Název města Úvaly v okresu Praha-východ (městem od roku 1969) a městečka (městečkem poprvé 1426) ukazuje na přírodní podmínky a původní založení vesnice v údolí přírodně vymletého úvalu.
Stejně jako Český Brod i Úvaly vznikly jako tržní místo na strategické obchodní stezce z Prahy do Kolína, která v přirozeném údolí překonávala důležitý brod přes říčku Výmolu a ústila do velkých lesů před Prahou. Středověký název Úval se užíval v jednotném čísle mužského rodu (ten Úval). Později název prošel vývojem a poněmčením ve tvar Auwal, z něhož se vžil počeštělý tvar Ouval a roku 1921 došlo k úřednímu ustálení názvu Úvaly.
První písemná zmínka o Úvalech se nachází ve formulářové sbírce kláštera svatého Pavla v rakouském Lavanthalu. Pražský rychtář František a spoluměšťané Albert Menhartův, Petr z Kamene, Jan z Havlova, Mikuláš Gaunel a Velflín vyznali, že počestným pánům, bratřím a pražským měšťanům Eberlínovi, Konrádovi a Jindřichovi z Kamene a Janovi Velflovi kolem roku 1296 dali a vyplatili 600 hřiven stříbra, a to každý 100 hřiven, a zavázali je vypůjčené peníze splatit do příštích Vánoc. Neschopnost splácení bratři pojistili dědictvím na svých vesnicích Brázdimi (Brasyn), Sibřině (Zibsin), Kolpicích (Celpicz), Jenči (Gencz) a Úvalech (UBAL), resp. Úvalu (mužský rod v jednotném čísle). Věc o kterou se jednalo měl na starost Dětřich Velflův.
V archivních pramenech a mapách se dochovalo několik zajímavých latinských, německých a českých tvarů: Vwal (1385), Vualski (1390), Vwale (1461), Auwal (1508), Unfal (1568), Ouval (1921).
K Úvalům patřily od nepaměti dnešní místní části a středověké vsi Hostín a Hodov a Úvaly měla v názvu také středověká vesnice Lhota nad Úvalem.
Hostín
Hostín, původně Hostyně se poprvé připomíná roku 1426 tvarem HOSTYNIE (Hostyny 1448, Hosteni 1511) a šlo o samostatný hosdpodářský dvůr na němž byla vystavěna tvrz rodinou Olbramoviců ze Škvorce a kde se usadila v polovině 15. století rodina Hostyňských ze Stežova. Název pochází s největší pravděpodobností od osobního jména Hostja = Hosťa, což mohl být zakladatel dvora nebo stavitel. Název postupně přešel z Hostyně na dnešní Hostín fonetickou proměnou.
Hodov
Hodov měl podobný původ názvu. Poprvé se připomíná roku 1346 jako HODAWA, které se později hned ustálilo na Hodov, ale s jistotou odkazuje na ženské jméno Hodava, což mohla být zakladatelka nebo nejstarší držitelka osamoceného hospodářského dvora a tvrze. Roku 1473 byl Hodov připojen k Hostyni. V novověku se ke dvoru přidružil mlýn, myslivna a pila. Z archivních pramenů známe například zkomoleninu Hladow (1720).
Lhota
Zaniklá středověká vesnice Lhota či Lhotka stávala v místech dnešní retranslační věže v Klánovickém lese. První písemná zmínka pochází z roku 1352 s tvarem LHOTA, kdy byla tato kostelní ves natolik chudá, že nedokázala z tamní fary odeslat papežský desátek. Vesnice zanikla po roce 1412. Lhota označuje osvobození vsi založené na lesní půdě, za což byli osadníci do jisté „lhůty“ osvobozeni od poplatků.
Převzato z 26dílného populárně-naučného seriálu Jana Psoty o vzniku a vývoji místních jmen obcí na Českobrodsku… www.janpsota.cz