Podle historických pramenů měla katolická církev v Úvalech kořeny již od počátku 14. století, kdy v Úvalech byla v roce 1342 postavena kaple (údajně prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic /*1297 nebo 1305, + 1363/).
Úvaly patřily až do roku 1434 pod farnost na Horkách (část Přišimas), kam také Úvalští odváděli církevní desátek. Po skončení husitských bouří byl úvalský kostel i s věřícími přidělen k farnosti tuklatské. V roce 1734 byla obnovena fara na Hradešíně a Úvaly k ní byly připojeny i s filiální školou, založenou v roce 1783.
fara v Úvalech zřízena v r. 1856
Úvalští věřící hojně navštěvovali mše svaté, které se však až do zřízení samostatné úvalské farnosti konaly jednou za tři neděle a sloužili je faráři nejdříve z Horek, později z Tuklat a Hradešína.
V roce 1856 byla konečně i v Úvalech postavena vlastní fara v místech, kde původně stál statek manželů Janouškových, čp. 45. V roce 1857 byla zřízena samostatná úvalská farnost. Ve zmíněných dobách byla drtivá většina úvalských věřících katolického vyznání.
Samostatná úvalská farnost se sestávala z obce samé, dále k ní patřil Hostín, později na vlastní žádost byly připojeny Hodov od tuklatské farnosti a samota Obora od sluštické farnosti v roce 1859.
Vojtěch Kratochvíle, 1856 -1861
Prvním farářem farnosti v Úvalech byl Vojtěch Kratochvíle.Na něm ležela starost se stavbou a zařizováním fary, denní služby v kostele, správa farní školy a výuka náboženství. V roce 1861 odešel z Úval na faru do Stodůlek.
František Soukup, 1862 – 1883
Druhý farář František Soukup se přičinil zejména o postavení pomníku arcibiskupu Arnoštu z Pardubic a byl zakladatelem Lidové knihovny v Úvalech. Po roce 1866 úvalský farář František Soukup založil divadelní kroužek, jehož členy byli zájemci z řad místní mládeže.
V roce 1868 byly říšským školním zákonem zrušeny farní správy nad školami. Školy přešly pod správu monarchie jako státu. Farář František Soukup odešel z Úval na faru sv. Havla v Praze.
Jan Turek, 1883
Třetí farář Jan Turek působil v Úvalech v roce 1883 jen pět týdnů. Nachladil se o pouti na Hradešíně a zemřel.
Byl pohřben na úvalském hřbitově, který byl původně rozmístěn kolem kostela, a to u hlavních dveří kostela.
František Holada, 1883 – 1893
Čtvrtý farář František Holada vysázel ovocné stromy na farní zahradě. Měl velikou zálibu ve zpěvu a v hudbě vůbec. Byl spoluzakladatelem mužského zpěváckého spolku „Smetana“. Sestrojil také věžní hodiny. Ty však skončily nakonec na půdě fary, protože pro ně nebylo nikde umístění.
Byl pohřben v Úvalech, proti hlavním dveřím kostela.
Vojtěch Šrámek, 1893 – 1906
Pátý farář Vojtěch Šrámek (*1839 +1907) založil novou pamětní farní knihu, přeložil a napsal mnoho náboženských spisů.
Pamětní kniha úvalské farnosti je vedena od roku 1894 a i ona připomíná období založení městečka Úvaly. „Úval“ pravím, jelikož již v XIV. století v knihách konzistoře v Praze, kde jest zaznamenáno, jaký desátek ten který kostel platí, čte se: „Přisymasy cum filiali Úval.“
Seznam jeho třinácti publikací v rejstříku Národní knihovny.
Obrázek: Duchownj Budjček, Praha, 1858, 212 stran
Zdroj: Národní knihovna
Farář Vojtěch Šrámek byl iniciátorem stavby prvního koupaliště v Úvalech. První kroky k jeho realizaci proběhly v roce 1894, kdy byl od statkáře V. Hladíka odkoupen pozemek na Škvoreckém potoce pod Slovany, snad v místech současné silnice první třídy do Kolína. Koupelnu provozoval Okrašlovací spolek a na jeho stavbu přispělo městečko, živnostenský spolek a sám farář Šrámek zapůjčil na začátcích na stavbu 500 zl. Celkově stavba stála 1060 zl.
Vojtěch Šrámek věnoval mnoho knih obecní knihovně v Úvalech.
Od 17. do 24. března 1901 byla v Úvalech slavena svatá misie za účasti dvou kněží od sv. Alfonsa de Liguovi ze svaté Hory v památný den blahoslaveného Klementa pátera Františka Ševčíka a pátera Tomáše Zapletala.
Před biřmováním v roce 1906 byl zrušen starý hřbitov, který obklopoval chrám Páně, a část hrobů byla přemístěna na nový hřbitov, založený roku 1894. S ohledem na růst počtu obyvatel Úval musel být hřbitov v roce 1912 ještě rozšířen.
Alois Dostál, 1906 – 1934
Šestý farář Alois Dostál při svých bohosloveckých studiích v Praze navštěvoval pražské knihovny, ze kterých čerpal informace pro své spisy. V Úvalech se účastnil veškerého společenského a kulturního života. Hrál divadlo s ochotníky i dětmi, zpíval ve sboru, přednášel doma i v okolí, literárně přispíval do Matice české i do českého vlasteneckého časopisu „Hlas“, vydávaného v Americe. V Úvalech byl literárně nejplodnější. Zde napsal nejvíce svých povídek, románů a divadelních her. Při oslavě svých sedmdesátých narozenin v roce 1928 obdržel blahopřání od obce, od korporací, od ministerstva školství a národní osvěty s čestným darem 3000 Kč. Pražský arcibiskup ho jmenoval čestným konsistoriálním radou. U příležitosti 50 let kněžské činnosti a svých 75. narozenin 8. července 1933 věnoval místní farář pater Alois Dostál v roce 1934 kostelu 2 nové zvony jako náhradu za zvony zkonfiskované v I. světové válce.
28. června 1906 navštívil Úvaly arcibiskup kardinál Lev ze Skrbenských v doprovodu preláta dr. Jana Sedláka a vikáře Josefa Kabrleho a společně udělili svátost biřmování 232 úvalským biřmovancům.
V meziválečné době vedle duchovní služby, udělování svátostí a podobně bylo ve farnosti provedeno zdobení hlavního oltáře, byl položen nový koberec a též bylo provedeno dláždění kolem kostela.
Podrobné informace: Alois Dostál
Karel Kydlíček, 1919 – 1970
Sedmým farářem se stal Karel Kydlíček, který od roku 1920 vyučoval náboženství na školách v Úvalech, ve Škvorci, v Tuklatech a v Dobročovicích. Ještě za života faráře Aloise Dostála převzal správu farnosti. Byl činný v Československé straně lidové a v roce 1926 se stal členem obecní rady.
V roce 1938 se v místním kostele uskutečnilo slavné biřmování, kdy slib přijal arcibiskup Kašpar.
Po druhé světové válce, především však po roce 1948, nastal výkup a zábor církevního majetku. Kostel byl však průběžně z církevních prostředků po celá léta totality udržován.
Foto: Karel Kydlíček (vlevo) a Alois Dostál (vpravo)
zdroj: archiv města Úvaly
Karel Šubrt, 1970 – 2004
Páter Karel Šubrt je jedním z mnoha katolických kněží, kteří byli ostře pronásledováni totalitním komunistickým režimem. Po nedokončeném studiu na bohoslovecké fakultě v Praze byl nucen nastoupit vojenskou základní službu u oddílech PTP v letech 1953-55 a po té byl i uvězněn pro tzv. „Sdružování proti republice“ v letech 1955-57. Po propuštění z vězení byl nasazen do civilní práce v Kovovýrobě ve Vlašimi (1957-62), následně v SONP Kladno (1962-68). Důsledkem politického uvolnění v rámci „Pražského jara“ (1968-70) dokončil studium bohoslovecké fakulty v Litoměřicích, a 27. června 1970 byl vysvěcen na kněze a 2. srpna 1970 nastoupil službu administrátora v úvalské farnosti. I přes nevůli obecních a politických činitelů ve městě se snažil působit v různých společenských organizacích, jakými byly Československý červený kříž a Český svaz ochránců přírody. V kostele se věnoval přespolním dětem, které přijížděly do školy velmi brzy po ránu. Tuto činnost mu politické orgány zakázaly, a tak se soustředil na církevní práci v kostele a jeho okolí.
I přes neutěšené poměry v církvi byl v roce 1973, již za působení osmého faráře P. Karla Šubrta zakoupen zvon, pojmenován po prvním arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic a vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Tomáškem.
Karel Šubrt dlouhá léta upozorňoval na špatný stav sochy Arnošta z Pardubic stojící v Úvalech u železnice na Kolín pražské arcibiskupství a Památkový ústav středních Čech a to až do 90. let. Nakonec se sochu rozhodlo opravit a zároveň přemístit na úvalské náměstí vedení města se starostou Ing. Ivanem Černým. Záchrana památky začala v roce 1996 přemístěním sochy mezi dvě vzrostlé lípy na náměstí.
Za působení pátera Šubrta se uskutečnily některé velmi významné církevní události. 12. října 1996 bylo v úvalském kostele biřmování za účasti biskupa Jaroslava Škarvady, 18. června 2000 při oslavách 700 let Úval sloužil slavnostní mši český primas, pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk.
Karel Šubrt ukončil svoji duchovenskou službu v Úvalech k 31. srpnu 2004 a odešel poskytovat duchovní útěchu nemocným do hospice v Praze-Řepích.
Martin Marcinko, 2004 – 2006
ThMgr. Martin Marcinko, byl jmenován a ustanoven administrátorem excurrendo Římskokatolické farnosti Úvaly, Římskokatolické farnosti Tuklaty a Římskokatolické farnosti Sluštice s účinností od 1. září 2004
Krzysztof Lach, 2006 – 2018
Narodil se 28. září 1965 v Těšíně. Rodák ze slezských Beskyd, z dnešní polské obce Pruchna. Vystudoval teologii v Katowicích. Po vysvěcení zahájil 16. června 1991 pastorační činnost v tehdejší diecézi. Poté co v r. 1994 vyšla v Pastoračním oběžníku informace o potřebě pastýřů pracovat v církvi v České republice, vyjádřil připravenost se tohoto úkolu ujmout. Od roku 1997 byl farářem v pražské arcidiecézi. Působil 12 let v Praze Hostivaři, potom 12 let nejen v Úvalech, ale sloužil ještě ve 12 vesnicích v okolí. Pět mší odsloužil v neděli, dvě v sobotu v Tuklatech, Přišimasech, Škvorci, Dobročovicích, Slušticích, Březí a na Hradešíně. Celkem se jednalo o sedm kostelů a kaplí.
V Úvalech získal kostel nový rozvod elektrického proudu a kostel byl vymalován. Dva zvony kostela Zvěstování Páně zvoní automaticky. 120 000 Kč věnovalo město v době starosty MUDr. J. Šťastného na opravy. Střecha kostela se musí opravovat po každém vichru. Zato úvalská fara dostala novou střechu a fasádu. Z jejích stěn na kolemjdoucí na náměstí shlíží sv. Kryštof, patron poutníků a řidičů, a sv. Isidor, patron vzdělaných lidí a rolníků. Na faře byla vyměněna okna, byl opraven celý interiér, zahrada byla osázena květinami a listnatými a jehličnatými stromky. Kromě Úval získaly církevní stavby postupně novou střechu a fasádu také v Tuklatech, v Březí byl kostel ochráněn proti povodním a vybudovala se kanalizace.
Páter Lach vyučoval v Úvalech náboženství děti, které o to projevily zájem. Spolupráce se základní školou se nezdařila. Někteří jeho studenti navštěvují katolická gymnázia v Praze. Velmi sledoval dění v Úvalech, například místo opravy náměstí viděl jako perspektivnější investice do stavby nového gymnázia nebo sportovní haly.
Z Úval se pan Lach vrátil do katovické arcidiecéze od září 2018. Ze zdravotních důvodů byl na jaře 2020 uvolněn z pastorační služby a 27. ledna 2021 zemřel.
Pavel Budský, od r. 2018
Rozhovor s Pavlem Budským z roku 2018 na Uvaly.cz
zdroj:
- Úvaly jindy a nyní
- Úvaly v průběhu staletí
- Život Úval 7-8/2018, Lenka Mandová
- archidiecezjakatowicka.pl