Malý průvodce vznikl z iniciativy spolku Zachraňme koupaliště jako další příspěvek „lidé lidem, sousedé sousedům“.
První verzi sestavila pro Život Úval (7/2021 a 9/2021) Alena Janurová.Mapa Úval s očíslováním pojmenovaných míst:
Arňák
Tak říkala mládež v minulém století okolí bývalého umístění pomníku Arnošta z Pardubic nad tratí, vedla k němu ulice Arnoštova s malinkými závorami.
na mapě místo 38
Bartošův les
Úsek v oblasti na Vidrholci (lesní sekce 27), kde údajně sebevraždou oběšením ukončil svůj život otec úvalské rodačky Marie Majerové po ztrátě části majetku (kniha L. Mandové Od Panenství k Divokému západu; vzpomínky J. Rajnyše v ŽÚ).
na mapě místo 11
Bendlova stezka – Dostálova, Škroupova, Kožíškova …
Dnes je oficiálním názvem lesní cesty od Mlýnského rybníka ke kostelu byla založena Okrašlovacím spolkem a k ní přiléhaly stezky další. Škroupova vedla a nyní beze jména vede od ulice Podhájí nad školou k Bendlově. Kožíškova vedla od Prokůpkova mlýna k pamětní desce v Masarykově háji. Dostálova se jmenovala nynější cesta od silnice na Tlustovousy k hřišti na Vinici a k rozhledně.
na mapě místo 18
Bendlova stezka
Bramborové náměstí – Nové náměstí
Nynější náměstí Svobody s Domovem pro seniory, Domem s pečovatelskou službou, více bytovými domy a bývalým obchodním domem s nynější poštou, fit centrem Mamut a obchody. Bramborové si přídavné jméno vydobylo v minulosti svým vzhledem obdělávaného pole, leží pod Petřínem, zhruba uprostřed města.
na mapě místo 17
Náměstí Svobody
Brod
Přechod přes Výmolu v ulici Podhájí, než byl postaven v devadesátých letech 20. století most.
na mapě místo 29
Budka
Hotel proti budově nádraží, zajímavá dominanta města, hojně využívaná v minulosti spolky, městem a turisty. Často fotografovaná a dobře zdokumentovaná v úvalské literatuře. Název setrvává v povědomí podle jednoho z majitelů (hotel Křovák, Budka, Sport).
na mapě místo 25
Hotel Budka
Cihelna Rosenbaumova
Druhá cihelna – Rosenbaumova – se nacházela přibližně v místě dnešního Horního úvalského rybníka. Skeříkova i tato dodávaly jak plné a děrované cihly, tak náročnější tenkostěnné zboží – střešní tašky. Využívaly zde těžené cihlářské hlíny. Provoz v nich byl ukončen začátkem 2. světové války.
na mapě místo 53
Rosenbaumova cihelna v Úvalech
Rosenbaumova cihelna – další informace
Cukrovar
Oblast mezi Fabrákem a křižovatkou u Penny, kde stával skutečný cukrovar založený v 70. letech 19. stol. a zrušený po roce 1930.
na mapě místo 48
Cukrovar
Devět kanálů
Železniční viadukt, podle vzhledu lidově nazývaný „Devět kanálů“, byl vystavěn v roce 1844 za dohledu inženýra Jana Pernera pro Olomouckou dráhu.
na mapě místo 41
Úvalský viadukt Devět kanálů
Eská
Jdeme na eská, tak se zvali sportovní příznivci k cestě na hřiště SK Úvaly ležící na západě u Klánovického lesa u výjezdu na Jirny.
na mapě místo 7
Fabrák
Chovný rybník s hrází u Chaloupek a Devíti kanálů, která zkracuje cestu od Vinohrad k pivovaru Libertas či nákupnímu středisku Penny.
na mapě místo 41
Fabrák
Hasičárna
Centrála Jednotky Sboru dobrovolných hasičů – hasičský dům v Klánovické.
na mapě místo 12
Hasiči
HEFA – Cléo – Elektronspol
V meziválečném období továrna Cléo bratrů Janouškových na výrobu mýdel a jiných toaletních potřeb zkrachovala a v roce 1942 souhlasily okupační a protektorátní úřady s rekonstrukcí bývalé továrny Cléo a se stavbou výrobních objektů firmy Elektronspol v dnešní Klostermanově ulici. Po dokončení přestavby budov zde ještě v roce 1942 zahájila firma výrobu součástek pro vojenské účely, především pro automobily a letadla. Ihned po osvobození v roce 1945 byla válečná výroba nahrazena výrobou lamelových čističů, vzduchových čističů a leteckých podvozkových kol pro závody Avia a Aero. Od roku 1947 přešel závod do působnosti národního podniku HEFA Praha, který vyráběl čerpadla a díly pro čerpací a měřící zařízení. Nejvyšší výroby bylo dosaženo v roce 1955. Kolem roku 1960 přešel závod pod vedení pražského podniku ČKD Trakce Praha.
na mapě místo 7
Elektronspol
Hodov
Původně tzv. zbytkový statek východně od V Setých v údolí Výmoly pod severní stranou Holé Hostyně, majetek Lichtejnštejnské správy panství. V místě býval Hodovský rybník, který byl postupně zavezen skládkou. Dnes soukromý pozemek, na který je vidět z cesty při procházce lesem nad potokem. Poblíž statku a rybníka býval i Hodovský mlýn.
na mapě místo 4
Hodov
Holá Hostýn, Hostýň, Hostyně, Hostina
Tolik názvů má hřeben nad Výmolou na severu města, který býval suchou holou stepí se suchomilnou flórou. Bývala spásávána ovcemi a posléze osázena Okrašlovacím spolkem především akáty, v jejím úbočí se nachází zástavba Na Ztraceném Korci.
na mapě místo 5, 9
Ztracený Korec
Horní úvalský
Další rybník, založený v r. 1971 nad rybníkem Lhotákem v místech bývalé Rosenbaumovy cihelny.
na mapě místo 53
Hostín
První zjistitelná zmínka o Hostíně pochází z doby vlády Karla IV. a je starší než o Úvalech. Roku 1361 kupuje Velfín Menhart Olbramovic panství, kde jsou uvedeny půl městečka Úvaly a Hostín. Až v roce 1441 je doloženo, že Hostín vlastnil Petr ze Škvorce a Hostína, který se tak jako Úvaly stal součástí škvoreckého panství. Dlouho se uvádělo, že Hostín u Úval je rodištěm prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297–1364). V místě ležícím za Škvoreckou ulicí východně od čtvrti Slovany, stával velký statek, který byl za totality státním statkem spadajícím pod Říčany. Dnes jsou zde umístěny sběrné dvory.
na mapě místo 49
Hostín
Hřbitov
V letech 1893 – 1894 byl na východním okraji Úval zřízen nový hřbitov, který funkčně nahradil nevyhovující středověké pohřebiště u kostela Zvěstování P. Marie, byl po druhé světové válce rozšířen o „nový“ hřbitov a kolumbárium.
na mapě místo 30
Chaloupky
Z horního rohu náměstí vychází Komenského ulice, která se u domu p. Trojánka (býval zde krejčí toho jména před sto lety) rozděluje. Přímo vede přes železniční trať (kdysi zde byly závory). Druhá ulice s názvem Hlávkova směřuje do Chaloupek, části obce, která se svažuje k Výmole, kde se nacházejí jedny z nejstarších úvalských domků čp. 20 až čp. 60.
na mapě místo 35
Jatka
Ještě stojící budova za silnicí na Kolín Na Přeložce, křižující se s Dobročovickou, proti pneuservisu. Bývala zde sběrna surovin a sklad propanbutanových lahví.
na mapě místo 46
Jámy
Průtok mezi rybníčkem Kalákem a Fabrákem, kde vyúsťovaly i roury vedoucí do cukrovaru, kam se vešlo i chlapecké tělo při schovávané a dalo se proniknout do areálu, vedla tudy i odbočka železniční vlečky do areálu cukrovaru.
na mapě místo 42
Jezírko
Rašelinové jezírko poblíž myslivny.
na mapě místo 32
Škvorecká obora
Kaberna
Rybníček, který sloužil jako usazovací nádrž před vtokem Výmoly přes stavidlo do Fabráku, postupně ztrácel svoji funkci a byl zavážen, v těsné blízkosti zavážky byly postaveny domy v Dobročovické ulici, nyní je částečně malá část zachována.
na mapě místo 41 – 47
Králičina
Část Škvorecké obory podél potoka Výmola, bohatá na zajímavé rostliny a místa, o která spolky pečují (Chlapcova studánka, Kamenný mostek – tento mostek jako by upadl v zapomnění, dlouho chátral mimo pozornost města Úvaly. Až v roce 2007 zásluhou Klubu přátel historie a přírody Úval a okolí byl vyhlášen nemovitou kulturní památkou a následně opraven …).
na mapě místo 45
Škvorecká obora
Kruháč
Poměrně mladý název, místo důležité pro orientaci čtvrti Na Slovanech, skutečný kruhový objezd v ulici Moravská a Česká, vede zde i Městská naučná stezka.
na mapě místo 54
Slovany
Lom
Nejméně 3, hlavní u Riegerovy ulice, menší byl na Vinici a na Slovanech nacházíme zbytky dalšího, ležícího za Širokou loukou zvaný místními Škvorajda.
na mapě místo 35, 36, 57
Malechov
Oblast kolem ulice 5. května, dříve se nazývala Žižkovou ulicí.
na mapě místo 36
Malé šraňky – Chaloupky – Závory
Byly v dnes slepé Komenského ulici a procházelo se jimi přes trať do zatáčky Nerudovy ulice nad Chaloupkami. Z pěti původních železničních přejezdů se závorami (v Arnoštově ulici, na konci Nerudovy ulice, na dolním konci Pražské ulice, u továrny VEGA a u lesa V Setých) zůstal v Úvalech jediný, a to v dnešní Pražské ulici.
na mapě místo 34
Mariánský dub
Prastarý dub s obrázkem Matky Boží poblíž myslivny.
na mapě místo 32
Masarykův háj
Stráň hřbetu nad údolím Výmoly na severu katastru osázená Okrašlovacím spolkem smíšeným lesem se stezkami.
na mapě místo 18
Mrchoviště
Místo, kde se pohřbívala uhynulá hospodářská a domácí zvířata, nacházelo se poblíž bývalého statku pana Vojtěchovského, přiléhající k Vinici.
na mapě místo 10
Multitec
Vydražený objekt bývalého Rosenbaumova statku v Riegerově ulici výrobní firmou toho jména, dnes zde sídlí odbory města, Policie ČR a Stavební úřad.
na mapě místo 35
Myslivna
Objekt v bývalém majetku Lichtejnštejnů ve Škvorecké oboře poblíž retranslační věže.
na mapě místo 31
foto: Brána myslivny v Oboře, zdroj: archiv města Úvaly
Myší díra
Podobně jako Na Rohožni, oblast podél Škvoreckého potoka proti proudu k místům, kde bývala Rosenbaumova cihelna.
na mapě místo 56
Na Homolce
Sídliště zasazené do zeleně v parkové úpravě z doby 60. let, budované zcela svépomocí bytovým družstvem a hospoda přiléhající k němu a státní silnici na Kolín zvané Přeložka či U Přeložky
na mapě místo 39
www.uvaly.cz/tag/homolka
Foto: výstavba, Homolka 1987, zdroj: Archiv kroniky města Úvaly
Na hrobce
Pozemek takto zvaný (nevysvětleno proč) darovala obec v r. 1937 hasičům k výstavbě zbrojnice, takže borový malebný lesík v Klánovické je ono místo, které také zbylo po těžbě kamene na stavbu silnic a následně zavezené.
na mapě místo 12
Na kostelíku
Na kostelíku se říká u retranslační stanice, při výkopových pracích stavby vodojemu byly nalezeny zbytky zdiva kostela.
na mapě místo 20
Na kostelíku
foto: paní Kobrlová
Na Rohožni
Úplně první koupaliště v Úvalech s oddělenou dámskou a pánskou částí, nalézalo se na Škvoreckém potoce blízko dnešní silnice na Kolín a Dobročovické.
na mapě místo 46
Na Slovanech, Slovany
Zhruba jihovýchodní úvalská čtvrť, která vznikala po roce 1925 a doznala velkého rozvoje v poslední době.
na mapě místo 54
Slovany
Na rybníčkách
Místo „na vodě“ mezi ulicemi U Kaberny a U Výmoly.
na mapě místo 47
Na tržišti
Na tržišti se říkalo při vstupu do ulice Tyršovy.
na mapě místo 27
zdroj: archiv města Úvaly
Na vinici
Název části vrchoviny od nynější rozhledny ke hřbitovu. Navazujícím svahům se říká Pod Vinicí, Za Vinicí.
na mapě místo 6
Vinice
foto: Observatorio na nejvyšším místě Úval
Na Ztraceném korci
Říká se tak celé části Úval nad Výmolou a přiléhající k Holá Hostýni s ulicemi téhož jména a Horovy, stojí zde vilky a chatové objekty, bylo zde zahradnictví a měl zde dům spisovatel a malíř František J. Havelka.
na mapě místo 9
Ztracený Korec
Náhon
Malý vodní tok zatrubněný u prostor Technických služeb sloužíval již neexistujícímu mlýnu čp. 12 v Riegerově ulici, posléze zde stála konzervárna zeleniny Fruta.
na mapě místo 35
Mlejn Panský, hořejší
Nachlingerův park
Park na Úvaláku vpravo na Pražské s borovicemi a obnovenými stromy, včetně sekvojovce obrovského, herními prvky, lavičkami a malým sportovním hřištěm.
na mapě místo 23
Úvalák
Nerudovka
Slangově zvána ulice Nerudova uprostřed Vinohrad.
na mapě místo 40
Vinohrady
Obecní domy
Domy postavené v Raisově ulici v 50. letech.
na mapě místo 33
Ovčárna
Také zvaná chalupa pod Vinicí, označovaná jako nejstarší chalupa, stála na úpatí hřbetu Vinice.
na mapě místo 19
Vinice
foto: chalupa na Vinici s doškovou střechou, zdroj: archiv města Úvaly
Parketárna
Podnik patřil k nejstarším průmyslovým výrobám v Úvalech. Za jeho počátek lze považovat rok 1884, kdy Jan Netušil zřídil strojní kolářství v dnešní ulici 5. května. V roce 1949 byl podnik převzat do národní správy podniku Středočeské pily se sídlem v Praze, který se v roce 1954 transformoval na Středočeské dřevařské závody. Na začátku 60. let byl instalován i nový podélný parketářský stroj z TOS Svitavy a byla provedena modernizace sociálního zázemí pro zaměstnance. V té době Parketárna se svými 44 (později 66) zaměstnanci vyráběla okolo 100 000 m2 parket, zatímco v roce 1945 to bylo 45 000 m2. Nyní je zachován pouze typický komín a je budována nová truhlářská výroba.
na mapě místo 37
Parketárna
Malechov
Pařezina
V roce 1929 prý nejmladší úvalská čtvrť, kde dlouho čněly pařezy, leží západně před Jirenskou silnicí a je zastavěna, jako většina Úval rodinnými domky či vilkami v zahradách.
na mapě místo 15
Pařezina
Petřín, Na Petříně
Vrch nad náměstím Svobody, který vyčnívá nad městem v „úvalech potoků“ a připomíná pražský Petřín. Čtvrť vznikala po roce 1905 podobně, jako čtvrť Na Vinohradech.
na mapě místo 16
Podemlejnem – Pod tratí
Podemlejnem se vždy říkalo čtvrti resp. oblasti ulice Pod Tratí níže k Mlýnskému rybníku neboli Prokůpčáku (název podle Prokůpkova mlýna), kde se dříve koupávalo, a děti jezdily na neckách či v zimě bruslily.
na mapě místo 14
Pod Tratí
Prokůpčák – Mlýnský rybník – Sýkorův mlýn a rybník
Rybník u Prokůpkova válcového mlýna, jehož fasáda zůstala zachována díky majiteli téměř v původní formě a bývá jedním z nejčastěji fotografovaných objektů v Úvalech – viz též Podemlejnem
na mapě místo 14
Mlýny
Fotografie původního mlýna před přestavbou, zdroj: archiv města Úvaly
Rosenbaumův park
Park u Klánovické ulice s pamětním kamenem k 700. výročí města, s lípou, Husovým kamenem NO CČSH a sponzorskou dubovou alejí seniorů.
na mapě místo 13
Pařezina
Rosenbaumův statek – Pětašedesátka – Centrum volnočasových aktivit „65“
Dům čp.65 v Riegerově ulici, jedna z nemovitostí významné rodiny Rosenbaumových již z 19. století, která nepřežila období židovského holocaustu, dnes je zcela přestavěn na Centrum volnočasových aktivit a z původního statku se zachoval jen klenbový prostor zvaný konírna v zadní části.
na mapě místo 35
„Rosenbaum…“
Foto: chátrající statek a dům č.p. 65 kolem roku 1960 v užívání JZD, zdroj: Archiv kroniky města Úvaly
Rybářská chata
Objekt spolku rybářů na hrázi Horního úvalského rybníka, kde pořádali svá setkání a i ochutnávky rybích pochoutek pro veřejnost. 25. července 2017 chata vyhořela a místní organizace přišla nejen o zázemí, ale i o archiv dokumentů své činnosti. Rybáři se rozhodli chatu znovu postavit, a proto uspořádali veřejnou sbírku a koupili od města dalších 11,47 m2 kvůli jejímu rozšíření.
na mapě místo 53
Sádky
Menší rybníčky používané rybáři k chovu ryb umístěné pod Lhotákem.
na mapě místo 53
Skara
Zřícenina hradu z minulých století, na mapě zakreslen ještě r.1614, dost informací se nachází v knihách o Úvalech, my ji najdeme na spojnici trojúhelníku U Přeložky a Dobročovické, míří k ní ulice U Obory.
na mapě místo 45
Hrad Skara
„Skara…“
Skautská klubovna
Leží pod Nachlingerovým parkem na Úvaláku a je i historicky zájmovou klubovnou místní organizace Junáka.
na mapě místo 23
Skauti Úvaly
Skeříkov – Radlická čtvrť – Cihelna Skeříkova
V minulosti těžba cihlářských surovin. Pamětníci vědí, že přímo v Úvalech byly v provozu dvě cihelny. Skeříkova cihelna dala pojmenování celé čtvrti a dnes je to méně známý místopisný pojem než Radlická čtvrť. V cihelně se vyráběly i primitivní lisované brikety z uhelného prachu.
na mapě místo 51
Radlická – Skeříkov
Smradlák – Kalák
Malý rybník, nazývaný „Smradlavý“, později Kalák, dodnes svým názvem napovídá, jaký byl jeho původní účel. Vypouštěné vody odtékající z výroby cukrovaru podporovaly hnilobné procesy a rybník byl jakousi primitivní čisticí stanicí, v okolí se ale šířil zápach. Voda z Kaláku pak odtékala dodnes funkčním kanálem přes další nádrž, nazývanou Jámy, do Výmoly.
na mapě místo 43
Stříbrňák
Bývalý most přes železniční trať, který hrál velkou roli v květnové revoluci 1945 a sloužil od stavby Olomoucké dráhy k cestě z Prahy do Kolína přes Úvaly až do 50. let 20. století, kdy byl zrušen při rozšíření trati o 3. kolej. Přes most bylo možné přijet ze silnice Praha-Kolín k úvalskému hřbitovu.
na mapě místo 38
Zdroj: Archiv kroniky města Úvaly
Synagoga
Nyní již neexistující židovská modlitebna na rohu ulic Riegerova, 5. května a Dvořákova, čp. 40.
na mapě místo 36
„židovsk…“
zdroj: Úvaly, jindy a nyní
Široká louka
Opravdu široké údolí s loukou, na jejímž počátku se vybudovaly rybníky Lhoták a Horní úvalský a končící u lomu Škvorajda.
na mapě místo 57
Škvorecká obora
Největší díl lesa Vidrholce patřil k lichtenštejnským velkostatkům ve Škvorci a Uhříněvsi, severní část k šestajovické tvrzi a severovýchodní cíp k velkostatku v Jirnech. Jižní výběžek lesa Vidrholce mezi Úvaly a Újezdem byl ohrazen zdí a nazýval se Obora. Zeď byla vystavěna z kamene a hliněné malty v dobách roboty za panství Lichtenštejnů. Kámen na stavbu byl asi brán také z opuštěného hradu Skara. V Oboře se chovala lovná zvěř. Skromné zbytky původní zdi je možné dosud nalézt na jihu a západě Obory, nyní nazývané Škvorecká.
na mapě místo 44
Škvorecká obora – Králičina
Tesko
Montovaný přízemní domek sloužící v minulosti městu, byla v něm v roce 2000 instalována výstava k 700. výročí města, nyní po úplné rekonstrukci slouží jako další prostory pro vyučování ZŠ.
na mapě místo 28
Třešňovka
Ovocné stromy na vrchu Vinice, zasázené Okrašlovacím spolkem, dnes v dezolátním stavu. Jiná třešňovka byla (prastaré třešně ještě lemují cestu k Donátovi) v Dlouhé áleji.
na mapě místo 6, 55
U benziny – U petrolejky
Opět dvě možnosti – národní podnik, který převzal stát po r.1967 po výrobě asfaltových směsí podniku PARAMO a sklady ležící v dnešní Foersterově ulici nad tratí nebo hlavní podnik v blízkosti MASNY/ Kubínky nad tratí, bývalá prvorepubliková Petrolea, pak, Bituma, Paramo – v ulici Klánovická.
na mapě místo 8
U Buchara
Dům na Pražské s křižovatkou do Vojanovy a Žižkovy, dnes je zde obchod se zeleninou a pizzeria, dříve však sloužil i jako obchodní dům s textilem, bývalo zde kadeřnictví, oprava bicyklů, mandl i kosmetika, nápis na domě historii dokazuje.
na mapě místo 25
U českého lva
Reklama z 20. let vystihuje vše: „ Doporučujeme hotel U ČESKÉHO LVA na Palackého náměstí číslo 9, telefon číslo 9. Pěkné čisté pokoje. Výborná domácí kuchyně podává v každé denní době studené a teplé pokrmy. Dobře vyleželá piva českobrodská (obyčejné, ležák, granát). V letní sezoně plzeňský prazdroj. Kuželník, kulečník, piano, šachy a tenisové hřiště. Obsluha vzorná, ceny mírné. O hojnou přízeň prosím J. Chroust, majetník.“ V 80. letech byl zbourán a část pozemku byla využita pro přístavbu školy.
na mapě místo 35
„U českého lva…“
Foto: archiv Jiřího Štorka
U Donáta – Dlouhá álej
Místo využívané generacemi k vycházkám Dlouhou álejí z Úval na katastr obce Hradešína, na křižovatce cest pokračujících k dalším pamětihodnostem stojí socha patrona úrody sv. Donáta, výchozí bod je zhruba od Billy jihovýchodně k obzoru.
na mapě místo 55
„U Donáta…“
U Horoušánek
Podobně jako Zálesí je oblast rodinných domků zhruba z konce 20. stol. Leží na rozmezí katastru Úval a Horoušan. Ulice má pojmenované ponejvíce podle spisovatelů a přírodně zajímavá je tím, že má většinou vysoko spodní vody, což se v deštivých rocích projevuje tvořením rybníčků. Možná za to mohou usazeniny ordovického moře v podloží.
na mapě místo 2
U Horoušánek
U chudobince
Nápis kdysi proveden plasticky na omítce domu čp. 195 – Obecní chudobinec – dnešního objektu v ulici Boženy Němcové. Bylo zde obecní vězení, které po vzniku republiky v roce 1918 bylo s největší pravděpodobností zrušeno a objekt přeměněn na chudobinec.
na mapě místo 40
U Jedonů
Dům čp. 95 na náměstí, které není nyní oficiálně náměstím, Arnošta z Pardubic. Postavil ho jeho majitel a významný stavitel domů v Úvalech, za války a dnes slouží jako radnice.
na mapě místo 27
U křížku
Tři možná místa, jedno u křižovatky Wolkerova a Pražská. Stál zde velký dřevěný kříž odstraněný za totality. Prý se u něj zastavil J. K.Tyl. Došlo však k omylu výkladu a nebyl zmíněn tento dřevěný, ale jiný, s kamenným podstavcem a krucifixem na pozemku u stavby domu čp.77. Byl r. 1870 rozebrán a v roce 1900 přemístěn do nynější Purkyňovy ulice zbožnou paní Mickovou (Hanušův kříž podle publikace Drobné památky v Úvalech a okolí). Třetí místo může být kříž ve Škvorecké oboře poblíž myslivny.
na mapě místo 24, 8
U Kubínky – Masna
Tovární objekty v ulici Purkyňově. Po válečném období se rozhodl Jan Kubín k výstavbě továrny na margarín a pokrmové tuky VEGA a provoz spustil již v roce 1919. Po znárodnění byla začleněna do národního podniku MASNA a bylo zahájeno budování masného kombinátu.
na mapě místo 8
U pavilonu – Rudolfův pavilon
Stával nad současným zbytkem lomu na skále nad školou a byl v roce 1892 okrašlovacím spolkem zakoupen za 80 zlatých dřevěný pavilon z pražské jubilejní výstav a za dalších 100 zlatých zajistil jeho postavení na horní plošině Rudolfova háje, “odkud byl krásný pohled na úvalskou obec“ – jak říká kronika spolku.
na mapě místo 35, 36
U pošty
Není myšlena současná pošta, ale bývalá na Pražské ulici čp. 817 (dnes prodejna potravin), typická byla svými zamřížovanými okny a oblým rohem s balkóny, ovšem nebyla úplně první poštou (viz Úvaly jindy a nyní).
na mapě místo 24
U přeložky
Státní silnice na Kolín vybudovaná v 50. letech, neboli „přeložen“ průjezd městem do údolí Výmoly a Škvoreckého potoka s nutností protnout následující kopec ke křižovatce u Penny.
na mapě místo 39
U starého splavu
V Králičině na soutoku Výmoly a bezejmenného potoka jsou jeho rozvaliny a vede k němu naučná Včelí stezka a Naučná stezka Přírodního parku Škvorecká obora.
na mapě místo 50
U Zelenky
Dům čp.2 Arnošta z Pardubic, ve 20. letech s reklamou: „Obchodní dům Jindřicha Zelenky v Úvalech na Palackého náměstí. Jeden z nejobsáhlejších úvalských nákupních pramenů všech věcí životní potřeby…“
na mapě místo 27
Uhelné sklady
Často skloňovaný název, místo leží vpravo vedle trati směrem ku Praze nad ulicí Na Spojce. Bývalo skutečnými sklady uhlí pro potřeby obyvatelstva a konečně snad najde využití jako parkoviště poblíž nádraží.
na mapě místo 14
Úvalák – Na Ouvaláku
Část z města do kopce na Prahu – dlážděná hlavní ulice na fotografiích upravená i ve 30. letech, jezdil po ní tehdy již autobus do Říčan. Využíván kdysi i pro sáňkování, končící nahoře na rovince u dnešní Mateřské školy Pražská (původně ve 30. letech tělocvična DTJ, hospoda), dole na křižovatce Pražská a Wolkerova u bývalé pošty, vždy osázen nějakou alejí a lesem navazujícím na Klánovický přes Jirenskou silnici.
na mapě místo 22
Úvalák – Na Ouvaláku
V Setých
Čtvrť většinou stavěná po druhé světové válce, některá jména ulic má po hudebních skladatelích, přiléhá nejvíce z Úval ke Klánovickému lesu a také řeší občas problémy se spodní vodou.
na mapě místo 3
V Setých
U staré cihelny
Domy u Horního úvalského rybníku, název připomíná původní Rosenbaumovu cihelnu, nyní se čtvrť nazývá Pod Slovany.
na mapě místo 53
Pod Slovany
zdroj: archiv města Úvaly
U starého koupadla
Ulice a část města u Výmoly a Dobročovické ulice, kde ve 20. letech vybudovali Sokolové pěkné koupaliště, zbytky stavidla jsou ještě patrné u Výmoly pod strání na Vinohradech.
na mapě místo 47
V háji
Míněn Masarykův háj, případně Rudolfův háj s pavilonem. O vysazení háje se přičinil Okrašlovací spolek koncem 19. století (uváděn rok 1881). Hájů bylo v Úvalech více – Legionářů na Úvaláku, Chroustův hájek na cestě k Hodovu, háj Prknový a Mašínový (nacházel se nad Masarykovým na Holá Hostýni.
na mapě místo 18
Vidrholec – Na Vidrholci
Les mezi obcemi Jirny, Nové Jirny, Úvaly, Dobročovice, Květnice, Sibřina, Újezd nad Lesy, Blatov, Běchovice, Horní Počernice a Šestajovice se ve středověku nazýval Vidrholcem a v katastru města je jeho část západně za silnicí Jirenskou poblíž Pařeziny.
Dílce, kterých bylo přes sto a mají různé názvy pro orientaci péče myslivců o ně (Na kostelíku, Ve spáleném, U jezevčích děr, v Žáku, v Setých, Pod Starým Štamberkem …).
na mapě místo 11
Vidrholec
Vinice
Hřbet severovýchodně nad městem s místy, kde je krásný rozhled do kraje, nachází se na ní u cesty řada zajímavostí (Alej úvalských dětí I s tabulí výkladu, třešňová alej, Observatorio, dětské hřiště, směrem k Tlustovousům pokračuje další alej, dubová, sponzorsky zajištěná občany).
na mapě místo 6
Vinice
Vinohrady
Malá oblast města nad údolím Výmoly jižně od Nerudovy ulice (snad vymezená na východě Havlíčkovou, na jihozápadě asi Maroldovou ulicí).
na mapě místo 40
Vinohrady
Výpustek – Vejpustek
Oblast města nad ulicí Palackého na jihu završený lesíkem na Úvaláku (Pražská), v dnešní době s moderní zástavbou nízkých řadových a rodinných domů. Pamětníci vědí, že bývala polem, uprostřed s přísunem hojné spodní vody. Od příjezdové silnice do lokality vedly štoly. Vstup do nich je dnes zasypán.
na mapě místo 21
Výpustek
Zálesí
Čtvrť Úval v severozápadní části v níž byly rodinné domky stavěny v 90. letech 20.stol., ulice má pojmenované stromovými názvy.
na mapě místo 1
Zálesí
Úvalská mapa čtvrtí a míst: