zakladatel hudební školy v Úvalech, hudebník, skladatel
František Hrdina (*17. 10. 1882 Krč, +20. 5. 1963 Úvaly) spojil celý svůj život s hudbou. Základům hudby se naučil od svého otce Františka, který byl hudebníkem u Hagenbeckova cirkusu. V cirkusové kapele se naučil hře na housle a na eufonium i základům skladby.
Carl Hagenbeck dovozce a trenér zvířat provozoval expozice zvířat od roku 1877 v Evropě a ve Spojených státech. Jméno „Carl Hagenbeck“ se stalo dobře známým. Pod značkou „Carl Hagenbeck Circus“ byly pořádány představení v Evropě i USA od roku 1903. V roce 1907 koupil cirkus Carla Hagenbecka Ben Wallace, obě představení byla spojena jako „Hagenbeck-Wallace Circus“. Vznikl druhý největší cirkus v USA a zřejmě i na světě.
wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Hagenbeck
Foto: cirkusová kapela v pozdější době, zdroj: Hagenbeck Wallace Circus
Chorvatsko, Rusko, Polsko, Rusko,…
František se stal po roce 1900 členem vojenské kapely v Záhřebu, kde hrál na housle a euphonium. Krátce působil v Rusku, kde v Novgorodě zastupoval svého strýce, carského kapelníka Josefa Hrdinu. Ten řídil v Rusku plukovní hudbu u 15. donského kozáckého pluku a vojenskou kapelu pohraniční brigády střelců. V zimě roku 1904, kdy byl František Hrdina u strýce plukovním kapelníkovým pomocníkem, složil pro něj svou první skladbu, pochod s názvem En avant (Vpřed).
Carské angažmá bylo mezi českými muzikanty dost časté. Obdobnou zkušenost měli i další čeští zkušení muzikanti, například František Procházka z Poděbrad, který byl mj. soukromý korepetitor Emy Destinnové, nebo Vilém Wachsmann, otec Jiřího Voskovce.
Poté se František v roce 1904 uplatnil opět jako houslista ve Varšavě a v Lodži. V roce 1905 odešel opět do Ruska a působil v řadě ruských měst od Saratova na Volze, Kazani (1905), Irkutsku, Charbini, Vladivostoku (1905–06) a v dalších ruských městech (1907–11).
Hudební škola v Protivíně
V roce 1914 na svých cestách onemocněl a ve svých 32 letech se vrátil do vlasti. Po návratu do Čech zkomponoval řadu skladeb pro housle a klavír. V Protivíně si založil hudební školu, kde vyučoval hru na housle.
František Hrdina se celý život věnoval hudbě. Psal zejména drobnější přednesové skladby pro housle a klavír (Reverie, Naši kováři, Rozmarný furiant) nebo pro sólové housle (Preludium). Některé ze svých skladeb vydal vlastním nákladem. 26 jeho děl je evidováno v databázi Národní knihovny ČR …
https://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau=jo2005259943+or+wkw=jo2005259943&func=find-c&local_base=skc
Bulharsko a hudební škola v Úvalech
Mezi lety 1920–23 působil přechodně v Sofii jako kapelník divadla Maxim. Poté se usadil v Čechách natrvalo. Do Úval se přestěhoval v roce 1924 (ve svých 42 letech) do Nerudovy ulice č. p. 130. Počátkem školního roku 1926 založil první hudební školu v Úvalech pro 1. až 6. ročník. V této tradici pokračovala i jeho dcera Libuše Hrdinová až do 60. let 20. stol.
O Františku Hrdinovi je málo známé, že byl také historikem, malířem, básníkem, vynálezcem a cestovatelem. Byl postižen těžkou invaliditou a v 81 letech zemřel po vážné nemoci.
použité zdroje: