Cihlářská výroba má v Úvalech dlouhou tradici. Je to dáno bohatými ložisky vhodné hlíny.
Již v popisu obce v katastru Josefínském z roku 1783 najdeme mezi názvy poloh tratí a rybníků Hodova též pozemky „nad cihelnou“. Povolání cihláře a cihlářského pomocníka najdeme v matrikách hned u několika úvalských rodů.
Poblíž cukrovaru byly na dvou místech (u kalového rybníka a nad Fabrákem v nynější ulici Kladské) po odkrývce zeminy nalezeny zbytky odpadu, jaký obvykle vzniká při výrobě cihel – tj. zčernalé, sklovité a deformované kusy výrobků. Podle některých názorů tu byly páleny cihly svépomocí v provizorních pecích podobných milířům.
Malé hliniště za Hostínem blíže rozcestí silnice ke Škvorci k vozové cestě k soše sv. Donáta zmiňuje ještě v roce 1969 geolog pan Najdr s tím, že se užívá příležitostně k hospodářským účelům.
Přítomnost jílů a cihlářské hlíny v Úvalech je patrná dodnes. Skrývka půdy při stavbě nové silnice v ulici Mezi Cihelnami, na přání developera nakonec pojmenované Hvězdova.
Rosenbaumova cihelna
Podle vyprávění Josefa Benešovského, stavělo se dříve v Úvalech ponejvíce z kamene, řidčeji z pálených cihel, vyráběných ve Škvorci, nebo i z vepřovic, jímž se místně říkalo „bandury“. To se změnilo se stavbou Rosenbaumovy cihelny po roce 1850. Její provoz byl ukončen v průběhu druhé světové války.
Více informací
Cihelna pana Rosenbauma po přestavbě
zdroj: Archiv kroniky města Úvaly
Hellerova cihelna – cihelna Benešovského
Stavební rozvoj zřejmě inicioval vznik další cihelny v Úvalech vpravo od silnice na Dobročovice.
Velkou kruhovou cihelnu, postavil brzo po vzniku cihelny Rosenbaumovy pražský průmyslník Heller, majitel parní pily v Libni na Balabence. Cihelna byla též „hicovka“. Jejím vlastníkem se později stal Josef Benešovský. Zhotovovaly se zde i kvalitní tenkostěnné výrobky. Není jisté, zda byla výroba ukončena v roce 1908 nebo až v I. světové válce. Provoz nebyl již obnoven, neboť pec prý byla velmi poškozena.
Pan Josef Benešovský narozený ve Vrátkově (otec Josefa Benešovského *1901) se ještě v roce 1924 uvádí jako cihlář.
Pan Benešovský na pozemcích vysázel sady a dlouho zde byly na místě cihelny jen dva rodinné domy. Pozdější parcelací zde domy vytvořily dnešní ulici U Obory.
více informací
FOTO: Zřejmě jediná indicie existence cihelny Josefa Benešovského vpravo od silnice na Dobročovice, vojenská mapa vydaná v r.1924
Hladíkova cihelna – Skeříkova cihelna
Naproti přes silnici cihelnu pana Benešovského nahradila v roce 1908 v polích osamocená cihelna starosty Hladíka, později známá jako Skeříkova cihelna. V provozu byla do druhé světové války a několik let po ní.
Více informací
FOTO: Skeříkova cihelna na pohlednici (výřez), zdroj: soukromá sbírka