V roce 1907 byla v Úvalech po volbách do vídeňské říšské rady založena organizace Československé strany sociálně demokratické. Začátky organizace byly těžké. Hostinští se báli propůjčovat místnosti pro její schůze a tak se její první důvěrná schůze konala v bytě paní Hegrové. Přesto byla schůze četníky rozpuštěna. Brzy na to byl konán první sociálně – demokratický tábor lidu v Tyršově ulici, kde měl proslov pan Houser. Od 15. září 1907 měla strana s dvaceti členy svoji místnost v Klímově hostinci v Úvalech na Malechově.
Prvním důvěrníkem strany byl pan Vítovský. V roce 1911 dostala Československá strana sociální demokracie při volbách do říšské rady již 87 hlasů. Po první světové válce měla úvalská organizace již 150 členů a po vzniku republiky dostala v prvních obecních volbách 333 hlasů (29,7 % a zisk 7 z 24 mandátů).
Československá strana sociální demokracie byla později označena za jedinou dělnickou stranu. Sedm mandátů pohledem postavení kandidátů získal železniční příjemce, úředník, železniční příjemce, vrchní topič cukrovaru, železniční příjemce, penzistka a dělník. Mezi dalšími mandáty byli za Republikánskou stranu – tři rolníci, za Národní demokratickou stranu – učitel, dělník na dráze, účetní cukrovaru, poštmistr, materialista, za Československé socialisty – dcera zámečníka, železniční podúředník, topič cukrovaru, zahradník, obchodník, úředník, strážmistr četník, železniční podúředník, železniční příjemce.
Po válce je v celé republice velmi těžká ekonomické situace. Výsledek voleb ukázal, že většina úvalského obyvatelstva v roce 1920 je smýšlení socialistického.
22
Mezi zastupiteli v Úvalech převládali pracovníci železniční stanice, díky které došlo k rychlému rozvoji města Úvaly.
FOTO: nádraží Úvaly stará budova a v pozadí již nové současná budova nádraží.
Záběr z pohlednice ze sbírky Miloslava Klicpery