Město Úvaly mělo za doby socialistické dovětek „město v zeleni“.
Klánovický les, Obora s Králičinou, Úvaly obklopené lesy a protkané třemi potoky. Iluze ideální zelené krajiny plné života. Nebylo tomu tak. Průmyslová výroba za socialismu plnila pětileté plány komunistické strany a jela bez ohledu na odpady, výpary a hluk.
Sudy plné dehtu a asfaltu z výroby izolačních nátěrů v úvalském závodě Korama a později Paramo (bývalá Petrolea) končily i na nezajištěné zdejší skládce. Lom po těžbě kamene na Vinici byl naplněn od pole za hřbitovem do výšky až po horizont Vinice. Uvolnění místa někdy pomohl žhářsky či snad záměrně založený požár. V šedesátých letech 20. století šlo o opakované případy i několikrát za rok. Stoupající dým byl vidět ze všech koutů Úval. Největší požár prý na Vinici neuhašený zuřil jednou nepřetržitě několik měsíců.
foto: záběry z různých míst Úval na stoupající dým z požáru asfaltových odpadů skládkovaných pod Vinicí
zdroj: archiv města Úvaly a soukromý archiv
kolorováno deepai.org