Popis vzniku a výstavby tří budov základní školy na úvalském náměstí.
Vybudování filiální školy v roce 1783, obnovení v roce 1825
První škola byla v Úvalech zřízena patrně za Marie Terezie (*1717 +1780). V úřední listině o inventáři školy je uvedeno: “ Školní stavení bylo roku 1783 postaveno z kamene a roku 1825 obnoveno. Stojí východně od kostela, pokryto je šindelem a sestává se ze dvou oddělení (čp. 44).“ Kdo byl jejím zakladatelem se nedá ze zápisů blíže určit. Protože Úvaly patřily k chrámu na Hradešíně, byla úvalská škola zvána filiální. Školní obvod tvořil městys Úvaly, dvůr Hostýn, Hodov a samota Obora. Patronem školy byla vrchnost, která měla ke škole tyto povinnosti: dodávala dříví pro školu a učitele, obilí učiteli a spravovala školní budovu. Občané platili školné „sobotáles“ za každé školní dítě. Dozor nad školou vykonával místní školní dohlížitel, zvolený z místních občanů, obyčejně místní konšel. Školní vyučování probíhalo v dopoledních hodinách od 9 do 12 hodin, v odpoledních hodinách od 13 do 15 hodin společně obě pohlaví. Návštěva školy bývala značně slabá. Každotýdně mimo nedělí a svátků byl čtvrtek dnem feriálním – volným. Děti navštěvovaly školu od začátku 7. až do 12. roku svého věku. Ve škole se hlavně vyučovalo náboženství, čtení, psaní a počty. Často se vyučování nekonalo, protože nebylo dříví. Služné pro učitele bylo 8 – 12 zlatých za rok.
Při požáru Úval r. 1847 shořela i škola
17. 9. 1847 po jedenácté hodině dopoledne vypukl ve stodole u Bilanských oheň a shořela i škola. Prozatímně se pak vyučovalo v čp. 16.
1870 – Obecná jednotřídní škola pro 130 žáků
Podle nových zákonů zahájila naše obecná, jednotřídní škola svoji činnost 13. 9. 1870. Zapsáno bylo 130 žáků, vyučoval je Josef Ballatý v jedné třídě ve školní budově čp. 44. Zde byl také byt učitele. Inventář školy byl: 9 lavic, katedra, dřevěná tabule, 2 plátěné tabule, skříň, sádrové poprsí císaře a císařovny, litý krucifix, 2 krabičky, 4 rámečky s diplomy, mapa Evropy, Rakouska, Čech (vesměs kreslené a darované), zeměkoule. Jiné pomůcky nebyly. Podle osnov bylo vyučováno 32 hodin týdně – 4 hodiny náboženství, 16 hodin vyučovací řeči, 6 hodin počtů, 4 hodiny reálií, 1 hodina zpěvu a 1 hodina tělocviku. Služné učitele bylo 400 zlatých za rok.
foto: č.p. 44 před kostelem na fotografii z pozdější doby (budova je již po rozšíření)
zdroj: archiv města Úvaly
Ve školním roce 1871 – 1872 se poprvé konala volba místní školní rady. Tohoto roku byly zavedeny také třídní knihy. Na jaře roku 1872 řádily v obci neštovice, a proto bylo vyučování na měsíc přerušeno.
1877 – rozšíření školy na dvojtřídní
Ve školním roce 1876 – 1877 vzrostl počet žáků na 152. Tento rok končí existence jednotřídní školy. V následujícím roce 1877 – 1878 byla škola rozšířena o jednu třídu na obecnou školu dvojtřídní, počet žáků 154. Zjistilo se, že ve školní budově čp. 44 nelze obě třídy umístit a z územních důvodů nešlo školu přistavit. Na stavbu nové školy nebyl čas a peníze, proto byly pronajaty místnosti v čp. 9, v němž byl zájezdní hostinec U Lva. Toto umístění školy bylo velmi nevhodné jak uvádějí dobové prameny, a to z hlediska morálního (hospoda), fyzického (ustavičně byly vyrušovány hudbou, hraním kolovrátků, rachocením vozů). Téhož roku vešel v platnost nový zemský zákon o právním postavení učitelstva.
reprodukce malby: vpravo č.p. 9 zájezdní hostinec U Českého lva (před přístavbou podkrovních mansard)
zdroj: archiv města Úvaly
1882 – odkoupen dům č.p. 7 ke stavbě školy
V roce 1880 – 1881 konstatoval c. k. škol. inspektor, že školní prostory jsou nedostatečné a že by měla být vybudována nová škola. Místní školní rada měla podat plány a rozpočet na stavbu nové školy. Rada proti tomu protestovala a ze stavby prozatím sešlo. Následující školní rok místní školní rada navrhla 3 místa na stavbu školní budovy (1. místo čp. 1, 2. místo na zahradě za domem čp. 7, 3. místo stará škola při kostele). Poslední lhůtou pro zahájení stavby školy byl rok 1883.
Školní rok 1882 – 1883 byl zahájen 1. září s 80 žáky v 1. třídě, s 85 žáky ve druhé. Školní radě bylo nařízeno, aby opatřila vyhovující školní místnosti, ta k tomuto účelu odkoupila čp. 7. Stavba měla začít až na jaře.
1884 – trojtřídní škola a stavba nové budovy
V srpnu Ing. Gabler předložil skicu školy. Na stavbu školy si obec vypůjčila 15 tis. zlatých. 17. 4. 1884 byl vypsán konkurz na stavbu školy a podána žádost o rozšíření školy z dvoutřídní na trojtřídní (173 žáků). Konkurz na stavbu školy vyhrál F. Molek z Polné. 12. 5. 1884 povolena 3. třída, položen základní kámen nové školy.
Do základního kamene školy, který se nalézá v chodbě, byl na desku vyryt letopočet, vloženy kromě památního spisu i mince. Peníze a listina byly vloženy do skleněné lahve a ta pak do plechové skříňky. 20. 8. kolaudována nová škola, 30. 8. vysvěcena.
V následujících letech byla vyrobena nová školní pečeť (razítko). Byla zavedena varhanická služba, správa školy musela podávat každých 14 dnů místní školní radě výkaz o zameškání školy.
Ve školním roce 1890/91 byla pro jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 v Praze sestavena statistika jednotlivých škol. 8. 7. navštívila místní mládež tuto výstavu (vstupné 20 krejcarů, jízdné 27 krejcarů). Chudým žákům byla pravidelně poskytována finanční pomoc na školní potřeby a na cestovné na výlety. Škola postrádala ještě mnoho učebních pomůcek. Díky dobročinnosti obyvatel byly postupně zakoupeny další pomůcky, nové zoologické obrazy, obraz desatero zdravotní, složení potravin, osm tabulek násobilky. Byly zhotoveny mapy na zdech v chodbě školy. Byly instalovány nové hodiny, bijící na cimbál.
Rok 1892/93 přinesl s sebou velké mrazy a nemoc – mázdřivku a neštovice, 2 žáci podlehli nemoci. Učitelé byli vyzváni, aby řekli svůj názor na učebnice. Došlo k vzájemné výměně žáků do Německa, aby se naučili cizí jazyk.
Ve školním roce 1894/95 umřel arcivévoda. Začalo se vyučovat náboženství izraelskému, žákům bylo povoleno koupání v místním koupadle, zakládaly se školní včelíny. Opět přibyly nové pomůcky jako: silozpyt v obraze, 3 obrazy plemena lidského, 6 obrazů přírodopisných a dějepisné tabulky, 13 knih do školní knihovny.
Školní rok 1899/1900 – místní školní rada společně s obecním zastupitelstvem usilovala o zřízení 4. postupné třídy a měšťanské školy. Ve zdejší škole bylo zapsáno 252 dětí. 3. 7. 1900 odešel do penze řídící učitel Podhola.
foto: druhá budova školy č.p.7 po dostavbě druhého patra (dnes před budovou jídelny)
zdroj: archiv města Úvaly
1908 – 4. třída a druhé patro budovy
7.7. 1903 uznala okresní školní rada potřebu zřízení měšťanské školy a vybídla místní školní radu, aby do 14 dnů oznámila, zda chce měšťanskou školu chlapeckou, dívčí nebo obojí a kde ji zřídit. Úvaly se staly nejvhodnějším místem ke zřízení obou škol, chlapecké i dívčí. Tento rok byly také určeny podrobné osnovy učiva v sedmi předmětech, byl zřízen dvouletý hospodářský kurz při zdejší obecné škole. 4. 7. 1908 bylo odsouhlaseno postavit druhé poschodí na dosavadní jednopatrovou budovu. Prozatímní 4. třída se přeměňuje ve třídu definitivní. 5. zemská učitelská porada pro Čechy revidovala učební osnovy, jednala o nových metodách, o úpravě vyučování v českém jazyce, projednávala vývoj měšťanských škol.
1912 – otevřena měšťanská škola v nové budově
Počet obyvatelstva Úval vzrostl. 15. 6. 1909 proběhlo sčítání lidu s tímto výsledkem: 200 domů, 433 rodin s 1791 obyvatelem. Proto byly ve školním roce 1909-1910 schváleny plány a rozpočet na stavbu nové školní budovy. Stavba byla zadána staviteli panu Františku Troníčkovi z Prahy. Stavitel Troníček přijal stavbu školy za 105 697,41 K (13. 3. 1911). 22. 3. 1911 začali dělníci bourat staré hospodářské stavení na místě určeném pro stavbu. Začátkem dubna 1911 byly na východní straně položeny betonové základy.
foto: stavbě třetí budovy školy musely ustoupit domy celého hospodářského stavení (na fotografii jsou vidět oba kulaté štíty statku)
zdroj: archiv města Úvaly
Stavba školy postupovala příliš volným tempem. Místní školní rada očekávala, že do zimy bude provedena celá stavba až na vnější omítku a že se zavede ústřední topení, aby se mohlo v zimě vyzkoušet. Do 15. 11. 1911 měly být dodány kotle. Ale k tomu bohužel nedošlo, poněvadž 15. 11. byly hotovy pouze holé zdi a v některých třídách nahozeny jen stropy. Celá stavba byla nahozena a omítnuta do 13. 12. 1911. V zimních měsících byla zazdívána a zasklívána okna a koncem února 1912 byly zazdívány hlavní schody. Ústřední topení bylo hotovo koncem března 1912. V květnu 1912 se chýlí stavba ke konci.
foto: stavba třetí budovy, nové školy dnešní č.p. 8
zdroj: archiv města Úvaly
Při úřední prohlídce školy 27. 8. bylo shledáno, že stěny některých tříd jsou vlhké, a proto byl přeložen začátek školního roku na 16. 9. 1912.
Dne 19. 9. 1912 se konalo úřední předání nové školy. Komise shledala, že se v nové budově může začít vyučovat, ale doporučila ještě nějaké úpravy. 29. 9. 1912 zprovoznil hodinář J. Krečmer nad střechou školy 2 cimbály, tento den byly hodiny uvedeny do chodu. Ke svěcení školy byly rozesílány pozvánky a obyvatelé byli vyzváni, aby své domy vyzdobili prapory. V neděli, dne 29. 9. 1912 ve dvě hodiny odpoledne, se sešli oficiální zástupci školství, vládní i autonomní zastupitelstvo, místní školní rada, děti a hosté z okolí před školní budovou, aby se zúčastnili svěcení školy.
Na podzim 1912 byly před budovou školy založeny květinové zahrádky. Za školou u potoka bylo vybudováno letní cvičiště žáků.
Zavraždění Františka Ferdinanda d’Este 28. 6. 1914 v Sarajevu odstartovalo těžké válečné období. Mnoho učitelů bylo povoláno do války, z Úval odešli 3 učitelé, a to vedlo k omezení vyučování. 24. 11. 1916 byly také odvezeny dva zvony k válečným účelům. Válečné období končí 28. 10. 1918 vyhlášením samostatnosti Československé republiky a příjezdem T.G. Masaryka, prvního prezidenta.
foto: pohled na všechny tři budovy školy od Riegerovy ulice
zdroj: archiv města Úvaly
30. 5. 1919 byla zřízena měšťanská škola pro chlapce s možností docházky 20 % dívek. Ve školním roce 1918/19 bylo úplně zrušeno placení školného.
Sepsal František Smolík v roce 2001 podle Školní kroniky 1881 – 1924
redakčně doplněno o fotografie z archivu města Úvaly
foto: školy na záběru z roku 1913, v patrové budově č.p. 7 již sídlí Městský úřad a Občanská záložna
zdroj: archiv města Úvaly
