Mezinárodní události, jako Velká francouzská revoluce roku 1789, následné napoleonské války (1803-1815), vzrůstající české vlastenecké hnutí a politický tlak na Vídeňskou vládu zřejmě vedly i k uvolnění poměrů v Čechách a umožnění dobrovolného typu sdružování.
Úvalský český spolek mezi prvními
České vlastenecké nadšení vedlo mj. k zakládání prvních „českých“ čtenářských spolků. První spolek tohoto druhu založil básník Antonín Puchmajer v roce 1818. (Wikipedia: Antonín Jaroslav Puchmajer ) Po výzvě v Krameriových Císařsko-královských vlasteneckých novinách vzniklo díky největším kulturním nadšencům na území Čech ještě osm takových spolků, například ve Spáleném Poříčí, Nepomuku, Chlumci nad Cidlinou, Ústí nad Orlicí, Litomyšli, Prachaticích,… a také v Úvalech.
Buditel, vlastenec, mlynář František Pleskot
Čtenářský spolek v Úvalech byl založen již v roce 1819 mlynářem Františkem Pleskotem z horního mlýna v Úvalech. Úvaly měly v té době 44 domů, asi 400 obyvatel a jednotřídní školu. Založení spolku bylo zcela určitě velkým kulturním počinem. Zpočátku šlo o prosté odebírání a četbu českých knih a časopisů financované samotnými členy spolku. František Pleskot, který pocházel ze vsi Barchov u Heřmanova Městce, byl na mlýně v Úvalech od roku 1810. Byl velmi literárně činný, přispíval v letech 1816-1819 do Hýblových Rozmanitostí vlastními verši i přeloženými básněmi a vypravováním ze života mlynářského. Jeho deklamovánka Na mou milou složená podle německé předlohy roku 1816 a otištěná v Rozmanitostech o rok později, patřila k prvním a velmi oblíbeným deklamovánkám ještě před publikací později velmi populárního autora deklamovánek Františka J. Rubeše. Celá rodina žila velmi kulturně, mezi vybavení domácnosti na mlýně patřil i klavír. Kolem roku 1860 byl na mlýně také založen spolek „Žihadlo”, jehož členové se bavili zpěvem, hudbou, divadlem a pořádali taneční zábavy, veselice.
Úvalská wiki: Mlejn panský hořejší, Úvaly
Úspěšná divadelní hra
Mezi autorská díla úvalského mlynáře patří i divadelní hra s hudebním doprovodem. Hra „Libohra z historie Jozefa Egyptského“ z roku 1816 byla velmi oblíbená také pro svůj exotický nádech, povedené kostýmy a doprovodnou hudbu. Ohlas měla i mezi pražskou kulturní smetánkou, se kterou byl mlynář Pleskot v kontaktu.
Rukopis hry byl vystaven na Národopisné výstavě v Kouřimi v roce 1894. Zmínka o díle mlynáře Pleskota se dostala i na titulní stranu novin Naše hlasy: „… V policii historické jsou vzadu připojené přípisky od mlynáře Pleskota z let 30, a divadelní hra o Jozefu Egyptském.…“ Dílo mlynáře z Úval bylo považováno za významný počin rodící se české kultury a rukopis se stal součástí rozsáhlé sbírky národopisce, kulturního historika, folkloristy a etnografa Čeňka Zíbrta, profesora Karlovy univerzity. (Wikipedia: Čeněk Zíbrt)
Rukopis hry je dnes uložen v depozitáři Památníku národního písemnictví v Litoměřicích.
