Pro společenské a kulturní události sloužilo v Úvalech množství sálů místních restaurací. Úroveň kultury pozvedla stavba tanečního pavilonu na Vinici.
Okrašlovací a štěpařský spolek od roku 1877 zalesňoval holé stráně nad úvalským náměstím a starým městem. Vznikl háj třešní, hrušní i akátů se sítí pěšinek s lavičkami. Spolek po skončení Jubilejní výstavy (pořádané v Praze v roce 1891) odkoupil jeden z dřevěných pavilonů a v roce 1892 jej postavil na horní plošině stráně Rudolfova háje nad náměstím. Vrchol kopce byl srovnán a vznikla tak nejpůvodnější část háje – travnatá rovinka v rozměru asi 30 x 40 metru obklopená několika lipami a javory. V jejím čele nad prudkým srázem v roce 1892 za dohledu Fr. Fialy byl postaven dřevěný pavilon o půdorysu asi 8 x 10 m.
Foto: výhled na město a náměstí z pavilonu na Vinici.
zdroj: pohlednice města Úvaly, ze sbírky Miloslava Klicpery
Byl odsud krásný pohled na Úvaly. Pavilon sloužil všem spolkům k pořádání zábavy i divadla. Pavilon sloužil jako úkryt před deštěm při vycházkách, k uskladnění stolů a laviček.
Praxe použití výstavních pavilonů z pražské Jubilejní výstavy byla rozšířená. Například ve Škvorci tak vznikla z jiného pavilonu sokolská tělocvična.
U pavilonu pořádal Štěpařský a okrašlovací spolek každoročně v červnu v letech 1892 až 1895 lidové zábavy. Ředitelem školy Františkem Podholou, který byl v té době jednatelem spolku, byl v roce 1898 na průčelí pavilonu namalován spolkový znak. V roce 1898 se zde konala oslava 100. narozenin Františka Palackého. Pavilon v období hospodářské krize a dvou světových válek chátral. Nebylo dost peněz na jeho udržování. V roce 1945 prý pavilon posloužil k ubytování některých sovětských jednotek projíždějících městem. Po druhé světové válce byly trosky pavilonu odsouzeny již ke spálení.
Foto: Zřejmě jediná fotografie dokumentuje dřevěný pavilon na Vinici, na záběru zcela vlevo nahoře, mezi stromy
zdroj: výřez z pohlednice města Úvaly, ze sbírky Miloslava Klicpery