Úvaly 2001 / 2002

Koncepce rozvoje mikroregionu Úvalsko

výběr z materiálu, který si město nechalo vypracovat
strana 37 – 50, neupravováno
2001 / 2002

Město Úvaly
Město Úvaly se leží 20 km východně od centra Prahy při silnici na Kolín. Název je odvozen od údolí (ouvalu) potoka Výmoly, které vytváří hezký přírodní rámec s mnoha rybníky a zalesněnými stráněmi. V současné době zde žije 4 750 obyvatel v 1 508 rodinných domech a 233 bytech. Na katastru města s rozlohou 1 097 ha je i 81 chat.

Technická infrastruktura

• původní dešťová kanalizace byla vybudována v části města již v roce 1925, ale je zastaralá, místy i nefunkční. Dále byla budována postupně, v současné době je hotova na 65 % území města, správcem řadu je město
• splašková kanalizace a ČOV v části města byla vybudována v roce 1985, jednalo se o 10 % území obce a malou ČOV. Od roku 1998 bylo pak dále vybudováno 11 km kanalizačních řadů a nová ČOV, stará byla zrušena a řady byly napojeny do nové ČOV. V současné době jsou kanalizační rozvody na 60% celého města, správcem řadu je VaK Mladá Boleslav.
• vodovod byl budován také po etapách, první proběhla v letech 19970 – 1973, kdy byl vybudován 1 řad, dále se pokračovalo v letech 1990 – 2001, rozvody vody jsou na 90 % území města, správcem řadu je VaK Mladá Boleslav. Voda je přiváděna z Jirensko-Horoušanského prameniště, kde jsou studny, upravená voda jde přes přečerpávací stanici do vodojemu Rohožník, odkud je rozváděna po celém území. Na vodojemu je nutné provést rekonstrukci a modernizaci. Do budoucna se uvažuje s připojením vodovodu na Káranský vodovod kvůli špatné kvalitě vody (množství dusičnanů).
• rozvody zemního plynu jsou hotovy, plynofikace byla provedena v letech 1990 – 2001 na celém katastru, připojeno je zatím cca 70% občanů, správcem řadu je Středočeská plynárenská a.s.
• kabelizace rozvodů elektrické energie probíhá pouze v nových čtvrtích, na další části města se připravuje projektová dokumentace, postupně se posilují rozvody EE
• dochází k postupné rekonstrukci stávajících rozvodů (skluzy), se připravuje projektová dokumentace, postupně se posilují rozvody EE, správcem sítí je STE Mladá Boleslav
• veřejné osvětleni je původní, z roku 1958, v roce 1973 byla provedena rekonstrukce, starší, dále se průběžně opravuje a udržuje, probíhá výměna za úsporné zářivky, jsou doplňována čidla reagující na stmívání
• telefonizace proběhla v 1. polovině 90. let, základní rozvod je kabelizován, v jednotlivých ulicích jsou pouze vrchní rozvody

Občanská vybavenost

• v městě jsou 2 mateřské školy, 6 třídy se 130 dětmi, nemají ještě naplněnou kapacitu (150 děti)
• základní škola pro 1. – 9. třidu s 576 žáky je v místě (kapacita 650 žáků), z okolních obcí dojíždí 180 žáků, chybí tělocvična, připravuje se rozšíření areálu školy – přístavba tělocvičny, školní jídelny, učeben – specializovaných tříd (např. počítačové a jazykové)
• pro mimoškolní činnost funguje Městský dům dětí a mládeže, jeho činnost je hrazena částečně z příspěvku státu a města, doplněna poplatky od rodičů, dochází sem až 450 dětí, nabídka různých kroužků (výtvarný, taneční, dramatický, turistický, apod.)
• Základní umělecká škola Čelakovice, pobočka Úvaly, jsou zde 4 učitelé na hudební nástroje
• zdravotní středisko je v místě, jsou zde ordinace praktického, zubního, očního, rehabilitačního, gynekologického a dětského lékaře
• pošta je v místě, slouží í pro okolní obce mikroregionu (Horoušany)
• je zde pobočka České spořitelny a.s. včetně bankomatu a v místě je policejní služebna s 5 policisty, nejbližší policejní stanice je v obci Čelákovice
• sokolovna je v majetku Sokola, v zimním období využívána žáky ZŠ
• jsou zde 2 sportovní areály, s hřišti na kopanou a tenisové kurty vč. zázemí, házenou, stolní tenis, odbíjenou, areál koupaliště
• knihovna je vybavena internetem a meziknihovní službou
• kino, divadlo, kulturní dům ve městě nejsou, kino bylo zrušeno v roce 1995 pro nezájem diváků, v současné době se připravuje videokavárna
• matrika funguje i pro ostatní obce mikroregionu (Šestajovice, Jirny, Horoušany)
• pro věřící občany jsou bohoslužby v místním římsko-katolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo v modlitebně pro církev českobratrskou, zde se také konají bohoslužby církve husitské
• hřbitov je v místě
• obchody (potraviny 17x, průmyslové zboží 16x, prodejna obuvi 2x, stavebniny 3x) jsou v místě, nabídka je nedostatečná, chybí větší nákupní středisko – velkoprodejna potravin, odliv zákazníků způsobují hypermarkety na okraji Prahy (Černý Most) nebo Českého Brodu
• nabídka 7 restaurací je dostatečná
• dále je zde mnoho různých služeb osobního charakteru i řemeslných živností
• domov důchodců pro 47 klientů je v místě
• dům s pečovatelskou službou s 32 byty-je nutná jeho dostavba, zřizovatelem je město, v rámci stavby je i úvaha o vybudování prostoru sloužícího např. jako obřadní síň
• samostatnou budovu ve vlastnictví města má zvláštní škola

Majetek obce

• majetek města je vyhodnocen v jeho nejzákladnějším členění – budovy (objekty, školy a byty), pozemky (lesy, zem. půda, rybníky a vodoteče) a ostatní. Výše majetku naznačuje možnosti pro případné půjčky, podle druhu majetku je za nejcennější z hlediska potřeb obce možno považovat především ten, který se spolupodílí na vytváření hodnoty života v obci, např. vodovod nebo kanalizace. Naproti tomu z hlediska možnosti okamžitého zisku, nebo pro ručeni za úvěry je cennější takový majetek, který má větší tržní hodnotu (např. budova nebo výhodně položený pozemek). Z tohoto hlediska je jasné, že město Úvaly patří k obcím s velkým rozsahem majetku (především díky dokončené technické infrastruktuře – dokončená plynofikace, položené vodovodní a částečně i kanalizační rozvody, vlastnictví bytů a budov, viz tabulka). Je však potřeba míti na zřeteli to, že výše majetku je proměnlivá, stačí prodej jeho části, nebo na druhé straně výstavba nějakého zařízení a majetek se zásadním způsobem změní.

Majetek ve vlastnictví státu, dříve církevní majetek

• pozemky ve vlastnictví státu, PF je chce využít jako náhradní pozemky pro restituenty zatím ve stádiu vyjednávání. V ÚP jsou některé pozemky určeny pro veřejné prospěšné stavby.

Hospodaření obce

• příjmy obce jsou především daňové příjmy (26 mil), příjmy z vlastní činnosti (10 mil) dotace (nárokové – na školství, státní správu, sociální dávky – 20 mil), dotace na investice (12,4 mil) a DPS – plynofikace kotelny 330 tis., a prodej movitého a nemovitého majetku (15 mil)
• výdaje obce v letech 1999 až 2001 byly z 80 % na investiční náklady, v letošním roce dochází k poklesu výdajů na investice (jen 33 mil na dokončení kanalizace) a ostatní výdaje města budou provozní náklady (51 mil, z toho účelově vázané 13 mil).
• V průběhu minulých let byly přijaty úvěry a půjčky:
  • v roce 1997 úvěr ve výši 10 mil. s dobou splatnosti 12 let na výstavbu inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, plyn), splátky jsou cca 900 tis. ročně
  • v roce 1995 byla přijata od MZ bezúročná půjčka ve výši 2,8 mil s dobou splátek 10 let (280 tis. ročně)
  • v roce 1997 město převzalo úvěr za Sokol v částce 3,6 mil. Úvěr byl na dostavbu hotelu u sokolovny, bylo ručeno tělocvičnou ve vlastnictví Sokola. Úvěr je na 10 let, splátky jsou 360 tis + úroky ročně, Sokol pravidelně splácí městu a poslední splátka je v roce 2007.
  • v letošním roce se jedná o půjčce na dofinancování kanalizace ve výši 9,9 mil s dobou splatnosti 2 roky (prodej majetku města nebo prodlouženi doby splátek)

Rozloha katastru obce, funkční využití území

• území se nalézá v zemědělsky intenzivně využívané krajině v prostoru u východní hranice Prahy. I přes dlouhodobé využíváni zemědělské půdy se na katastru obce zachoval větší lesní komplex, jedná se o cca 277 ha ochranného lesa, který přechází na katastru Prahy v CHKO Klánovický les.

Bytová výstavba

• na katastru obce je 1 508 rodinných domů (56 domů je v současné době neobydleno) a nově rozestaveno je 44 domů
• bytové domy jsou v Úvalech obecní (l5 domů s 65 byty), družstevní (150 bytů) a soukromé (18 bytů). V současné době je na MěÚ 93 žádostí o byt.
• na katastru města Uvaly jsou rekreační objekty – chaty v počtu 81 v lokalitách Ztracený korec, Vejpustek, Králičina, v současné době dochází i rekolaudaci chat na RD
• vzhledem k blízkosti Prahy je velký zájem o výstavbu nových rodinných domů, územní plán byl schválen v roce 1995, jeho 1. změna proběhla v roce 1997 a v současné době se připravuje jeho 2. změna
• dle ÚP se předpokládá další výstavbu nových rodinných domů a reálný nárůst obyvatel na 5 200 pro rok 2010 (v ÚP rezerva až na 6 000)
• město vlastní pozemky v rozloze 7,9 ha ve čtvrti na Slovanech, probíhá jejich parcelace a prodej, město samo neuvažuje o výstavbě domů

Zemědělská výroba

• zemědělská výroba je využívána především rostlinnou výrobou, ta je organizována z Agrochemického podniku Mstětice – farma Úvaly a.s., jedná se o 482 ha orné půdy. Negativním vlivem na životní prostředí je chemizace.
• neobdělávané plochy v katastru obce nejsou
• o soukromé hospodaření na zemědělské půdě zájem není

Lesní hospodářství

• většina plochy byla již v minulosti odlesněna a používána pro zemědělskou výrobu (482 ha), na území obce je v současné době několik lesních celků s celkovou výměrou 277 ha, jde o 3 části
  • část PR Klánovického lesa
  • o Škvoreckou oboru, která je silnicí oddělena od Klánovického lesa a je jihozápadně od centra obce (v ÚP navrženo CHKO)
  • oblast východně až severovýchodně od obce, lesy nad údolím říčky Výmoly, kde je část Vinice (v ÚP navržena CHKO)
• přírodní rezervace Klánovický les byla vyhlášena v roce 1982, má tři oblasti
  • Blatov – kú Praha
  • Vidrholec – kú Praha
  • Cyrilov – Cyrilov k.ú. Jirny, Šestajovice a Úvaly, tzv. Jirensko-úvalské ochranné pásmo, jedná se o východní část komplexu Klánovického lesa na sever od železniční trati Praha – Kolín.
• lesní porosty jsou obhospodařovány firmou Lesy České republiky s.p. Lesní správa Mělník, revír Újezd nad Lesy

Rozvoj podnikání

• plochy byly využívány pro intenzivní zemědělskou výrobu, s výstavbou železnice a jejím uvedením do provozu v roce 1845 zde nastal velký rozvoj v oblasti průmyslné výroby. Byl založen cukrovar a několik továren. Pro dobré spojení do Prahy továrny prosperovaly a dodávaly komponenty do továren v Praze – Vysočanech. V současné době již některé továrny nefungují, budovy v areálech jsou pronajímány pro nové drobné provozy.
• v severní části katastru jsou vyčleněny plochy pro nerušící výrobu a sklady nezatěžují své okolí negativními vlivy životního prostředí
• z místní podniků a provozoven vytvářející pracovní příležitosti v místě:
  • firma Elektromechanika s.r.o., zaměstnávající 100 pracovníků
  • firma HENNING CZ s.r.o., zabývající se kovovýrobou, 80 pracovníků
  • firma ESSA Czech s.r.o., 130 pracovníků
  • firma Cementářská výroba – Votava, s.r.o.
  • firma ISTA s.r.o., zabývající se výrobou plastových oken
  • firma MULTITEC, zabývající se kovovýrobou a službami, 20 pracovních míst
• dále jsou zde provozovny a jednotliví živnostníci, kteří zaměstnávají sebe a svou rodinu (sféra terciální – služby, restaurace, obchody)
• v ÚP jsou vyčleněné plochy pro podnikání, pro lehkou a nerušící výrobu nebo sklady, ve východní části katastru po obou stranách silnice 1/12

Pracovní příležitost, nezaměstnanost

• území má z hlediska vývoje nezaměstnanosti specifické postavení dané tím, že samo vytváří množství pracovních míst a leží při hranicích Prahy, na kterou je další velká část aktivního obyvatelstva pracovně vázána
• v obci je v současné době 4750 obyvatel
• ekonomicky aktívních obyvatel je 2680, z nich 2 200 dojíždí, do zaměstnání do Prahy
• přímo v místě je vytvořeno 1 050 míst pracovních míst především ve průmyslových provozech, sféře terciální sféry (vč. školství, zdravotnictví), zemědělství a drobných živnostech
• místních obyvatel pracujících v místě je cca 500, z jiných obcí nebo Prahy do obce za prací přijíždějí cca 500 EO
• vývoj nezaměstnanosti od roku 1990 je stabilní, udržuje se na 2%

Doprava

• hromadná doprava je dostačující, je zajišťována Pražskou integrovanou dopravou a železniční dopravou, je spádována na Prahu
• železniční zastávka je přímo v centru města, počet vlakových spojů je 56 denně oběma směry, jedná se o trať Praha – Kolín
• v obci je 8 zastávek a počet autobusových spojů je cca 53 oběma směry v pracovní den.
• jedná se o autobusovou linky
• nejvýznamnější linku 304 z Prahy-Černého Mostu přes Horní Počernice, Šestajovice do Jiren, Nových Jiren do Úval, odkud některé linky ještě pokračují do obce Škvorec
• dále o linky spojující Úvaly s ostatními obcemi
• individuální silniční doprava je nevyhovující, západním krajem prochází silnice II/101, odděluje některé čtvrtě a zatěžuje především silným průjezdem těžké nákladní dopravy. V ÚP je dopravné výhodněji odkloněna přeložka této silnice II/101 směrem na východ od centra. V ÚP je také odklon silnice I/12 Praha-Kolín, navržena je také lávka přes tuto silnici
• doprava v klidu není uspokojivě řešena, jsou zde pouze drobnější plochy u občanské vybavenosti, avšak tyto plochy jsou již nedostačující (např. zdravotní středisko)
• místní komunikace jsou z 80 % s nezpevněným povrchem, je potřebné provést jejich rekonstrukci vč. chodníků
• cyklistická doprava je vysloveně individuální, není hromadně používána mezi obcemi. Pro rekreační cykloturistiku a turistiku lze využít stávající značené cesty a upravené trasy do Klánovického lesa

Energetika, vytápění

• obec je zásobována elektrickou energií v rámci STE a.s., došlo sice k určitému posílení v roce 1998, ale je třeba celou síť kabelizovat a znovu posílit.
• způsoby vytápění v obci:

• v roce 1980 bylo vytápění na katastru obce převážně tuhými palivy
• po dobudování plynofikace v obci v roce 2001, došlo k výraznému snížení procenta vytápění rodinných domů tuhými palivy a ke zvýšení procenta vytápění zemním plynem (to vedlo k velkému zlepšení ovzduší, zejména v chladných měsících).
• z výše uvedené tabulky je patrné, že do dalších let je předpoklad dalšího snížení procenta vytápění tuhými palivy a přechod i na alternativní zdroje energií, především použití biomasy.
• přestože došlo k určitému posílení rozvodů EE, je potřebné celou síť znovu posílit a kabelizovat.

Odpadové hospodářství

• domovní odpad je firmou ASA svážen na skládku
• firma Odpady Novák vyváží odpadkové koše vč. odpadu na hřbitově
• je zde sběrný dvůr na nebezpečné odpady, v plánu je vybudování kvalitního sběrného dvora
• 2x ročně jsou přistavovány velkoobjemové kontejnery
• jsou zde umístěny kontejnery na plasty, papír a sklo
• problémem jsou černé skládky, např. na odpočívadle při silnici I/12

Zeleň v obci a krajině, ochrana životního prostředí

• veřejná zeleň v obci je dostatečná (rozptýlená zeleň 2,18 ha), jde o vzrostlou zeleň v několika parčících v centru obce i v některých ulicích, ale jsou zde i neudržované plochy, na kterých převládá velké množství plevelné vegetace. Další zelené plochy tvoří převážně zahrady patřící k rodinným domům. Přesto je třeba zeleň v obci rozšiřovat, doplňovat a udržovat
• snaha o vymezení ploch všech druhů zeleně je zanesena již v územních plánech. Úvaly, které mají na svém katastru významný krajinný prvek – návrh 2 lokalit do CHKO – Škvorecká obora a oblast Vinice
• na katastr obce zasahuje ochranné pásmo CHKO – Přírodní památky Klánovického lesa. Celé toto území je rekreačně využíváno, proto jde o zachování přírodních složek dochovaných význačných lesních společenstev. Mezi hlavní dva důvody ochrany patří spontánní hybridy bříz a porosty bezkolencových doubrav. Významný je také starý porost dubohabrového lesa východně od silnice Újezd – Klánovice se starými exempláři dubu letního a habru obecného dále pak zamokřené porosty u trati s hojnou břízou pýřitou. Části Klánovického lesa :
  • Blatov – k.ú. Praha
  • Vidrholec – k.ú. Praha
  • Cyrilov k.ú. Jirny, Šestajovice a Úvaly, tzv. Jirensko-úvalské ochranné pásmo, jedná se o východní část komplexu Klánovického lesa na sever od železniční trati Praha – Kolín.
• běžná liniová zeleň je pouze podél některých polních cest a příjezdových komunikací. Bylo by třeba doplnit a udržovat doprovodnou zeleň v remízcích, biokoridorech i podél všech komunikací, aby se zpomalil odtok vody z krajiny. Rozsáhlá výměra orné půdy, která není přerušována krajinnou zelení je ohrožována vodní a větrnou erozí.
• v nové zástavbě je počítáno s pruhy zeleně v komunikacích

Vodní hospodářství

• katastrální území je odvodňováno potokem Výmola
• potok Výmola pramení na Mukařovsku přes Březí, po okraji Říčan, Sluštice a Květnici přitéká do Úval a pokračuje přes Vyšehořovice, Mochov do Sedlčánek, kde se vlévá do Labe
• Škvorecký potok pramení nad Škvorcem na Dolíkách, protéká přes Horní, Lhoták a Dolní rybník a je pravobřežním přítokem Výmoly
• Přišimaský potok (bez regulace) – pramení v Přišimasích, do Úval přitéká přes statek Hostín do rybníků Kalák a Fabrák, za nimi se vlévá do potoka Výmola
• v obci je několik rybníků
  • rybníky Mlýnský Fabrák a Hodovský na potoce Výmola
  • rybníky Horní, Lhoták, Dolní na potoce Škvoreckém
  • rybník Kalák na potoce Přišimaském

Komplexní pozemkové reformy

• neprovádějí se

Rozvoj turistiky

• na západní straně je město obklopeno komplexem klánovických lesů, na severu pásem zeleně Holá Hostýn a Vinice. Blízkost Prahy představuje pro Úvaly ideální místo pro rekreační a poznávací turistiku. Dobré vlakové spojení umožňuje dostat se do centra Prahy za 30 minut.
• V Úvalech jsou 2 hotely a 1 penzion, hotel Sokolovna je v majetku Sokola, má kapacitu 50 lůžek, hotel Budka je v soukromém vlastnictví, kapacita je 30 lůžek, je nutná jeho rekonstrukce vč. restaurace
• kulturní nebo jiné významné památky v obci, vč. chráněných:
  • areál kostela Zvěstování Panny Marie (kostel a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1701). Kostel je barokní z roku 1724 hodnotným barokním oltářem
  • socha Arnošta z Pardubic prvního českého arcibiskupa (nar.1297) a údajného rodáka z nedalekého dvora Hostýn, byla v roce 1997 zrekonstruována a přemístěna na stejnojmenné náměstí
  • náměstí Arnošta z Pardubic v historickém centru Úval s pseudorenesanční budovou základní školy z roku 1912, kostelem a farou
  • areál statku čp. 6 – dům s chlévy, stodola se sklepem, brána a branka
  • archeologická lokalita Vidrholec
  • rodný dům Marie Majerové
  • technická památka – devíti obloukový viadukt

Kultura, společenský, život a sport

• Spolky:

• jako prostor pro komunikaci občanů slouží zasedací místnost na MěÚ, sál restaurace, ve výstavbě je víceúčelový sál s cca 80 místy, uvažuje se stavbě kulturního zařízení včetně prostor pro Městskou knihovnu
• publikace o Úvalech byla vydána již v roce 1929, v současné době se připravuje k vydání nová (listopad 2002), město má internetové stránky
• byl vydán pohled 8 leteckých pohledů na město, 2 mapy města vč. letecké
• jednou měsíčně vychází Život Úval, aktuální informace se vyvěšují i na internetových stránkách
• kronika města je vedena
• znak město má (i jako samolepka)
• první zmínky o Úvalech pocházejí z období kolem roku 1300. Jako poddanská obec patřily k panství Škvorec. Původní ves se během let rozrostla v tržní městečko, jehož centrem procházela důležitá dopravní trasa – Stará zemská stezka. Městečko s okolím bylo z velké části zničeno za třicetileté války. Po výstavbě železnice Praha – Olomouc v roce 1845 nastal velký rozvoj celého města (byl zřízen poštovní úřad, postavena fara, cukrovar i továrny).