Mantinely demokracie

redakce

Devět systémových protikorupčních zákonů, ušetřené stovky milionů a diskutabilní majetková přiznání v exkluzivním rozhovoru pro Uvaly.cz

Komunální politikou nyní hýbe zveřejňování majetku. Mnozí se bojí nezájmu kandidátů do letošních komunálních voleb. Na otázky kolem transparentnosti v politice a správě veřejných prostředků odpovídá Tereza Krištofová, mluvčí Rekonstrukce státu.

„Rekonstrukce státu“ v minulém volebním období měla ambice protlačit devět systémových zákonů. Po čtyřech letech jsou výsledky přijímání protikorupčních zákonů „nic moc“ – poslanci se moc nepře dřeli. Proč se nepodařilo legislativním procesem dostat na svět zbývající čtyři z devíti „klíčových“ protikorupčních zákonů? Jste s výsledkem spokojeni?
My v Rekonstrukci státu si myslíme, že prosadit 5 z 9 protikorupčních zákonů za 4 roky je slušné skóre. Je dobré si uvědomit, že dřív tyto klíčové zákony politici ignorovali celá desetiletí. Tři zákony (zákon o státním zastupitelství, zákon o nominacích do dozorčích rad a rozšíření pravomocí NKÚ na kraje a obce) poslanci nestihli schválit, protože je jednotliví ministři, kteří je měli na starost, nestihli předložit a projednat. Novela zákona o státní službě pak sice prošla parlamentem, ale bez potřebných změn, které prosazovala Rekonstrukce státu.

Devět protikorupčních zákonů:

Například zuby nehty prosazené zveřejňování smluv je stále pod tlakem na další okleštění. Zdá se, že bude nutná každodenní bitva o udržení transparentnosti. Kdo stojí za těmi tlaky na změnu? Sledujete, kdo první vysloví myšlenku a chce to dostat zpět do starých kolejí?
Registr smluv se pokusila osekat skupina senátorů, které vedl senátor Radko Martínek z ČSSD. Návrh podpořili převážně senátoři za ČSSD a ODS, ale také Petr Šilar z KDU-ČSL a Ivo Valenta ze strany Soukromníci. Tato skupina podala stížnost k Ústavnímu soudu, protože registr smluv podle nich znevýhodňuje státní firmy před těmi soukromými. Mylně přitom tvrdí, že registr nutí státní podniky zveřejňovat všechny informace. Registr v současné podobě umožňuje zachovat podstatná obchodní tajemství a nezveřejňuje osobní údaje. Není proto pro státní firmy žádným ohrožením. Aktuálně se ovšem situace v Poslanecké sněmovně vyvíjí příznivě – poslanci Pirátů, hnutí ANO a STAN chtějí společně prosadit, aby smlouvy v registru museli zveřejňovat i firmy, které dosud měly výjimku – jako je energetický gigant ČEZ nebo „státní“ pivovar Budějovický Budvar.

Sledování a dokumentace lobování a mlžení má asi i volební výsledky. Někteří politici dostávají preferenční hlasy a jiní se ztrácí v propadlišti politických dějin. Někteří z aktérů kauz například zmíněných v knihách Krvavé oleje, Kmotr Mrázek, Zločin jako profese, Padrino Krejčíř, Boss Babiš, … se znovu objevují ve vysokých funkcích a politice. Věříte, že se situace ještě zlepší? Kdy, a na základě čeho?
Věříme, že má smysl dál systémově zužovat prostor pro možnou korupci. Je důležité i nadále přijímat protikorupční zákony, právě proto, že v politice jsou lidé s různými charaktery. Současně si myslíme, že stávající situace je možná vážnější, než dřív. Proto jsme se rozhodli hlídat, jestli vláda respektuje samotné principy demokratického vládnutí. Vytvořili jsme ve spolupráci s nezávislými experty takzvané Mantinely demokracie. Je to 19 konkrétních bodů, které zodpovědná demokratická vláda nikdy neměla překročit. Týkají se přístupu vlády k nezávislé práci státní správy, soudů, státního zastupitelství anebo veřejnoprávních médií.

Analytici Rekonstrukce státu budou monitorovat, jestli se vláda nechystá překročit stanovené mantinely a posílat konkrétní případy stálé skupině expertů. Tu tvoří v současnosti třeba Karel Eliáš, Edvard Outrata, Petr Pithart, Marek Antoš, Lukáš Linek, Lukáš Jelínek, Jiří Jirsa, Jan Wintr a Maxim Tomoszek. Ti pak budou posuzovat v konkrétních případech, jestli vláda opravdu některý z 19 mantinelů svým jednáním překročila.

Každý občan se pak může přidat k výzvě na podporu Mantinelů demokracie a apelovat na politiky, aby uznávali určité hranice své moci. Aktuálně výzvu podpořilo víc než 50 známých osobností a víc než 2500 lidí. To podle nás pro začátek není špatné. V případě vážného překročení mantinelů ze strany vlády by všichni příznivci výzvy měli hlasitě oslovit vládu, aby si své jednání rozmyslela.

Informace o celé výzvě.
19 zásad odpovědné demokratické vlády … mantinelydemokracie.cz

Někdy se touha po transparentnosti obrací proti původní myšlence. Např. zveřejňování majetku v komunální politice kritizují skoro všichni. V tomto případě se například má zveřejňovat, když má osoba na bankovním účtu více než 500 tis.Kč. V ČR však působí přes 60 bank. Tzn. i 30 mil. Kč může být zrakům veřejnosti ušetřeno. Většina údajů je navíc snadno státem kontrolovatelných (prostřednictvím ČNB, evidence katastrálního úřadu,…). Není dopad k původnímu záměru autorů kontraproduktivní?
Pravidelně jednáme se zástupci obcí a chápeme, že povinnost zveřejňovat majetková přiznání může odradit od kandidatury v komunálních volbách hodně lidí v malých obcích. Hledáme proto nové řešení, které by vyhovovalo starostům, a současně by zachovalo co nejvíc výhod ze současné podoby zákona o střetu zájmů. Chceme v zákoně proto jen minimální zásahy, které by se týkaly jen starostů malých obcí, kteří reálně stejně nerozhodují o velkých objemech peněz. Současně ale chceme zachovat centrální elektronickou evidenci majetkových přiznání, která musí být přístupná všem občanům. Povinnost podávat majetková přiznání by měli i dál uvolnění zastupitelé, a neuvolnění radní, místostarostové a starostové měst a větších obcí, stejně jako poslanci, senátoři a členové vlády. Svoji představu už jsme představili také na nově vzniklé pracovní skupině pro tvorbu a úpravy protikorupčních zákonů v Poslanecké sněmovně. Víc o tomto tématu najdete na webu rekonstrukcestatu.cz.

Centrální registr oznámení v realitě: město Úvaly

Uvádíte, že prosazení (vašich) protikorupčních zákonů České republice ušetřilo již stovky milionů korun. Co prosazení zákonů reálně stálo?
Naše protikorupční zákony především daly miliardy korun ve veřejné sféře pod veřejnou kontrolu. Díky registru smluv může každý občan vidět, kolik peněz veřejné instituce utrácí, a na co je vynakládají. Současně jsme bojovali za to, aby co nejvíc veřejných institucí mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který hlídá hospodárnost vynakládání peněz. To se podařilo prosadit jen z části, ale zdá se, že v tomto volebním období se povede prosadit rozšíření pravomocí NKÚ i na obce a kraje.

Rekonstrukce státu má v poslední době roční rozpočet kolem 8 milionů korun. Většinu z těchto peněz získáváme od soukromých dárců. Nežádáme o státní dotace, takže daňové poplatníky Rekonstrukce vůbec nic nestojí. Přispět může každý na náš transparentní účet. Jako každá nezisková organizace můžeme zájemcům vystavit potvrzení o daru. Většinu darů máme od podnikatelů, ale stojí za námi také tisíce drobných dárců. Spousta z našich podporovatelů za námi stojí už od samotného začátku Rekonstrukce státu, a doufáme, že nám budou věrní i dál – respektive do doby, kdy se nám podaří prosadit opravdu transparentní státní správu bez korupce.

Děkujeme za rozhovor.

Rekonstrukce státu chce v tomto volebním období mj.:

  • odkrýt skutečné majitele firem, které žádají o dotace a státní zakázky,
  • zprůhlednit veřejné zakázky malého rozsahu, kde je dnes možné bez veřejného dohledu řadou způsobů „odklánět“ veřejné prostředky ve výši až 318 mld. korun ročně,
  • rozšířit nezávislou kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu na státní firmy a obce,
  • posílit svobodu médií a efektivní přístup k informacím veřejné správy vč. jejich využití,
  • zachovat nezávislost Nejvyššího státního zastupitelství na exekutivě.

Written by