Celoživotní dílo, které má stále své čtenáře
Jeho vášní se staly včely. Zabýval se chovem, patologii a terapii nemoci včely medonosné.
Historie Úvaly
Jeho vášní se staly včely. Zabýval se chovem, patologii a terapii nemoci včely medonosné.
Pro Úvaly bylo přelomové zřízení samostatné úvalské farnosti v roce 1856. Do té doby Úvaly patřily do farnosti Tuklatské, od roku 1734 pod faru Hradešínskou a mše se v úvalském kostele konaly jednou za tři týdny.
Pomník padlých na náměstí v Úvalech je poctou padlým v první světové válce. Tvoří jej prostý jednoduchý žulový jehlanec.
„Pomník padlým“ v první světové válce byl odhalen na náměstí v Úvalech 1. listopadu 1924. Je tvořen jednoduchým jehlanem.
Dne 15. května 1869 byl posvěcen základní kámen pro připravovanou sochu Arnošta z Pardubic. Do základního kamene byly vloženy „dějiny pomníku“ psané rukou pana Charbuského a statistika obce. pohlednice, původní umístění sochy Arnošta z Pardubic zdroj: ze sbírky Miloslava Klicpery Dějepis pomníku Arnošta z Pardubic, vydáno 1869 v Praze
Při přemisťování sochy sv. Jana Nepomuckého z náměstí ke kostelu v roce 1919 byly při rozebírání pískovcového soklu nalezeny dvě mince z roku 1699 a mariánský medailonek, které měly být odevzdány na faru. Foto: socha sv. Jan Nepomucký, březen 2019
Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna vedle kostela. Na betonovém podloží je pískovcový sokl a socha. Sv. Jan Nepomucký má svatozář s šesticípými hvězdami. Jde o jednu z nejstarších památek ve městě Úvaly.
V pondělí navečer státního svátku 28. 10. 2024 uspořádal Spolek pro odhalení pomníku odboje odhalení dvou pamětních desek se jmény československých legionářů, kteří měli vztah k Úvalům.
V Úvalech byl postaven se souhlasem krále Vladislava II. Jagellonského most přes Výmolu v dnešní Riegrově ulici. Ke stavbě mostu se vztahuje 11. září 1489 panovníkem udělené dědičné právo vybírat zde mýto. Foto: pamětní deska v podloubí domu Riegrova 65, Úvaly Text na pamětní desce: NA TOMTO MÍSTĚ JINDŘICH ZE STĚŽOVA A NA HOSTÍNĚ V MĚSTEČKU ÚVALY POSTAVIL SE SOUHLASEM KRÁLE VLADISLAVA II. JAGELLONSKÉHO ZE DNE 11. 9. 1489 MOST PŘES VÝMOLU. KRÁLOVSKÝM MAJESTÁTEM MU PANOVNÍK ZÁROVEŇ UDĚLIL DĚDIČNÉ PRÁVO VYBÍRAT MÝTO. Výmola byla vždy popisována a to až do přelomu 19. a 20. století jako říčka a teklo v ní více vody než teče běžně dnes. Stavba mostu byla podmínkou pro používání číst dál
Při bouracích pracích při rekonstrukci mostu přes splav u Fabráku byla podle údajů v knize „Úvaly jindy a nyní“ nalezena v roce 1994 časová schránka s dokumenty.
Při příležitosti generální opravy viaduktu a železniční tratě v letech 2014 – 2016 byla 11. 11. 2015 do pilíře mostu starostou města Úvaly za hojné účasti a zájmu občanů města vložena nová časová schránka.
Nad klenák ve třetím oblouku ve směru od Prahy byla 30. listopadu 1844 slavnostně uložena schránka se seznamem všech, kteří se na stavbě podíleli, plánky a mince a stavbu oslavující báseň Jana Pravoslava Koubka „Ohlas radostných citů“. Stalo se tak za účasti lidu ze širokého okolí, duchovních hodnostářů, samotného arcibiskupa, arcivévody Štěpána a arcivévody Ferdinanda Karla.
Již dva roky po smrti úvalského faráře Aloise Dostála (+1934) mu byla úvalskými občany 14. června 1936 na farním úřadě s pohledem na náměstí slavnostně odhalena bronzová pamětní deska s bustou. Šlo o první pamětní desku věnovanou osobě z Úval. Pamětní deska na domě Arnošta z Pardubic č.p. 45, Úvaly, text: V TOMTO DOMĚ PŮSOBIL A DÍLO SVÉ DOKONAL VDP. ARCIB. KONSISTORNÍ RADA DĚKAN A SPISOVATEL ALOIS DOSTÁL NAR. 2. VII. 1858 V KVASINÁCH ZEMŘEL 13. VI. 1934 Za 2. světové války byla Okresním úřadem v Českém Brodu zkonfiskována po zvonech pro hospodářské a válečné účely (získání kovu) 16. června 1942 bronzová deska s bustou pátera Aloise Dostála. Po osvobození se 29. května vrátila z Českého Brodu pamětní deska zpět číst dál
První doložený chudobinec v Úvalech byl v ulici Boženy Němcové čp. 195. V domě bylo původně obecní vězení, které s největší pravděpodobností bylo zrušeno po vzniku republiky v roce 1918 a objekt byl přeměněn na obecní chudobinec.
Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík minulý týden nahlédli do prostoru místa posledního odpočinku Arnošta z Pardubic.