S vlnou zdražování elektrické energie v závěru roku 2021 a 2022 obce zhasínají veřejná osvětlení. Úvaly předběhly dobu a přírodu již šetří od světelného smogu v nočních hodinách, kdy utichne ruch na ulicích a ubyde lidí vracejících se domů. Ne vždy se v ulicích Úval svítilo.
Rozvod elektřiny v Úvalech se začal budovat po první světové válce. V ulicích Úval se však svítilo ještě dříve, za císaře pána…
„… Ouvaláci si nařizovali své hodiny nikoliv podle poledního vyzvánění zvonů, ale spíš podle nádražního signálu, nebo podle vídeňského rychlíku. Snad již není ani pravda, že ráno den co den přijížděla k našemu nádražíčku Škvorecká „pošta“ s jedním nebo dvěma koníky a s poštovským panáčkem na kozlíku. Když se pak vracela po náměstí dolů a jestliže byl panáček dobře naložen, nasadil k ústům trumpetku a zanotoval melodii staré známe písničky. … A ruch tu utichl teprve večer po sedmé či osmé hodině, kdy se zavíraly kupecké krámy. Od setmění do půlnoci bylo náměstí osvětleno, či lépe řečeno pět blikavých petrolejek tu zdůrazňovalo tmu. Na přilehlých ulicích to bylo podobné, spíše ještě horší. Ten, kdo musel po půlnoci ven, chodil obvykle s lucernou, protože za bezměsíčných nocí a při kalné obloze jste nespatřili ani vlastní ruku před očima. Po půlnoci se tu ozývalo houkání sov a občas temné troubení na roh. To náš noční hlídač, jinak i lampář a kostelník, vytruboval noční hodiny. Po druhé hodině s půlnoci ozvalo se nočním tichem na silnici drkotání několika povozů, které měly na spodcích rozsvícené, kymácející se lucerny. To byli mlékaři, jedoucí do Prahy. Pak byl klid až do ranního rozbřesku, k němuž ovšem patřilo i mnohohlasné kuropění, doplněné později nezbytným ranním klekáním. Zní to dnes již téměř neuvěřitelně, řekneme-li, že ve škole se vyučování začínalo modlitbou, že na ulici zdravili žáci své učitele hlasitým Pochválen…“
/historii Úval zachytil Jaroslav Rajnyš, O úvalském okolí/
Úvalské uliční petrolejové lampy byly umístěny podél hlavní průjezdní silnice, před poštou a před novou (třetí) nádražní budovou. Do skleněné lampy na sloupu nebo na nároží domu byla vložena petrolejová přenosná lampa. Petrolejky ještě o několik let přežily elektrifikaci a připomínaly teplé světlo z petrolejového plaménku ještě po zavedení elektřiny než byly z úvalských ulic definitivně odstraněny.
Petrolejová lampa u školy
Petrolejová lampa u školy
Petrolejová lampa uprostřed náměstí, vpravo
Petrolejová lampa na horním konci náměstí
Petrolejová lampa v Nádražní ulici, dnešní Husova
Petrolejová lampa na nároží obchodu Františka Budky, v detailu je jasně vidět vložená petrolejová lampa
Petrolejová lampa před novou budovou nádraží
Petrolejová lampa u šraněk
Petrolejová lampa před poštovním úřadem
zdroj: pohlednice a výřez z nich ze sbírky p. Klicpery