace, jejichž působení cele již náleží historii.
Jaroslav Rajnyš, 1969, publikováno v Životě Úval
Seriál článků „o úvalském okolí“:
- O ÚVALSKÉM OKOLÍ 1. díl
Na přelomu století
Konec starých Ouval v roce 1918 nebo 1921? - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 2. díl
Vybudování koupaliště v r. 1894
1927 – Druhé koupaliště
Horní mlýnský rybník
1873 – Fabrák, Kalák, Kaberna
Horní mlýn
Zavezení Kaberny - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 3. díl
Dokončení historie koupališť - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 4. díl
Barvírna
Střelnice Svazarmu
Hodov
Demolice Hodovského mlýna 1961
Uvalum speciosum smrdutum - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 5. díl
Pozůstatky Pilského rybníka
Jeskyňka
Mrchoviště
Na ztraceném korci
Vykácené duby na Holé Hostyni 1864
Ztracený místní obecní archív z roku 1929
Regionální tisk - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 6. díl
Úvalský háj
Obecní pastouška
První část úvalského háje – Císařský sad
1886 vysázení lip na Ouvalák
1892 postaven dřevěný pavilon - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 7. díl
Na Paviloně
Masarykův Háj a Háj legionářů
Zbourání chalupy Pod Vinicí v r. 1969 - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 8. díl
První družstevní dům
Trampské chaty v Králičině
Třetí kolej a přeložka
V setých
Zbořen Stříbrňák
7 domů ročně, žlutá čísla pro chaty
U široké louky
Nouzové stavby Pod Slovany na místě cihelny
Velké sucho 1947 a rybník Lhoták z roku 1949
Kruhová cihelna V Rohožni
Třetí úvalská cihelna - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 9. díl
Cukrovar a fabrák
Horní mlýn
Devět kanálů - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 10. díl
Dvůr Hostín
Hrušeň z vojenských map
Hostína a podzemní chodba
Arnošt z Pardubic - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 11. díl
Zrušena panská dominia
Lom na Hrobce
Studánka
Pohled z Vinice - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 12. díl
SK Ouvaly a Pařezina
Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená
Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST
Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 13. díl
Háj
Osázení luk topolovými kulturami
Zalesnění mlýnského údolí