Osídlení Úval od pravěku
Dokladem nejstaršího života u nás jsou zkameněliny. Od Obory až po svah Vinice nad prostředním mlýnem je naleziště trilobitů fauny „Euloma-Niobe“, „Billingsella incola (Barr.)“ a úlomky „Lingulell“. Málo známé je, že Úvaly patří do světově známého Barrandienu a tvoří jeho severovýchodní okraj.
Barrandien a zkameněliny v Úvalech
Z hlediska lidského osídlení bylo v nejbližším okolí dnešních Úval nebo při výstavbě nových domů objeveno několik pozůstatků dávného osídlení. Prokazatelně zde lidé bydleli již před 10 000 lety v době neolitu, mladší doby kamenné. Důkazem jsou nálezy kosterních pozůstatků, sekeromlatů, keramiky, drtidel, části seker, brousku,… Z doby bronzové (2300 let př.n.l.) zde byly nalezeny nádoby, brousky, sekery a části bronzové jehlice.
Prostor kolem dnešních Úval obklopovaly samostatné vesnice Hostín (nad Úvaly), Hodov (pod Úvaly), Obora v lese Oboře, Lhota a Hol v lese Vidrholci (východně od Úval). Nejstarší nálezy jsou právě ze Lhoty a Holu (středověké stavby, kostrové hroby, zdivo kostela a dvě studny).
Kostel, škola, zájezdní hostinec
Význam Úval pozvedl tuklatský farář, který doporučil vrchnosti ze Škvorce postavit v sousedních Úvalech kostel. Logicky poté následovala škola a po ekonomické stránce prosperitu pozvedl zájezdní hostinec U Českého lva. Jeho stavba z rozhodnutí vrchnosti znovuoživila zpustlé město po třicetileté válce. Kromě příjmů ze zemědělství byl dalším příjmem místních hospodářů pronájem koní do přípřeže vozů formanů. Staletí používaná cesta do Prahy překonávala v tehdejší době říčku Výmolu brodem v Úvalech, kde byl později vybudován kamenný most průjezdný za poplatek – mýto.
Zmínka o mýtovně, která byla později přestavěna na synagogu a mýtovna přesunuta níže
Úval na cestě do Prahy
V údolí, kde se sbíhaly tři potoky (Výmola, Přišimaský potok a přítok od Malechova z dnes již neexistujícího rybníka směrem na Přišimasy. Další vodou do bažiny v centru dnešních Úval přispíval ještě Škvorecký potok. Po překonání bahnitého úvalu (v Úvalech) čekalo dálkové obchodní povozy tažené koňmi zdolání kopce směrem na Prahu do lesa Vidrholce. Les byl příležitostí pro loupežníky, kteří se zde hojně vyskytovali. Ještě v závěru 19. století se zde po obou stranách cesty udržovaly 150 metrů široké vykácené pruhy pro lepší bezpečnost projíždějících povozů plných zboží. Formani proto rádi využili v Úvalech možnost přespání v hotelu, odpočinek koním a pokračování v cestě za denního světla. Pro zdolání kopce bylo k těžkým vozům do kopce přidán za poplatek pár koní. Kromě několika zájezdních hostinců zde byla navazující louhárna kůží, prosperovali kováři a vzniklo zde i strojní kolářství. O tyto přivýdělky úvalští přišli po vybudování železnice a hlavně s rychlým nástupem automobilů.
Mosty pro překonání říčky Výmoly
Snad jako alternativa vyhýbající se Úvalům a vedoucí z důležitějšího Škvorce byl vystaven na východním konci lesa Obora přes Výmolu místo dřevěného mostu také kamenný most. Později byla cesta nevyužívaná a chátral i tento dvouobloukový most stylově obdobný Karlovu mostu v Praze.
Zchátralý most doslova zachránil úvalský spolek Klub přátel historie a přírody Úval a okolí s vedením města. V roce 2007 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou a následně opraven.
Starý kamenný most vedoucí na náměstí v Úvalech z dnešní ulice Riegerova byl zbořen v roce 2017 při rekonstrukci vozovky a náměstí.
Hrad Skara, tvrz Hodov, Hostín, Úvaly
O nejstarší podobě Úval se nedochovaly téměř žádné záznamy. V Oboře stával hrad Skara (Stará), o kterém nevíme téměř nic. Podoba hradu není známá a dá se odvozovat pouze z terénních zbytků. Dlouhou dobu byl se Skarou nebo se dvorem Hostín mylně spojován arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jeho rodištěm Úvaly nejsou, ale svému do té doby nejvýznamnějšímu rodákovi zde byla z celonárodní sbírky postavena socha, která dnes zdobí náměstí.
Zachovány zůstaly budovy uzavřeného dvora Hodov, kde dříve bývala tvrz.
Roku 1507 měly být Úvaly a hrad vypáleny rytířem Kopidlanským. Přejímá se, že šlo o hrad Skara, který však již v té době měl být hradem opuštěným a neobydleným. Další možností by bylo, že Kopidlanský vypálil Úvaly a hrad ve městě. Hrad v Úvalech nebyl nikdy písemně doložen nebo jinak zdokumentován. Z několika místních písemných zdrojů však vyplývá, že v centru města byly pro stavbu domů rozebírány kameny z tvrze ještě v závěru 19. století. Historici dosud existenci hradu nebo tvrze odmítají. Jediným vodítkem jeho možné existence tak je zobrazení věžové tvrze v erbu města. Věžové tvrze v tomto regionu jsou běžnou architekturou.
vyobrazení tvrze ve znaku a pečeti města Úvaly
Železnice a průmysl
Ráz města se razantně změnil po výstavbě železnice Praha – Olomouc. Z jižní strany městečko obkroužil 13 metrů vysoký a 135 metrů dlouhý kamenný viadukt pro dvě koleje železnice. Dnes je viadukt chráněn jako kulturní památka. Železnice se Úvalům vyhýbala stejně jako Tuklat. Za viaduktem zůstala tehdy v podstatě pouze u Výmoly pazderna, která stávala vždy dál od města z důvodu nebezpečí požáru od sušení. Později za železnicí vznikl cukrovar s novým rybníkem,… a nová obytná výstavba.
Dostupnost Prahy po železnici byla impulsem pro vznik průmyslových podniků, těžby železných rud, stavby tří cihelen i cukrovaru.
Průmysl a podnikání v Úvalech: Rosenbaumova cihelna, Benešovského / Hellerova cihelna, Hladíkova / Vojtěchovského / Skeříkova cihelna, Cleo, Elektronspol, Petrolea, Tuklatka… a další
Malebné městečko
Národní uvědomění sebou pro Úvaly přineslo také změnu názvu. Obec zvaná Ouvaly, německy Auwal byla přejmenována na Úvaly znějící snad více spisovně.
Vznik a vývoj názvu města Úvaly
Za první republiky trend víkendových výletů, letních bytů a domů přivedl do Úval ohromný zájem o výstavbu rodinných domů. Městečko rostlo o stovky procent. Ke zdobeným domům na náměstí a kolem Výmoly přibývaly nové ulice a čtvrti. V Úvalech trávili volné chvíle, víkendy i celé léto umělci z Prahy, spisovatelé, rodiny pražských továrníků i malíři. Venkovský ráz domů, zdobené fasády a brány statků, pro které bylo městečko popisováno jako malebné, jsou zachyceny již jen na starých fotografiích. Výjimku dnes tvoří pouze několik domů s dochovaným původním vzhledem a jedna brána statku na náměstí.
Války a úpadek pod vládou komunistů
Za první a druhé světové války se růst města na dlouho zastavil. Venkovský ráz dovolil obyvatelům přežít těžké období díky domácím výpěstkům. Na konci druhé světové války jsou zahrady rodinných domů jeden velký sad. Mezi obyvateli Úval bylo mnoho legionářů a přetrvávající morální kredit přerostl v druhé válce do odbojové činnosti. Několik občanů bylo okupanty uvězněno i popraveno, včetně malé židovské komunity. Mezi ztracenými sousedy byla elita města – vedení hasičů, cukrovaru, Sokola,…
Mír po roce 1945 znamenal pro město zkázu. Průmysl pod národní správou se rozvíjel bez ohledu na chemický odpad vypouštěný do ovzduší, do Výmoly a vyvážený na nezabezpečené skládky vedle obytných čtvrtí. Devastace nemovitostí a jen nejnutnější udržování oslepilo fasády břizolitem, instalovala se normovaná okna a ztratil se původní vzhled města. Největší ztrátou byl morální úpadek hodnot.
Ekologická zkáza Úval se socialistickým dovětkem „město v zeleni“
Symbolem města se socialistickým přívlastkem „město v zeleni“ se neplánovaně staly výhybky na železniční trati na okraji Vidrholce (Klánovického lesa). Desítky let byli cestující včas před příjezdem do Prahy buzeni zacloumáním železničního vagonu na úvalských výhybkách. Snad právě díky tomu Zdeněk Svěrák proslavil naše město postavou barona cestujícího do Afriky.
Ludvig Úvalský von Úvaly u Prahy
O nejstarší stavby město Úvaly přišlo těsně před rokem 1989. Nejdříve byla srovnána se zemí velmi zajímavá a asi nejstarší stavba sýpky na Hostíně. Hotel U Českého lva na náměstí vedle základní školy, který byl symbolem znovuvzkřísení města po třicetileté válce, byl zbořen v roce 1987. Poslední dominantou města je chátrající Hotel Budka u nádraží.
Dvůr Hostín u Úval
Návrat demokracie a tržních mechanismů
Restituce majetku v Úvalech neměly příliš viditelný dopad. Rozvíjelo se především drobné podnikání a služby. Zcela nová byla až stavba španělské továrny Essa Czech u Hodova. S výstavbou chybějících inženýrských sítí (plyn, vodovod, kanalizace a čistírna odpadních vod) dochází k bouřlivé výstavbě nemovitostí pro bydlení. Snaha o zhodnocení pozemků pro výstavbu pohltila v podstatě veškeré pole a louky katastru Úval. Zástavbou zatím není ohrožena pouze Obora a zalesněná strmá stráň Vinice nad prostředním a dolním mlýnem. Ostatní pozemky jsou zastavěné, plánované pro výstavbu nebo čekající na změnu územního plánu. „Město v zeleni“ bude odkázáno na přírodu v sousedních obcích, pokud i ony se svým bouřlivým růstem výstavby nedojdou až na hranici Úval.
Kulturní život města je každým rokem pestřejší. Velkým přínosem pro obyvatele města je fungování Městského domu dětí a mládeže s pestrou nabídkou odpoledních zájmových kroužků. Ve městě vyrostla nová početná generace tanečníků, keramiků, malířů, grafiků,… Nejznámějšími patrioty jsou muzikanti kapely Divokej Bill.