Od začátku roku 2020 naše zdraví a život ohrožuje vir COVID-19. Také v minulosti lidé čelili podobným hrozbám.
Opakovaně je lidstvo zkoušeno smrtelnými nemocemi. Například pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis několikrát oběhla Evropu od Středomoří až po Irsko a v letech 541 až 750 si vyžádala asi padesát milionů životů. O 600 let později zahynuly dvě třetiny obyvatel Číny na mor, který později prošel celou Evropou a opakovaně se vracel. Jen v první vlně (1348 až 1350) zemřelo okolo 25 milionů lidí. Morové sloupy a kostnice jsou v Čechách častou připomínkou útrap obyvatelstva.
S koncem první světové války se po světě rozšířila nemoc způsobená virem A/H1N1 pocházejícího zřejmě z Asie zmutovaného přenosem z ptáků. Vir útočil na imunitní systém člověka a obrana těla zdravého jedince způsobila větší zdravotní komplikace. Válečná cenzura na počátku pandemie zakázala o nemoci psát, aby nevznikala panika. Pouze v neutrálním Španělsku bylo povědomí o nemoci rozšířeno a dalo tak nemoci lidový název „španělská chřipka“. Na tuto nemoc často umírali mladí lidé ve věku 20 až 40 let. Nakažených bylo tolik, že se rychle přeplnili nemocnice. Mrtví naplnili márnice a pohřbívalo se i do hromadných hrobů. Úřady, školy a obchody zavřely, aby se omezilo šíření nemoci. Fungování měst kolabovalo.
Kronika města Úvaly v letech 1918-1919 popisuje nedostatky základních potravin, vysoké zdražování a skokový nárůst loupeží na polích, vykrádání domů, domácí drůbeže nebo zásob z projíždějících vlaků. Nedostatek uhlí způsobil mj. i uzavření cukrovaru. Měna byla okolkována. I v Úvalech proběhlo shromáždění proti zdražování a obchodníci byli nuceni prodávat potraviny, látky i další zboží za nižší ceny. Španělská chřipka je zmíněna krátce.
„Od léta 1918 zuřila v Úvalech zlá nemoc influenza lidově zvaná španělská chřipka. Vyžádala si i v Úvalech četných obětí na lidských životech. Válečné útrapy, strádání tělesné a duševní, podvýživa – toto vše připravilo vhodnou půdu pro působení zlé této nemoci. Chřipka rozmohla se v říjnu 1918 i mezi školní mládeží, takže musela být škola uzavřena od 13. do 27. října.“
„Zdravotní poměry v obci (v roce 1919) nejsou nejlepší. Na jaře vyskytla se opět chřipka – dohasínající zbytek veliké epidemie z roku 1918, v létě ojedinělé případy tyfu břišního a na podzim opět chřipka v mírnějším však měřítku.“
V českých zemích v důsledku španělské chřipky v letech 1918–1920 zemřelo zřejmě 46 až 80 tis. obyvatel. Celkově v první světové válce zemřelo asi 15 milionů lidí. Následující pandemie si však vyžádala až 100 milionů obětí.
FOTO: Na ilustrační fotografii z období španělské chřipky (zdroj: pinimg.com) mají roušku lidé i domácí kočka.