Pro Úvaly bylo přelomové zřízení samostatné úvalské farnosti v roce 1856. Do té doby Úvaly patřily do farnosti Tuklatské, od roku 1734 pod faru Hradešínskou a mše v kostele se konaly jednou za tři týdny.
Úvaly patřily až do roku 1434 pod farnost na Horkách (část Přišimas), kam také Úvalští odváděli církevní desátek. Po skončení husitských bouří byl úvalský kostel i s věřícími přidělen k farnosti tuklatské. V roce 1734 byla obnovena fara na Hradešíně a Úvaly k ní byly připojeny. Z vývoje je zřejmé, jaký význam a počet obyvatel měli Úvaly ve srovnání s okolními obcemi. Až 50 let po připojení k faře na Hradešíně byla v Úvalech zřízena filiální škola (r. 1783).
Římskokatolický farář je statutárním orgánem farnosti, řádným správcem farnosti a měl povinnost v ní sídlit. Zodpovědný je jak za samotnou duchovní správu, tak za ekonomickou správu farnosti.
wikipedia.org
Jaký přínos pro město mají osobnosti úvalských farářů?
Postavena fara, založeny matriční knihy
V Úvalech se mj. začala vést matrika narozených, zemřelých a oddaných. První farář Vojtěch Kratochvíle (1856 -1861) měl kromě denní služby v kostele, správy farní školy a výuky náboženství na starost stavbu budovy fary na náměstí, která stojí a je používaná dodnes. Úvaly měly štěstí i na další faráře.
Foto: fara na náměstí
Lidová knihovna, divadlo, pomník
František Soukup (1862 – 1883) pozvedl kulturní úroveň v městečku. Založil v Úvalech lidovou knihovnu, založil divadelní kroužek a přičinil se o postavení pomníku arcibiskupu Arnoštu z Pardubic, která je dnes přemístěná na náměstí.
Pohlednice: Socha Arnošta z Pardubic na původním místě u železniční tratě.
Zdroj: soukromá sbírka Miloslava Klicpery
Pěvecký spolek
František Holada (1883 – 1893) měl velkou zálibu ve zpěvu a hudbě. Byl spoluzakladatelem mužského zpěváckého spolku „Smetana“. Na faře chtěl postavit věžičku a do umístit zvonkohru. Věžní hodiny se zvonky sestrojil, ale zůstaly neupotřebené na půdě fary.
Zřízení koupaliště, pamětní kniha, psaní knih
Vojtěch Šrámek (1893 – 1906) třicet let před povinností obcí vést kroniku založil v Úvalech v roce 1894 pamětní knihu úvalské farnosti. Věnoval mnoho knih obecní knihovně v Úvalech.
Sám přeložil a napsal mnoho náboženských spisů. Byl iniciátorem stavby prvního koupaliště v Úvalech. První kroky k jeho realizaci uskutečnil hned po příchodu do Úval. V roce 1894 byl odkoupen pozemek na Škvoreckém potoce pod Slovany. Na stavbu za 1060 zl. přispěl půjčkou 500 zl.
koupaliště v roce 1909
Foto: nejstarší farní kronika
Zdroj: Státní oblastní archiv
Divadlo, zpívání, knihy, nové zvony
Alois Dostál (1906 – 1934) se stal nejoblíbenějším farářem ve městě. Kromě duchovní činnosti se stačil účastnit veškerého společenského a kulturního života. Hrál divadlo s ochotníky i dětmi, zpíval ve sboru, přednášel doma i v okolí. Napsal více než 100 povídek a románů a několik divadelních her, které byly publikovány u nás a v českých spolcích v Americe. V Úvalech byl literárně nejplodnější. Zde napsal nejvíce svých povídek, románů a divadelních her.
Sepsal první zpracování dějin města Úvaly, které bylo vydáno v roce 1914.
V roce 1934 věnoval kostelu dva nové zvony (207 kg a 147 kg), které nahradily zvony zkonfiskované v I. světové válce.
Foto: Alois Dostál, zdroj: Úvaly jindy a nyní
Aktivita v místní samosprávě
Nástupce již těžko mohl překonat oblíbenost Aloise Dostála. Karel Kydlíček (1919 – 1970) působil v Úvalech přes padesát let. Byl činný v Československé straně lidové a v roce 1926 se stal dokonce členem obecní rady. Do jeho působení zasáhla světová válka a následně vláda Komunistů, která církvím nepřála. Úvalský kostel však byl po celou dobu komunistické totality udržován z církevních prostředků.
Foto: Vysvěcení nového zvonu „Arnošt z Pardubic“ v roce 1973.
Zdroj: Římskokatolická farnost Úvaly
Zvon, oprava sochy
Karel Šubrt (1970 – 2004) převzal úvalskou farnost uprostřed komunistického vládnutí a i tak se podařilo i přes neutěšené poměry v církvi v roce 1973 zakoupit zvon, pojmenovaný po prvním arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, jež byl vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Tomáškem. Dlouhá léta upozorňoval pražské arcibiskupství a Památkový ústav středních Čech na špatný stav sochy Arnošta z Pardubic stojící v Úvalech u železnice na Kolín. Nakonec se sochu rozhodlo opravit a zároveň přemístit na úvalské náměstí vedení města v roce 1996 se starostou Ing. Ivanem Černým.
Foto: Socha Arnošta z Pardubic na současném místě na náměstí Arnošta z Pardubic.