Rozhovor s druhým místostarostou města Úvaly o jeho agendě, přírodě kolem Úval a politice…
Vítězslav Pokorný se narodil na Náchodsku. Přes Čáslav, Písek a Prahu, kde pracoval, se dostal až do Úval. Díky onemocnění a operaci páteře je v invalidním důchodu. S nejmladší dcerou a druhou manželkou bydlí od roku 2000 v Úvalech. Od roku 2003 je kronikářem města. V roce 2006 zakládá Klub přátel historie a přírody Úval a okolí. Mezi výsledky práce klubu, který vede, patří vyhlášení kamenného mostku na okraji Škvorecké obory kulturní památkou v březnu 2007.
Za technickou památku byl vyhlášen železniční viadukt „Devět kanálů“ z roku 1844. Pomohl prosadit vyhlášení dvou památných stromů v Úvalech a předložil návrhy na dnes již vyhlášený přírodní park Škvorecká obora – Králičina. Velkou radost prý má ze zájmu a zapojení obyvatel města do výsadby nových alejí. Jde o dubovou Alej úvalských dětí I. a jasanovou Alej úvalských dětí II.
Do agendy místostarosty p. Pokorného patří územní plánování, životní prostředí a odpadové hospodářství, rybníky a vodoteče, kultura a volný čas. Místostarosta ochotně odpověděl na několik otázek v rozhovoru.
Máte na starosti rozsáhlou agendu. Paní Váňová v předvolebních rozhovorech měla pochybnosti o vašem zdravotním stavu. Jak na tom jste nyní?
Lépe než před tím. Než jsem se dostal do této funkce. Myslím si, že jsem v dobré psychické kondici a tím pádem to vegetativní nervstvo, které mi dělá problémy páteře a dolních končetin, se zlepšilo. Tím, že nemám čas, tak to ani tolik nevnímám. Je to lepší.
Paní Mandová se do vás opřela na ustanovujícím jednání zastupitelstva kvůli minulosti – vzdělání a zapochybovala jak budete držet krok s mladšími kolegy?
Já si paní Mandové vážím a respektuji ji, protože vím, že to je velmi vzdělaná a kultivovaná dáma. Ale tím svým jednáním na ustavujícím zastupitelstvu mě velmi překvapila. Předpokládal jsem, že když spolu asi 15 let spolupracujeme na různých úrovních v letopiseckých komisích a podobně, tak že jsme se za těch 15 let poznali dobře, kdo je schopen co udělat.
Byl jste dlouho šéfredaktorem „hlásné trouby“ města 🙂 Plnil Život Úval svoji funkci? Fungoval tak, jak měl fungovat?
Pokud se dnes ohlížim za těmi deseti roky své práce v redakční radě a poté 4 roky jako vedoucí redaktor,… Já osobně se stále domnívám, že tu základní funkci Život Úval plnil a plní. Samozřejmě je to úhel pohledu, vždy to je ale subjektivní v tom smyslu, že každý může mít jiný pohled na věc. Musíme vycházet z toho proč byl Život Úval ustaven, a co se z něho stalo za pár let. Má bohatou historii, vychází od roku 1959. Dnes se domnívám, že by měla přicházet jednotlivá pracoviště úřadu města s informacemi pro obyvatelstvo. Dnes jsme přišli s tím, že se představují jednotlivé odbory úřadu, aby lidé věděli, co má který odbor za náplň, s čím jim může pomoci. To je dobrá věc. Určitě se dá ledasco zlepšit. Měli by se představovat místní firmy, živnostníci – mohli by víc využívat Život Úval k nabídce pracovních příležitostí…
kamenný mostek v Králičině
Když prolistuji měsíčník, tak jen těžko hledám redakční články podepsané členy redakční rady. Drtivou většinu tvoří dodané příspěvky. Co dělá redakční rada?
Má dvě základní funkce. Zpracovávají příspěvky, které do Života Úval zasílají přispěvovatelé. Dalším úkolem je kontaktovat další dopisovatele pro jednotlivé oblasti činnosti. Samozřejmě také sami vytvářejí obsah, že něco uvedou do Života.
V mojí době psal z členů redakční rady například Milan Bednářů o mladých hasičích, Radek Netušil psal o cyklotrialu, Petr Jankovský o fotbalistech, Josef Štěpánovský psal zprávy z rady města a básničky, Marek Mahdal psal informace ze zastupitelstva, já jsem psal o přírodě, kultuře, historii.
Co je vaším cílem v agendě, kterou máte na úřadě na starosti?
Mám čtyři cíle. Za prvé bych si přál a udělám proto to vše, aby byl v letošním roce schválen územní plán. Ale můžeme se dál bavit o dalších připomínkách změnách, úpravách,… I když bych byl nerad, aby byl nový plán hned atakován. Již nepočítáme s další novou výstavbou. Nyní je připravována hlavně výstavba na Vinici, cukrovar a Radlická čtvrť – spodní část. Poté nepočítáme, že by se dál rozšiřovala bytová výstavba v Úvalech.
Hostín je již schválen. Nyní jednáme s Palmer Capital, který tam staví a mají letos vystavět 22 bytových jednotek. Poté se uvidí jak jim byty půjdou na odbyt. Tzn. cíl, aby tam bylo v 1. etapě 2500 lidí, je podle mě otázka 5 až 10 let.
Druhý zásadní úkol, který přede mnou stojí, je nová koncepce odpadového hospodářství v Úvalech. Zde se hodně zanedbalo. Je potřeba peníze více držet ve městě, než je dávat dodavatelským organizacím. Pravděpodobně půjdeme cestou svépomocí. Uděláme si svými vlastními silami sběr a likvidaci odpadu, vč. separovaného. Závisí to ale na uvažované transformaci „Veřejně prospěšných služeb“ na „Technické služby“ města. Ty by měli do budoucna dělat odpadové hospodářství, případně i péči o městské byty a další služby veřejnosti tak, jako nyní. Na transformaci pracujeme společně s kolegou panem Kimbembem. V kanceláři si spolu konzultujeme tyto věci. Od toho bude závislé, jak uchopíme koncepci odpadového hospodářství. Bude to záviset na vstupní investici, vybavení, mechanizaci, počtu pracovních sil.
Další otázka je přemístění knihovny do vhodnějších prostor. To je otázka pracovní skupiny pro tzv. vdělávací centrum pro děti a mládež, v jehož rámci je řešena knihovna. Já bych si přál, abychom do čtyř let udělali projektovou dokumentaci, aby naši nástupci mohli po dalších volbách přistoupit k realizaci výstvby nové knihovny a vzdělávacího centra. Předpokládá se, že by se to realizovalo na náměstí na místě dnešního objektu č.p. 18. Mělo by se to stavět vedle č.p. 95, kde se nyní počítá s místem pro vedení města. První zasedání pracovní skupiny si vymyslelo celou řadu námětů. Nyní to musí posoudit architekti a řeknou, zda se to tam vejde. Podle představ členů pracovní skupiny by tam měl být kulturní sál, který by se dal používat i jako kino, klubovny, studovny,… Já prosazuji i umístění oddací síně.
Myslel jsem, že studii dělal již pan Masák?
Nedá se říci, že to byla studie, to byl jen náčrt, námět jak situaci řešit. Bylo to několikrát posuzováno v komisích a výborech města. A vzhledem k předpokládané dotaci asi 30 mil. Kč je to potřeba udělat od začátku znova. Počítá se i s přestavbou dovnitř zahrady. Podle návrhů architektů budeme posuzovat i způsob řešení, zda to je ekonomicky vhodné. Knihovnu ale potřebujeme za každou cenu. Rok od roku počet svazků v knihovně narůstá. Dnes je tam přes 30 tis. svazků a odhaduje se, že za pár let tam bude 60 tis. svazků. Knihovna má i historické svazky, které byly věnovány římskokatolickou farností. Například 15 románů Aloise Dostála. Jak jsou dnes skladovány knihy v knihovně je tragédie…
Čtvrtý úkol je péče o městskou zeleň, aleje, cyklotrasy, lesní cesty a podobně.
To jsou čtyři základní věci které, když se za čtyři roky ohlédnu, chci abych viděl a mohl říci: „tohle se mi povedlo, tohle mělo význam“.
Alej na Vinici
Váš volební program (ČSSD) vypadá jako program strany zelených. 🙂 Bude součástí hlavního průtahu města cyklostezka jako v Českém Brodě?
Věřím, že se k projektu průtahu ještě dostaneme. Projektová dokumentace ještě není dokončena. Českému Brodu závidím, má charakter města. Úvaly ne, i když si to člověk nechce připustit. Úvaly mě velice přirostly k srdci za tu dobu co tu bydlím! Těmi aktivitami co dělám a tím, že se nám společně podařila řada věcí. Jedinec sám nic nedokáže. Myslím, že jsem týmový hráč. Se šikovnými lidmi se dá udělat ledacos. A pak … považuji Úvaly za „město v zeleni“.
cyklostezka v Českém Brodě
Členové Klubu přátel historie a přírody začali kultivovat přírodu na vnější straně města. Proč jste nezačali s kultivací od středu města?
Ano. My jsme začali záměrně od Králičiny – Škvorecké obory. K tomu nás vedla historie. Od pověstí o hradu Skara, zaniklých osad a vesnic směrem na Vidrholec a na Úvalák. Začali jsme Škvoreckou oborou. Začali jsme s ochranou drobných živočichů a rostlin, které je potřeba chránit. Byli jsme rádi, když se nám později s Otevřenými Úvaly podařilo získat dotace na sečení Králičiny, nivní louky. Teď se tam objevuje celá řada rostlin zdánlivě zaniklých, ale i brouci, motýli… S Petrem Urbanem jsme k tomu udělali knihu … Úvaly nemají příliš historických památek, tak alespoň po této stránce je potřeba chránit přírodu.
kniha Přírodní park Škvorecká obora – Králičina
Jak do toho jde cyklostezka na Bedlově stezce? V původním plánu byla zámková dlažba.
Já vám rozumím, že to asi nebylo dobře. Počítáme s tím, že bychom to chtěli zpevnit, drtí, něčím přírodním. Zámková dlažba ani asfalt ne.
Dalším bodem (ČSSD) je „obnova a vrácení Prokopčáku do původní velikosti“. Původní plán z roku 2012 na skoro pětinásobné zvětšení se nenaplní?
Znamená to, že ty neproduktivní bažiny by se zavezly a Prokopčák by se zmenšil. Ale to bez majitele nejde. Hladina by zůstala tak jak je, původní plán není na pořadu dne.
Dalším bodem programu byl geotermální vrt na koupališti…
To se momentálně nedaří. Co pracuji na úřadě vidím, že se nedaří najít nového provozovatele. Dopadne to tak, že ještě letošní sezónu to bude město provozovat na vlastní náklady a pak se uvidí, co bude dál. Určitě 50 mil. Kč by se muselo vložit do koupaliště, aby se dostalo na moderní úroveň. Docházelo k úniku vody,…
V předvolebních rozhovorech měli lídři volnou otázku „na co se vás nikdo nezeptal“. Vy jste na otázku odpověděl otázkou: „Jaké výhody městu přinese a přináší zastoupení takové strany v radě města, která má zároveň dominantní postavení ve vládě ČR i ve vedení Středočeského kraje?“ Tak jaké výhody?
Výhody jsou to posloupné. Jestli je strana ve Vládě a vede Vládu a je i ve vedení Kraje, dochází k užší spolupráci a to i z hlediska přesunu finančních prostředků. Co si budeme povídat. Tak se to projevuje i jinde. Takže se dá předpokládat, že tok peněz bude správným směrem, do Úval? Přáli bychom si to. Máme přísliby. Jednali jsme už i tom průtahu. Na cyklostezky jsou připraveny dotace. Na Vinici připravujeme úpravy, kde měl být amfiteátr. Tam budou asi hrací prvky pro děti ze základní školy, lavičky,…
Proč se nevyužije lom za školou?
Původně tam mělo být parkoviště. Teď tam chceme dát spíše „U“ rampu nebo něco podobného. Záleží na tom, jak se tyto věci dotáhnou do konce. Otázka lomu je ještě otevřená. Parkoviště tam nebude. S velkým odstavným parkovištěm by se mohlo počítat v areálu bývalých uhelných skladů vedle nádraží.
Co ještě v rozhovoru nezaznělo?
Lidé mě ve městě znají, zároveň i jako dirigenta pěveckého sboru Christi Úvaly. V příštím roce to bude už 15 let, co zde pěvecký sbor působí. Jsme plně amatérský soubor. Ta parta lidí se vypracovala na solidní úroveň, o čemž svědčí naše účast na festivalu duchovní hudby v Praze. Jsme zváni na celou řadu koncertů. Povedlo se, že se vedle sebe sešli mladí i staří. Jediná podmínka je, že rádi zpívají. To je moje hobby a koníček.
Děkuji za rozhovor.
Lukáš Rubeš, 18. 2. 2015