Rychtáři, představení obce, starostové, předsedové národního výboru – přehled představitelů Úval podle dochovaných zápisů.
/průběžně doplňováno/
Rychtář neboli šulc, fojt nebo šoltys byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty). Mohl být do své funkce dosazen vrchností, resp. panovníkem, nebo si obec mohla vlastního rychtáře volit nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jednom rodě. Často tento rod vlastnil i práva na volný prodej rychtářství. Za své služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených dávkách, mohl vlastnit krčmu, masné krámy nebo byla část jeho polností osvobozena od povinných berní. Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a často také byl reprezentantem vrchnosti a ručil jí za dodržování povinností a příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků.
zdroj: wikipedia
Roku 1415 je v zápisech uveden úvalský rychtář Otlein Hubler. („Otleinus Hubler index oppidi in Uval“)
Během 15. a 16. století se obsah funkce rychtáře změnil, od roku 1547 v městě dosazený královský rychtář reprezentoval jen zájmy panovníka. Funkce královského rychtáře byla zrušena v roce 1783.
zdroj: wikipedia
V roce 1713 je zmínka o úvalské radnici, říkalo se jí rychta, měla č.p. 15. Byl to obecní domek i pastouška.
Po roce 1770 byla úvalská rychta, radnice, v č. 2. Nízký domek štítem do náměstí“ – na jeho místě vyrostl dům někdejšího úvalského vyhlášeného obchodníka Jana Zelenky.
Úvaly byly součástí historického Kouřimského kraje. V roce 1763 na návrh knížete Václava Antonína Kounice reorganizovala císařovna Marie Terezie zemskou správu v Čechách. Místo Královské reprezentace a komory bylo zřízeno zemské gubernium, v roce 1751 byla provedena reorganizace krajského zřízení v Čechách, krajští hejtmani se stali státními úředníky a přestali být stavovskými hodnostáři. K 1. lednu 1850 c.k. rakouské císařství reorganizovalo znovu státní správu. Zůstaly krajské úřady, ale na nižších stupních byla zrušena stará politická a soudní správa vrchnostenská a byly zřízeny okresní soudy a hejtmanství.
1805 – 1808 byl rychtářem Petr Dufek.
Rychtář Petr Dufek dostával ročně platu na papír 1 zlatý 10 krejcarů. Roku 1807 za rychtáře Petra Dufka zaznamenáni jsou konšelé Josef PROCHÁZKA, výboři („vejboři“ popularizovaní v Našich furiantech) Antonín Pardubský a Václav Hladík.
1815 je rychtářem Josef Hanuš.
V roce 1817 obnáší rychtářský roční plat 15 zlatých.
V roce 1819 je rychtářem Jan Sommer.
Rychtářský plat je 10 zlatých.
V roce 1827 je zástupcem rychtáře Jan Bilanský.
V roce 1828 je rychtářem Antonín Pardubský.
V letech 1828 až 1859 nepřetržitě byl rychtářem Václav Hladík (narozen r. 1795).
Dne 24. dubna 1838 vyhořela úvalská rychta – radnice a ještě ve stejném roce byla pořízena ruční stříkačka.
V roce 1848 je spáleniště rychty v č.p. 2 prodáno a za peníze obec zbudovala novou radnici v č.p. 3.
Od roku 1848 se rychtáři říká „představený“ a celému úřadu „představenost obce“.
V roce 1851 je jmenován jako představený obce opět Václav Hladík.
V roce 1855 je prvním starostou obce jmenován opět Václav Hladík.
V roce 1855 byly zřízeny okresní úřady. Nejnižšími úřady se staly obce se zvoleným zastupitelstvem a starostou.
1859 – 1860 je starostou František Řezáč.
1860 – 1864 je starostou Antonín Lašman a úřaduje v č.p. 6.
Po roce 1860 má obec úvalská obecního strážníka, který je také ponocným a poselákem. Prvním úvalským strážníkem byl vojenský vysloužilec, úvalský rodák Josef Budka. Mimo svou službu se zabýval holičstvím. Strážníkem byl do roku 1877.
V roce 1865 je také pořízen obcí tehdejší „hromadný sdělovací prostředek“ – obecní buben.
V roce 1866 je starostou uváděn opět Antonín Lašman a úřaduje v č.p. 36.
V roce 1867 je starostou František Těšitel a úřaduje v č.p. 36.
1870 – 1872 je starostou Josef Strnad úřaduje v č.p. 7.
1872 – 1874 je starostou Antonín Chlapec úřaduje v č.p. 69.
foto: Antonín Chlapec, zdroj: soukromé vlastnictví
1874 – 1877 je starostou Bedřich Micka (č. 19 a 20).
1877 – 1880 je starostou František Bilanský.
Od října 1880 – 1881 je starostou Antonín Chlapec.
foto: Antonín Chlapec, zdroj: soukromé vlastnictví
Antonín Chlapec se pro „nahodilé vady“ úřadování vzdal. Úřadování nechce převzít první radní František Bilanský, proto úřaduje Bedřich Rosenbaum.
V roce 1881 byl v nové volbě opět zvolen František Bilanský.
1884 – 1889 starostou Antonín Chlapec.
foto: Antonín Chlapec, zdroj: soukromé vlastnictví
1889 – 1891 starostou Bedřich Rosenbaum.
1891 – 1893 starostou B. Micka, který 3. března 1893 zemřel.
V roce 1893 je starostou František Bilanský, úřad však nepřijal, až teprve 12. dubna přejímá starostenství.
1894 – 1906 je nepřetržitě 12 let starostou Karel Klíma. Opakovaně byl zvolen i v roce 1897, 1900 a 1903.
1906 – 1913 starostuje Josef Hladík.
1913 – 1919 tedy i v průběhu 1. světové války až k prvním volbám v „republice“ je starostou František Kaplan.
15. 6. 1919 v prvních volbách za republiky (ČSR) je zvolen prvním starostou člen socialistické strany, podúředník dráhy Václav Kučera.
foto: starosta Václav Kučera (zdroj)
Výsledky prvních voleb v ČSR do obecního zastupitelstva v Úvalech 15.6.1919:
1. Čsl. strana socialistická 36,7 % hlasů
2. Čsl. strana sociálně demokratická 29,7 % hlasů
3. Čsl. strana národně demokratická 19,5 % hlasů
4. Republikánská strana čsl. venkova 14,1 % hlasů.
V červenci 1922 ale bylo „obecní zastupitelstvo“ rozpuštěno a jmenována „obecní správní komise“. Předsedou byl Václav Kučera (první starosta).
červenec 1922 – září 1922 starostou Václav Kučera
foto: starosta Václav Kučera (zdroj)
Konány byla nové volby dne 24. září 1922 (druhé), ve kterých byl za starostu zvolen člen národně demokratické strany Bohumil Vavruška, inspektor čsl. st. drah.
Výsledky voleb:
1. Čsl. str. socialistická 21,01 % hlasů
2. Čsl. str. nár. demokracie 18,23 % hlasů (sdružení Republ. str. zemědělského a malorolnického lidu a str. nár. dem.)
3. Čsl. str. soc. demokracie 12,43 % hlasů
4. Čsl. živnostensko-obchodnická str. středostavovská 11,86 % hlasů
5. Republikánská str. zem. a malorol. lidu 11,12 % hlasů
6. Komunistická str. v Československu 7,85 %
7. Legionáři 7,60 % hlasů
8. Čsl. str. lidová 6,78 % hlasů
9. Nezávislá strana 3,03 % hlasů
24. září 1922 – zvolen za Československou stranu národně demokratickou starostou Bohumil Vavruška a úřaduje do roku 1926
foto: starosta Bohumil Vavruška (zdroj)
1926-1929 starosta Matěj Kalina za Československou stranu národně socialistickou
foto: starosta Matěj Kalina (zdroj)
leden – červen 1929 Václav Navrátil zastupuje jako 1. náměstek starosty za Československou stranu sociálně demokratickou
1929-1934 je starostou Karel Landa za Československou stranu národně socialistickou
1934 je starostou Josef Elčkner za Československou stranu národně socialistickou
1934-1936 jmenovaný vládní komisař JUDr. J. Hladík
1936-1939 je starostou Karel Bradáč za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (Agrární strana)
1939 zastupuje jako 1. radní František Hána za Národní sjednocení (člen Československé strany národně socialistické)
1939-1943 je starostou Karel Bradáč za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (Agrární strana)
1943-1945 okresními protektorátními úřady jmenovaný správce Ferdinand Birke
5.5.1945 zvolen předseda revolučního národního výboru Josef Rýdl
6.5.- 7.5.1945 předseda revolučního národního výboru Josef Martinovský
8.5.-12.6.1945 předseda revolučního národního výboru Ing. Ladislav Dráb
1945-1946 předseda místního národního výboru Bohumil Trnka za Československou stranu sociálně demokratickou
foto: Bohumil Trnka, zdroj: soukromé vlastnictví
1946-1947 předseda místního národního výboru Václav Lhoták za Komunistickou stranu Československa (KSČ), nebyl členem
foto: Václav Lhoták, zdroj: soukromé vlastnictví
1947-1950 předseda místního národního výboru Antonín Víšek za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
foto: Antonín Víšek, zdroj: soukromé vlastnictví
1950-1954 předseda místního národního výboru Stanislav Ráž za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
1954-1958 předseda místního národního výboru Jan Zajíc za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
1958-1964 předseda místního národního výboru Antonín Víšek za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
foto: Antonín Víšek, zdroj: soukromé vlastnictví
1964-1968 předseda místního národního výboru Oldřich Hanuš za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
1968-1986 předseda městského národního výboru Antonín Kubů za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
foto: Antonín Kubů, zdroj: soukromé vlastnictví
1986-1990 předseda městského národního výboru Jaroslav Pikner za Komunistickou stranu Československa (KSČ)
foto: Jaroslav Pikner, zdroj: soukromé vlastnictví
Volby do zastupitelstev obcí se konaly v Československu 23. a 24. listopadu 1990. Šlo o první komunální volby po sametové revoluci po zrušení systému místních národních výborů a městských národních výborů. Místo nichž se volila zastupitelstva měst a obcí. Okresní národní výbory a krajské národní výbory coby zastupitelské samosprávné orgány byly zrušeny bez náhrady.
podrobné informace o volbách a kandidátkách do voleb: https://www.uvaly.cz/uvalska-politika
1990 – 2006 starostou Ing. Ivan Černý za Sdružení nezávislých kandidátů
foto: ing. Ivan Černý, zdroj: LinkedIn
2006 – 2014 starostou MUDr. Jan Šťastný za Občanskou demokratickou stranu (ODS)
foto: MUDr. Jan Šťastný, zdroj: Život Úval, Uvaly.cz 2007
2014 – 2022 starostou Mgr. Petr Borecký za Otevřené Úvaly
foto: Mgr. Petr Borecký, zdroj: Uvaly.cz 2018
2022 – 2026 starostkou Bc. Markéta Rydvalová za Otevřené Úvaly
foto: Bc. Markéta Rydvalová, zdroj: Uvaly.cz 2022