V úvodní kapitole tohoto vyprávění jsme si s mírným přispěním tiskařského šotka trochu porozprávěli o tzv. starých zlatých časech a nyní je již třeba věnovat se úkolu, který je obsažen v titulku.
Vrátí-li se rodilý Uvalák po 20 letech do svého rodiště, postojí leckde udiven nebo i užaslý – a nezřídka se stane, že některá místa prostě nepoznává. Tolik se tu změnilo v době poměrně krátké, zejména, činíme-li srovnání se sousedními obcemi. Ten neustálý proces změn trvá u nás více než sto let a vyhlídky jsou takové, že bude i dále pokračovat, a to tempem snad ještě rychlejším. Úvaly proto mohou být zvány místem mladých pamětníků, ačkoliv naproti tomu mnozí starší obyvatelé zase pomalu již zapomínají to či ono místo vyhlíželo před lety. Pro osvěžení vzpomínek a pro informaci těch, které to zajímá, udělejme si tedy malý výlet do minulosti a spojme jej s procházením po okolní krajině. Nebude to však nijak souvislá procházka je totiž i přeskakovat z místa na místo a podobně tomu bude i s časovými údaji. Při tom je jisté, že tu bude i ledacos scházet, co by stálo za zaznamenání – a pisatel, proto bude vděčen každému, kdo mu umožní tento článek ještě během jeho vycházení dalšími podrobnostmi doplnit či rozšířit.
Vyprávění o jednotlivých úsecích našeho okolí musí také nutně navazovat na údaje již zveřejněné, a to buď v Životě Úval, nebo ve spise Úvaly jindy a nyní.
Někdy se také nebude možno se vyhnout opakování známých věcí, ale vždy se tak stane v zájmu úplnosti ustředění údajů, které jsou ve zmíněných pramenech i jinde uváděny zpravidla velmi rozptýleně.
Vybudování koupaliště v r. 1894
Svou cestu započneme procházkou kolem vody; při tom si stručně zrekapitulujeme historii našich umělých koupališť. To prvé z nich, po němž nenajdete stop, a které se zprvu nazývalo veřejnou koupelnou, vybudoval při Škvoreckém potoce v letech 1894-5 nepočetný plovárenský spolek a ten se také staral o provoz po dobu rovných 25 roků; pokud je známo, činil tak s četnými finančními potížemi. Jedním z hlavních iniciátorů zřízení koupaliště byl údajně farář Vojtěch Šrámek. Bazén koupaliště byl z bílých cihel a měl tvar oválu o rozměrech asi 10 x 20 metrů. Asi v jedné třetině byl přepažen laťkovým plotem, zde bylo mělké oddělení pro děti. Koupání pro obě pohlaví nebylo společné, ženy měly vyhrazeny zprvu určité hodiny, později dva všední dny v týdnu. Tak to trvalo až do konce I. svět. války. Koupaliště mělo jednu zvláštnost: zcela oddělenou koupací kabinu s bazénkem 3 x 4 m, do níž byl vstup nikoliv z prostoru koupaliště, ale zvenčí, z louky. Zde se za zvýšený poplatek koupali a sprchovali někteří ostýchaví příslušníci „lepší společnosti“ nebo jejich dámy. Vcelku lze říci, že prvé koupaliště bylo velmi oblíbeno, neboť mělo to nejdůležitější, dostatek dobré vody. Během let 1914-18 byla však jeho údržba velmi zanedbána a také se již ukázalo, že jeho kapacita je pro Úvaly nepostačující. Plovárenský spolek již neexistoval, a tak bylo koupaliště v roce 1922 zrušeno. Poslední dvě léta udržovala jeho provoz malá skupinka zdejších skautů. Stávalo v blízkosti nynější chaty Jirov tam, kde se jižní svah náspu nové přeložky státní silnice dotýká pravého břehu potoka.
1927 – Druhé koupaliště
Druhé koupaliště vybudoval na témže potoce v roce 1927 zdejší SOKOL s vydatnou pomocí svého členstva la s finanční podporou naší obce. Stávalo přímo na korytě potoka mezi silnicí dobročovickou a Výmolou. Obdélníkový bazén měl rozměry 16 x 115 m. Čelní jeho stěny byly betonové, jinak byl většinou z cihel. Obrysy bazénu jsou dnes stěží patrné. Toto koupaliště bylo hojně navštěvováno a zdá se, že po všech stránkách vyhovovalo; je škoda, že jeho trvání bylo tak krátké. Někteří majitelé domů v nově vzniklé čtvrti „Na rybníčku“ si stěžovali, že voda z bazénu proniká do jejich sklepů. Tato skutečnost byla prý jen laicky ověřována a pak bylo náhle koupaliště v r.1939 zrušeno. /Říkat dnes, po 30 letech, že to bylo řešení ukvapené, nebo dokonce mluvit o malých příčinách a velkých následcích, to by bylo odvážné a nemoudré, stejně, jako tvrdit opak/.
Horní mlýnský rybník
Pravda je, že jmenovaná čtvrt se zčásti rozkládá v místě, kde býval zvaný „horní“ mlýnský rybník některé domy stojí nad starým korytem potoka, který původně tekl do rybníka šikmo od dobročovické silnice. Tento rybník býval přibližně stejně velký jako dolní mlýnský rybník p. Prokůpka před rozšířením. /Soudím tak podle kdysi stanoveného množství násady ryb: pro horní rybník bylo určeno 15 kop násady, pro dolní 14 kop/.
1873 – Fabrák, Kalák, Kaberna
V blízkosti bývalého rybníka projdeme poněkud déle. V souvislosti se stavbou cukrovaru/1870-73/ byly vytvořeny nové umělé vodní nádrže: cukrovarský rybník/dnešní Fabrák/, kalový rybník při škvorecké silnici, který kdysi nelibě voněl a sedimentační, asi 100 m dlouhá zdrž Kaberna při dobročovické silnici proti Fabráku.
Horní mlýn
Horní rybník byl asi v téže době zrušen. Ze staré kresby /1845/ se můžeme přesvědčit – v pohledu se stráně/Kladská ul./- že na místě dnešního Fabráku bývala louka, přecházející k jihu patrně v pole či úhor a stráň. Rozšířené koryto Výmoly vybočovalo více doprava než dnes. Pod strání tekla voda přes dobročovickou cestu do umělého náhonu/vantrok/, který vedl do starého mlýna čp.12 /Fruta-Jednota/.
Tento bývalý mlýn patříval kdysi ke tvrzi Hoštyni, od sedmdesátých let minulého století byl vlastnictvím majitele cukrovaru. /Za zmínku stojí i to, že do tohoto mlýna umístila Marie Majerová zčásti děj svého románu Nejkrásnější svět/.- Zmíněný mlýnský náhon vedl mírným obloukem přes louku, kterou tak dělil ve dvě části. Část mezi náhonem a Výmolou měla podobu velkého rohlíku a nazývala se „chobot“ /Úvaly jindy a nyní str. 284/.
Na obrázku v pozadí spatřujeme i tehdy nový viadukt „9 kanálů“ a za ním mj. holý vrch – Vinici s ovčínem, což je nynější chalupa č. 35.
Původní mlýnský náhon se zachoval jen zčásti a po zřízení rybníka Fabráku byl z něho napájen přepadovou vodou, a to až do roku 1941. Dnes je náhon suchý – ale o tom si povíme více v některé příští kapitole.
Zavezení Kaberny
Po uzavření cukrovaru v r. 1929 a po odstřelu posledních pozůstatků továrních objektů v r.1953 se usoudilo, že zabahněná Kaberna s vodou víceméně stojatou je k ničemu a vlastně na obtíž, a tak bylo počato s jejím zavážením. Již předtím, počátkem třicátých let, byla přes ni postavena dřevěná lávka pro chodce, spojující ulici Dobročovickou se čtvrtí Na rybníčku.
Mezitím byl pod vozovkou ulice zřízen s pomocí místního rybářského klubu nový přítokový kanál do rybníka a s postupujícím zavážením byla posléze odstraněna i lávka. Zasypávání nádrže bylo skončeno v roce 1962. Kaberna zanikla a zůstalo jen místní pojmenování ulice „U Kaberny“.
Nyní zbývá již jen dokončit historii koupališť.
Jaroslav Rajnyš, 1969, publikováno v Životě Úval
Seriál článků „o úvalském okolí“:
- O ÚVALSKÉM OKOLÍ 1. díl
Na přelomu století
Konec starých Ouval v roce 1918 nebo 1921? - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 2. díl
Vybudování koupaliště v r. 1894
1927 – Druhé koupaliště
Horní mlýnský rybník
1873 – Fabrák, Kalák, Kaberna
Horní mlýn
Zavezení Kaberny - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 3. díl
Dokončení historie koupališť - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 4. díl
Barvírna
Střelnice Svazarmu
Hodov
Demolice Hodovského mlýna 1961
Uvalum speciosum smrdutum - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 5. díl
Pozůstatky Pilského rybníka
Jeskyňka
Mrchoviště
Na ztraceném korci
Vykácené duby na Holé Hostyni 1864
Ztracený místní obecní archív z roku 1929
Regionální tisk - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 6. díl
Úvalský háj
Obecní pastouška
První část úvalského háje – Císařský sad
1886 vysázení lip na Ouvalák
1892 postaven dřevěný pavilon - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 7. díl
Na Paviloně
Masarykův Háj a Háj legionářů
Zbourání chalupy Pod Vinicí v r. 1969 - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 8. díl
První družstevní dům
Trampské chaty v Králičině
Třetí kolej a přeložka
V setých
Zbořen Stříbrňák
7 domů ročně, žlutá čísla pro chaty
U široké louky
Nouzové stavby Pod Slovany na místě cihelny
Velké sucho 1947 a rybník Lhoták z roku 1949
Kruhová cihelna V Rohožni
Třetí úvalská cihelna - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 9. díl
Cukrovar a fabrák
Horní mlýn
Devět kanálů - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 10. díl
Dvůr Hostín
Hrušeň z vojenských map
Hostína a podzemní chodba
Arnošt z Pardubic - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 11. díl
Zrušena panská dominia
Lom na Hrobce
Studánka
Pohled z Vinice - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 12. díl
SK Ouvaly a Pařezina
Stavba Sokolovny, skautské klubovny, házená
Rozkol sociálně demokratické strany, dvě kina a konec D.T.J. ROVNOST
Sportovní klub SLOVAN a hřiště Na Slovanech - O ÚVALSKÉM OKOLÍ 13. díl
Háj
Osázení luk topolovými kulturami
Zalesnění mlýnského údolí