Nově byl zapsán národní geopark Barrandien, který má zajímavostmi z období prvohor zatraktivnit region pro turistický ruch. Nejvíce si od tohoto projektu slibují Brdy. Jde totiž o největší souvislou oblast lesů ve vnitřní části naší republiky a má pro turistiku velký potenciál. Vedoucí Muzea Středních Brd a geolog Martin Lang pro MF DNES popsal rozlohu Barrandienu následovně: „Když budu rozlohu parku popisovat po ose severovýchod, jihozápad, začínáme v Úvalech u Prahy a končíme u Domažlic, patří sem i Brdy.“ Geopark vyhlášený na rozloze 4 316 kilometrů čtverečních, ve kterém však Úvaly chybí, usiluje od června i o zařazení na seznam globálních geoparků UNESCO.
Geopark není chráněné území a neznamená pro místní obyvatele žádná omezení. Geopark je příležitost, jak přivést více ohleduplných turistů a lépe a ve vzájemné spolupráci využít přírodní a historické dědictví regionu i současnou nabídku služeb v oblasti rekreační a poznávací turistiky.
Další informace: geoparkbarrandien.cz
Vyhlášená oblast geoparku na mapě
CO JE BARRANDIEN?
Barrandien je rozsáhlé území ve středních a jihozápadních Čechách proslavené francouzským vědcem Joachimem Barrandem (1799 – 1883), který se zde věnoval paleontologickému výzkumu a na jehož počest byla oblast pojmenována. Barrandien je izolovaný pozůstatek starého horstva. Nejstarší horniny pocházejí ze svrchního proterozoika (mladších starohor). Byly mírně přeměněné a provrásněné v průběhu tzv. kadomského vrásnění na konci starohor. V tomto rozlehlém území zasahujícím od Prahy až za město Plzeň se nachází několik významných podoblastí. Jednou z nich je východní partie Barrandienu zahrnující jihozápadní okraj Prahy, oblast dolní Berounky, Berounsko a Zdicko. Právě na tomto území vznikl Geopark Joachima Barranda.
Barrandien a na východní části místo označené „20“ – Úvaly
Barrandien v Úvalech?
Naleziště zkamenělin krušnohorských vrstev v Úvalech popisuje ve své práci již Nick Kalat, který naši krajinu navštěvoval od r. 1944. Jedno popsané naleziště popisuje v několika místech ve Škvorecké oboře v místě řady jam po starých důlních pracích a hromadách po starých jámách. Ty již v době jeho zkoumáni byly zasypávány a zaneseny zeminou. V břidlicích se již tehdy zřídka nacházeli trilobiti fauny „Euloma-Niobe“ a „Billingsella incola (Barr.)“, na dalším místě častěji nalézá úlomky „Lingulell“.
Dalším nalezištěm je otevřená stoka tehdy půlící ulici Na Spojce, mlýnská strouha pod Mánesovou ulicí a skalnatý (tehdy obnažený) svah nad mlýnem a v podstatě celá Vinice. Ve své práci zde vyjmenovává trilobity Orbiculoideí, Acrotret, úlomky malých Linagulell, či hojné jehlice hub a uvádí: „Povrch zkamenělin má obvykle zabarvení daleko sytější než okolní hornina, takže je snadno rozpoznáme. Bývají dobře zachované, ale jsou značně smáčklé jednosměrným tlakem /hornin/, o němž podrobněji jednáme níže. Krunýře trilobitů a jejich části bývají rozbité nebo oddělené.“
Použité zdroje:
Nový geopark tvoří i brdské prvohory, 25.6.2020 Mladá fronta DNES
Prospekt Geopark Joachima Barranda www.barrandien.cz
Národní geoparky v ČR www.geology.cz/narodnigeoparky
INDEX OF FOSSILIFEROUS LOCALITIES www.zcu.cz